„Jen počkejte, až elektromobily zdaní!“ Vyplatí se pak ještě vůbec?

Tuhle větu slýcháme v diskusích často. A vlastně je to relevantní téma. Stát musí z dopravy dál vybírat daně a s postupným přechodem od benzínu a nafty k elektřině bude dříve nebo později řešit, jak případný výpadek těchto příjmů nahradit.

Pokusil jsem se proto spočítat, jak by taková situace mohla vypadat, pokud by stát jednou chtěl z jednotlivých pohonů vybrat stejnou částku bez ohledu na jejich další vlastnosti.

Nejde o předpověď ani o návrh nové daně. Stát může zvolit kilometrický poplatek, vyšší roční platbu nebo úplně jiný systém. Cílem článku je pouze oddělit dojmy od čísel.

Počítám jen náklady na energii a přímé daně obsažené v její ceně. Neřeším pořizovací cenu auta, servis, pojištění, pneumatiky, financování ani zůstatkovou hodnotu.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 15. červenci 2026 (mBenzin):

Modelové spotřeby:

Jde o modelové hodnoty zvolené pro přehledné srovnání. V praxi může být spotřeba nižší i vyšší podle konkrétního auta, trasy a stylu jízdy. Pro zjednodušení počítám stejnou spotřebu u benzínu i dieselu.

Zajisté se hned dole v diskusi najde někdo kdo tvrdí, že má celoroční průměrnou spotřebu 4l/100 km podobně jako u elektromobilu, kde se dá jet klidně i za 9 kWh/100 km.

Použité sazby spotřební daně k 15. červenci 2026 :

U nafty jde o dočasně sníženou sazbu. Ze standardní sazby 9,95 Kč/l je do 19. července 2026 prominuto 1,939 Kč/l, takže efektivní sazba v ceně nafty činí dnes 8,011 Kč/l.

Cena paliva:

Z toho tvoří daně:

Celkem stát získá 118,52 Kč na 100 km, tedy přibližně 1,19 Kč za každý ujetý kilometr.

Cena paliva:

Daně:

Celkem stát získá 87,02 Kč na 100 km, tedy přibližně 0,87 Kč/km.

Už tady je vidět zajímavá věc. Při stejné spotřebě odvede benzínové auto státu přibližně o 31,49 Kč na každých 100 km více než diesel. K tomu je třeba ještě přidat fakt, že benzínový motor má obvykle vyšší spotřebu než naftový u stejného vozidla.

Debata o „spravedlivém zdanění“ tedy nezačíná až u elektromobilů. Ani dnes nejsou jednotlivé spalovací pohony zdaňovány stejně.

Nepočítám variantu, kdy někdo nabíjí výhradně z vlastní fotovoltaiky, sice to vychází výhodně ale nerad bych se zamotal do výpočtu amortizace FVE.

Pro domácí nabíjení používám cenu 3,217 Kč/kWh (nízký tarif D27d).

Poznámka: Určitě se v diskusi objeví někdo, kdo napíše, že platí za elektřinu výrazně více. I to je možné. V takovém případě ale stojí za zvážení změna dodavatele nebo úprava tarifu. Rozdíly mezi jednotlivými nabídkami mohou být překvapivě velké.

V jedné kWh z této ceny připadá přibližně:

Celkem tedy stát získá přibližně 0,587 Kč z každé domácí kWh.

Pro veřejné nabíjení počítám modelovou cenu 11,80 Kč/kWh, kde daně tvoří přibližně 2,08 Kč/kWh.

Jako pracovní model používám běžný poměr:

Výsledkem je:

Při spotřebě 17,5 kWh/100 km to znamená:

Elektromobil tedy v tomto modelu odvádí přibližně 0,19 Kč přímých daní na kilometr.

To samozřejmě neznamená, že takto vychází každý elektromobil. Kdo nabíjí pouze na drahých veřejných stojanech, bude mít provoz výrazně dražší. Stejně jako ale není fér počítat spalovacím autům palivo podle nejdražší dálniční pumpy, není fér stavět ekonomiku elektromobilů na nejdražších nabíječkách.

Osobně nevidím důvod nabíjet za 20 Kč za kWh, když mám běžně k dispozici nabíjení za 11,80 Kč za kWh bez nutnosti platit jakýkoliv měsíční paušál nebo předplacený tarif. Rozdíly mezi jednotlivými sítěmi jsou velké a stejně jako u pohonných hmot dává smysl vybírat, kde člověk energii nakoupí.

