Článek
Layla Jane Harris
Mladá žena na fotografii se jmenuje Layla Jane Harris a pochází ze státu Arizona ve Spojených státech amerických. Layla je opravdu výjimečná žena, protože se narodila se schopností mluvit se zvířaty stejně jako s lidmi. Jestli jsme si teď pomysleli, že se jedná o lživou informaci, tak máme pravdu. Layla nejenže nedokáže mluvit se zvířaty, ale vlastně neumí mluvit vůbec. Neumí mluvit z toho důvodu, jelikož se nenarodila. Jak tedy můžeme koukat na fotografii někoho, kdo se nikdy nenarodil? Odpověď je v celku jednoduchá. Celou fotografii vytvořila během několika sekund umělá inteligence (AI – Artificial Intelligence) po zadání příkazu „vytvoř obrázek mladé ženy, hnědé vlasy, fotografie sama sebe, interiér, formát obrázku 1:1“.
V dnešní době zažívá umělá inteligence skutečný rozmach a proniká do stále více odvětví, což znamená, že se s ní budeme setkávat stále častěji. Z tohoto důvodu je nezbytné pochopit, co vlastně umělá inteligence je a jakým způsobem funguje. Abychom lépe porozuměli tomuto velice složitému tématu, poslouží nám k tomu následující smyšlený příběh.
Představme si osamělého starého vědce a úspěšného vynálezce, který se celý život věnoval intenzivní práci, a proto nikdy nezaložil rodinu, ani si nenašel přátele. Nyní je již příliš starý na to, aby založil rodinu, nebo hledal přátele, ale rád by předal své životní zkušenosti, znalosti a dovednosti někomu jinému. Po dlouhém přemýšlení přišel na způsob, jak by mohl dosáhnout tohoto cíle. Zahájil proto vývoj složitého počítačového programu, jehož struktura připomínala uzly navzájem propojené jakousi pavučinou. Uzly pojmenoval neurony, pavučinu jako síť, a tak celku začal říkat neuronová sít. Každý neuron naprogramoval tak, aby se učil, pamatoval si získané informace a zároveň sdílel pomocí sítě své dovednosti s ostatními neurony. Když byl s celým programem konečně hotov, spustil ho a dal mu jméno „umělá inteligence“. Stejně jako se děti rodí bez znalostí a dovedností, tak i umělá inteligence začíná svou existenci. Kromě toho, že nemá absolutně žádné znalosti ani dovednosti, také není schopná číst, psát ani mluvit. Aby tedy umělá inteligence mohla komunikovat a „myslet“, je nutné jí učit podobným způsobem, jako malé děti. Vědec proto umělou inteligenci začal učit rozpoznávat jednoduché tvary a barvy. Jakmile umělá inteligence ovládla tuto dovednost, přešel vědec ke složitějším obrázkům zvířat a věcí, pod kterými byly vždy napsané správné odpovědi. Když usoudil, že má umělá inteligence již dostatek informací a dat, zahájil fázi trénování. Zadával tak umělé inteligenci různé úkoly, které musela plnit, a pokud se spletla, byla na tuto skutečnost upozorněna. Postupně se tak učila ze svých chyb a dalším trénováním své výsledky zlepšovala. Tímto trénováním si tak postupně vytvářela vzorce, kterými se v budoucnu bude řídit. S postupem času starý vědec pomocí učení a trénování předal umělé inteligenci veškeré své zkušenosti, znalosti a dovednosti, a nakonec ji poskytl široké veřejnosti pro dobro celého světa.
Ve skutečnosti jsou programy umělé inteligence, fáze učení i trénování mnohem složitější a náročnější. Dnešní umělá inteligence získává data ze zdrojů, jako jsou textové dokumenty, knihy, články, obrázky, zvukové nahrávky, videa, tabulky a mnoho dalších. Taková data mohou být získána například z veřejných datových sad, databází nebo z webových stránek. Díky poskytnutí rozsáhlého množství informací a dat má umělá inteligence schopnost mluvit, psát, počítat jednoduché příklady, vytvářet realistické obrázky, videa, zvukové nahrávky, řídit automobily, provádět mnoho dalších úkolů a dovedností.
Umělá inteligence ale nemyslí stejným způsobem jako lidský mozek. Je navržena tak, aby zpracovávala data, prováděla analýzy a rozhodování na základě předem definovaných pravidel nebo vzorů. Umělá inteligence proto nedokáže pochopit obsah otázek ani odpovědí a není schopná projevovat emoce, což jí brání v porozumění lidským pocitům a společenským názorům. Avšak i tato forma „myšlení“ nám přináší jak mnoho výhod, tak i rizik.
Jedním z hlavních přínosů umělé inteligence je její schopnost automatizovat a zefektivnit mnoho procesů a úkolů, které by jinak vyžadovaly lidskou interakci a čas. Tato schopnost nám umožňuje šetřit čas a zdroje, abychom se mohli zaměřit na náročnější a strategičtější úkoly. Další výhodou umělé inteligence je její schopnost analyzovat velká množství dat a poskytovat cenné informace a náhledy, které nám pomáhají lépe porozumět situaci a rozhodovat se na základě důkazů a analýz. To může vést k lepším strategickým rozhodnutím v obchodě, vědě a dalších oblastech. V oblasti zdravotnictví má umělá inteligence obrovský potenciál. Algoritmy umělé inteligence mohou být využity k diagnostice nemocí, navrhování léčebných plánů a sledování pacientů s větší přesností a rychlostí než kdy dříve. To může vést k včasné detekci onemocnění a zlepšení péče o pacienty.
Bohužel i přes všechny své pozitivní aspekty, může být umělá inteligence zneužita k podvodům nebo trikům. Například může být použita k vytváření falešných informací, obrázků a videí, které jsou šířeny jako pravdivé, což může způsobit zmatek, nebo ovlivnit veřejné mínění. Dále může být využita k provádění složitých internetových útoků, jako je podvodné získávání citlivých informací nebo poškozování počítačů. Další možností je vytváření podvodných obchodních stránek, komunikačních robotů nebo jiných nástrojů, které mohou zákazníky přesvědčit k nakupování nebo sdílení osobních údajů. Manipulace s trhy je dalším problémem, kdy umělá inteligence může být využita k umělému zvyšování nebo snižování cen akcií nebo digitálních měn. Kromě toho mohou útočníci použít umělou inteligenci k vytváření falešných profilů na sociálních sítích a jiných online platformách, aby získali důvěru u uživatelů a provedli podvodné aktivity.
Rychlé tempo pokroku v oblasti umělé inteligence bude i nadále pokračovat, což povede k dalšímu zlepšování jejích schopností a dovedností.
