Článek
Moje první schůzka AA
Bylo to čerstvě po mém odchodu z terapeutické komunity.
Bydlel jsem ještě na ubytovně, kolem mě cizí prostředí a v hlavě milion pochybností, co bude dál.
V komunitě je člověk jako ve skleníku, ale venku na ulici na vás ta realita skočí v plné síle.
Telefonát od sestry
Jednoho dne mi zavolala sestra.
„Jak si představuješ doléčování, Michale? Byl jsi už někde?“ zeptala se na rovinu.
„Vím, že jsou tady Anonymní alkoholici,“ odpověděl jsem jí. „Bývají každý čtvrtek, tak se tam chystám.“
Sestra chvíli mlčela a pak řekla větu, kterou jí nikdy nezapomenu: „Dobře. Jestli chceš, půdu tam s tebou.“
„To budu moc rád, děkuju,“ vydechl jsem si.
Strach z davu
Spadl mi kámen ze srdce. Mám totiž odjakživa obrovský problém být mezi vícero lidmi.
Než jsem se vůbec naučil mluvit v léčebně a pak v komunitě, dalo mi to strašnou spoustu práce a přemáhání.
Sice jsem už v té době celkem zvládal o svém problému mluvit, ale představa, že vlezu sám do místnosti plné cizí krve, mě upřímně děsila.
Ve čtvrtek jsem měl se sestrou sraz ve městě, jen kousek od budovy, kde AA sídlí. Šla tam se mnou jako můj štít.
Sestra tam na mítinku dokonce potkala svoji kamarádku, takže mě s ní hned seznámila a ze mě ten největší strach hned opadl.
Žádný americký film, ale džbán s vodou
Když se řekne „Anonymní alkoholici“, spousta lidí si představí americký film. Temný suterén a deprese.
Já tam tehdy kráčel s žaludkem scvrklým na velikost vlašského ořechu. Jenže realita mě okamžitě vyvedla z omylu.
Žádná deprese, žádné dýchání na alkohol na začátku, nic takového. Ti lidé si tam prostě věří a vzájemně se podporují.
Místnost byla světlá a na stolech stály džbány s vodou a citronem, nějaké ovoce a občerstvení.
Vedle toho ležely dvě ošatky, kam mohl kdokoliv dobrovolně hodit nějaký finanční obnos na nezbytné výdaje – na to ovoce, tužky, sešity nebo nájem.
Do ruky jsem dostal malou příručku, kde byly napsané základní principy a pravidla AA [anonymnialkoholici.cz].
Otevřené příběhy bez nátlaku
Celá ta hodina a půl byla vlastně jen o příbězích. Lidé si tam brali slovo postupně, jeden po druhém.
Úplně nenuceně a otevřeně povídali třeba o tom, jaký měli včera den, co se jim zrovna honilo hlavou, nebo vzpomínali na to, jak prožívali své staré opilecké eskapády.
Po každém příběhu jim ostatní zatleskali. Bylo to neuvěřitelně příjemné, uvolněné a přirozené povídání.
To nejlepší pro mě jako pro nováčka bylo, že jsem vůbec nemusel nic říkat.
Na začátku stačilo jen říct: „Jmenuji se Michal.“ A to bylo všechno. Žádné vyptávání, žádný tlak.
„Dneska ještě ne…“
Když v průběhu mítinku přišla řada v kruhu na mě, abych sdílel svůj příběh, na který jsem se ještě necítil, stačilo s úsměvem říct: „Dneska ještě ne.“
Ostatní mě s naprostým pochopením a úsměvem přešli a pokračoval soused vedle mě.
Když hodina a půl utekla, mítink skončil. Lidé ale hned neutekli domů.
Ještě dlouho stáli venku v hloučcích před budovou, bavili se, smáli a někteří odcházeli společně dál do města.
A já tam stál, koukal na ně a v duchu si říkal: „Ty brďo, vždyť to bylo úplně v pohodě, fajn čtvrteční odpoledne.“
Jsme na jedné lodi
U Anonymních alkoholiků nejsou doktoři, terapeuti ani žádní soudci.
Nejsou tam žádné registrace, nikam nepíšete svoje příjmení, nikdo po vás nechce občanku.
Celé to společenství stojí jen na tom, že tam lidi sedí a upřímně sdílejí své zkušenosti, aby zůstali střízliví a pomohli k tomu i ostatním.
Pokud doma sedíte ve volnu, dáváte si svých pár drinků, sice normálně fungujete, ale vnitřně vás to už hrozně štve a bojíte se to někomu říct nahlas, neblázněte.
Pokud kdokoliv z vás váhá navštívit Anonymní alkoholiky, tak se vůbec, ale vůbec nebojte.
Tam jste na jedné lodi úplně všichni. Není tam nikdo, kdo by neměl ten stejný problém jako vy.
A v tom je ta největší síla.
Michal.
One Day at a Time.
„Bože, dej mi odvahu, abych změnil věci, které změnit mohu, klid, abych se smířil s tím, co změnit nemohu, a moudrost, abych je od sebe dovedl rozlišit.“
Kontakty pro ty, co už nechtějí být sami:
• Anonymní alkoholici (AA) v ČR: Seznam všech mítinků v republice i těch online: anonymnialkoholici.cz
• Národní linka pro odvykání: 800 350 000 (Bezplatná, anonymní pomoc každý všední den)
Kontakt pro soukromé zprávy: michal822700@seznam.cz