Benzín je v tomto srovnání nejvíce zdaněným pohonem.

Stát z něj získá:

118,52 Kč na každých 100 km.

Představme si čistě hypoteticky, že by chtěl stejnou částku získat i z ostatních pohonů.

Dnes odvádí:

87,02 Kč / 100 km

Chybělo by tedy:

31,49 Kč / 100 km
(0,31 Kč/km)

Celkové náklady na energii by vzrostly na:

255,95 Kč / 100 km

Dnes odvádí:

18,96 Kč / 100 km

K dorovnání by bylo potřeba:

99,56 Kč / 100 km
(1,00 Kč/km)

Celkové náklady na energii by pak činily:

205,93 Kč / 100 km

Benzín

Cena paliva dnes: 238,98 Kč
Z toho přímé daně: 118,52 Kč
Dodatečná daň k dorovnání: 0 Kč
Výsledný náklad po dorovnání: 238,98 Kč

Diesel

Cena paliva dnes: 224,46 Kč
Z toho přímé daně: 87,02 Kč
Dodatečná daň k dorovnání na úroveň benzínu: 31,49 Kč
Výsledný náklad po dorovnání: 255,95 Kč

Elektromobil (2/3 doma, 1/3 veřejné nabíjení)

Cena elektřiny dnes: 106,37 Kč
Z toho přímé daně: 18,96 Kč
Dodatečná daň k dorovnání na úroveň benzínu: 99,56 Kč
Výsledný náklad po dorovnání: 205,93 Kč

Elektromobil (100 % domácí nabíjení)

Cena elektřiny dnes: 56,31 Kč
Z toho přímé daně: 10,27 Kč
Dodatečná daň k dorovnání na úroveň benzínu: 108,25 Kč
Výsledný náklad po dorovnání: 164,56 Kč

Pokud by tedy stát přistupoval ke všem pohonům stejně a z každého vybral stejnou částku jako dnes z benzínu, nejdráže by v tomto modelu vycházela jízda na naftu. Benzín by byl o něco levnější, protože diesel by bylo nutné dodatečně zatížit přibližně 20 haléři na kilometr.

Elektromobil, který dvě třetiny energie nabije doma a jednu třetinu na veřejných nabíječkách, by i po úplném dorovnání daní vycházel přibližně o 33 haléřů na kilometr levněji než benzín a o 50 haléřů levněji než diesel. Takový poměr nabíjení přitom odpovídá spíše řidiči s vyšším ročním nájezdem a pravidelnými delšími cestami. Lze uvažovat přibližně o nájezdu 30 000 až 40 000 kilometrů ročně, kdy už veřejné nabíjení tvoří neopomenutelnou část celkové spotřeby.

Při nájezdu 40 000 kilometrů ročně by úspora na samotné energii činila přibližně 13 200 Kč oproti benzínu a 20 000 Kč oproti naftě.

Při nižších nájezdech se začne zase více projevovat výhoda levnějšího domácího nabíjení.

Nejlevněji by tak pravděpodobně stále vycházel elektromobil nabíjený výhradně doma. Ten by byl po dorovnání daní přibližně o 74 haléřů na kilometr levnější než benzín a o 91 haléřů levnější než diesel.

To samozřejmě neznamená, že elektromobil bude automaticky levnější jako celé auto. Do výsledku vstupuje pořizovací cena, roční nájezd, servis, způsob nabíjení i řada dalších faktorů. Samotné dorovnání přímých daní by však jeho výhodu v nákladech na energii nezrušilo.

Servisní náklady mohou celkovým výsledkem výrazně zamíchat, proto jsem je do tohoto srovnání nezahrnoval. Elektromobil má jednodušší pohonné ústrojí a neřeší pravidelné výměny motorového oleje, rozvodů a dalších součástí podléhajícím běžnému opotřebení. Ani on ale není bezúdržbový a stále se u něj řeší pneumatiky, podvozek, klimatizace, brzdy a případné závady elektroniky.

Přesné srovnání servisu by vydalo na samostatný článek. Tady jsem chtěl porovnat pouze cenu energie a přímé daně.

Do tohoto výpočtu jsem emisní povolenky nezahrnoval jako samostatnou položku, protože u elektřiny už jsou součástí její ceny.

