Článek
Vlny komentářů a temné vize
V posledních dvou týdnech se médii prohnala lavina komentářů k projektu AI 2027. Skupina autorů v něm uvěřitelně představuje dva ponuré scénáře, v nichž lidstvo do velké míry ztratí kontrolu nad technologií a jejími dopady. Temnota těchto vizí šokuje a přitahuje pozornost – a média se předhánějí, které přijde s lepším rozhovorem nebo rozborem od bezpečnostních expertů či odborníků na AI.
Málokterý rozhovor či článek se obešel bez dotazu: „Jaká je pravděpodobnost, že tato budoucnost nastane?“ Tato otázka je jistě intuitivní a zajímá nás všechny - je ale ve skutečnosti naprosto mylná.
Proč je odhad pravděpodobnosti marný
Čím delší časové období nás dělí od predikované budoucnosti, tím víc jsou naše odhady vystaveny riziku vlivu neznámých nebo neuvažovaných faktorů. Technologie se vyvíjejí nelineárně, geopolitické i ekonomické události snadno zkříží plány i těm nejodbornějším odhadům (obojí ostatně popisuje i AI 2027). Upřímně, Franta z Horní Dolní i profesor z Harvardu mají zhruba stejnou možnost „uhádnout“ detaily vzdálené dekády.
S vykládáním z křišťálové koule si nepomůžeme – předpovědi vzdálenější než dva až tři roky spíše matou než pomáhají. A vytváří falešný pocit kontroly nebo její ztráty.
Foresight místo forecastingu
Místo předpovídání budoucnosti (forecasting) nabízí foresight přístup, který se nesnaží „uhodnout“ jedinou nejpravděpodobnější verzi. Naopak se soustředí na:
- Rozmanitost scénářů
Vytváří široké spektrum výrazně odlišných vizí – od utopií přes středně optimistické varianty až po nejtemnější dystopie. - Budování odolnosti
Nevsází na jednu kartu (kde svět bude za několik let), ale připravuje organizace i jednotlivce na různé výzvy. - Strategickou flexibilitou
Umožňuje rychleji reagovat na nečekané změny a případně sama budoucnost aktivně formovat jiným směrem.
Co nám dává projekt AI 2027?
AI 2027 předkládá dvě temné vize. Ačkoliv jejich konkrétní pravděpodobnost je zanedbatelná, nelze je smést ze stolu. Jejich účel nespočívá v alarmování kvůli „extrémnímu“ scénáři, nýbrž v:
- Probuzení diskuse o etice, regulaci a vlivu AI na společnost.
- Testování hranic toho, co považujeme za možné.
- Prohloubení povědomí o rizicích skrývajících se za současným vývojem.
Dystopické narativy nejsou pouhou fikcí – slouží jako varování a podnět k akci. Stejně jako utopie otevírají prostor pro ambiciózní cíle, dystopie vás donutí zamyslet se, jakým nepřátelským scénářům se vyhnout.
Přemýšlet o AI 2027 není ztráta času. Budoucnost není bílá či černá, ale plná neurčitostí – a právě foresight je klíč k tomu, jak v téhle nejistotě nebloudit, ale činit kvalifikovaná rozhodnutí.