Výroba elektřiny z fosilních zdrojů dlouhodobě spadá do systému EU ETS. Elektrárny musí za vypouštěné emise nakupovat povolenky a jejich náklady se promítají do ceny elektřiny. Elektromobily tak už dnes prostřednictvím ceny energie platí za tu část elektřiny, která byla vyrobena z emisních zdrojů. Připočítávat tuto položku ještě jednou by proto nebylo správné.

Cílem ETS je vytvářet ekonomický tlak na snižování emisí, podporovat investice do čistších technologií a postupně omezovat závislost na dovážené ropě, plynu a uhlí.

Debata o klimatické politice je často ovlivněna politickými postoji a zjednodušenými výroky. Bez ohledu na ně ale zůstává faktem, že opakovaně padají teplotní rekordy a stále častěji se mluví o suchu, extrémních srážkách a dalších výkyvech počasí.

Samotné elektromobily tyto problémy samozřejmě nevyřeší. Jsou ale jedním z dílků skládačky, která může pomoci k čistšímu prostředí a zároveň postupně snižovat závislost dopravy na ropě.

U benzínu a nafty se má obdobný princip projevit prostřednictvím systému ETS2, pravděpodobně od roku 2028. Jak přesně se promítne do konečných cen paliv, je zatím předčasné odhadovat. Podstatné je, že elektromobily už dnes za emisně náročnou část energie používané ke svému provozu platí, zatímco u fosilních paliv se podobný mechanismus teprve připravuje.

Česká republika je u ropy téměř úplně závislá na dovozu. Peníze utracené za benzín a naftu proto z velké části odcházejí do zahraničí, i když část hodnoty samozřejmě zůstává doma v rafinaci, dopravě, obchodu, mzdách a daních.

U elektřiny je situace jiná. Česko si významnou část spotřeby vyrábí samo a dlouhodobě patří mezi čisté vývozce. Větší elektrifikace dopravy proto může přesunout část peněz od dovozu ropy k domácí výrobě elektřiny, distribučním sítím, nabíjecí infrastruktuře, servisu a dalším energetickým službám.

Výroba elektřiny je navíc ve srovnání s těžbou, přepravou a zpracováním fosilních paliv poměrně jednoduchá. Dokonce natolik, že si ji můžeme vyrábět sami doma. Možná až neuvěřitelně zní, že člověk dokáže jednorázovou investici například do domácí fotovoltaiky proměnit v energii, která může pokrýt velkou část provozu jeho auta po dobu dvaceti let i déle. U fosilních paliv nic podobného možné není, protože každý další kilometr znamená další nákup paliva.

Neznamená to, že každá koruna utracená za elektřinu automaticky zůstane v Česku. Také energetika využívá dovážené suroviny, technologie a komponenty. Vyšší spotřeba elektřiny navíc vyžaduje další investice do výrobních zdrojů, sítí a řízení spotřeby.

Rozdíl je ale v tom, že elektřinu si dokážeme ve výrazně větší míře vyrobit sami a její domácí podíl můžeme postupně zvyšovat. U ropy tuto možnost prakticky nemáme. V konečném důsledku by tak elektrifikace dopravy mohla znamenat, že menší část našich peněz odteče za dovozem paliv a větší část se investuje doma.

Možná bychom pak nemuseli létat na Blízký východ, abychom obdivovali moderní města vybudovaná také z peněz za ropu. Část podobných investic bychom mohli vidět spíše u nás, v podobě lepší infrastruktury, energetiky, průmyslu a kvalitnějšího prostředí pro život.

Zvláštní zdanění elektromobilů je zatím pouze předmětem diskusí a spekulací. Není jisté, zda vůbec vznikne ani jakou podobu by mělo.

Faktem ale je, že při dnešních cenách energie vychází provoz elektromobilu přibližně na třetinu nákladů za palivo oproti srovnatelnému benzínovému nebo dieselovému vozu.

Elektromobil už dnes nejezdí bez daní. V ceně elektřiny platí DPH, daň z elektřiny a nepřímo také náklady systému ETS. Současně nejsou stejně zdaněné ani samotné spalovací pohony, protože benzín odvádí státu více než diesel.

Cílem článku bylo ověřit často opakované tvrzení, že pokud by stát jednou zatížil všechny pohony stejně, elektromobily by přestaly ekonomicky dávat smysl.

Výpočet ukazuje, že tomu tak při použitých cenách a spotřebách není. I při hypotetickém dorovnání daní na úroveň benzínu by elektromobil zůstal z pohledu nákladů na energii levnější než benzín i diesel. Jeho výhoda by se zmenšila, ale nezmizela.

Použité zdroje