Článek
V šestnácti letech měla Katka vážnou autonehodu, kvůli které na půl roku ochrnula. Její vozidlo ve stokilometrové rychlosti narazilo do stromu a začalo hořet. Přežila jako zázrakem. V osmnácti jí lékaři zjistili rakovinu dělohy, musela na operaci a doktor jí sdělil, že nikdy nebude mít děti. Půl roku nato otěhotněla, ale ze zdravotních důvodů musela jít na potrat. Za dalšího půlroku otěhotněla znovu. Jak je to možné, to její gynekolog nechápe. Katka sama v legraci říká, že by snad byla schopna otěhotnět, i když by si jen oblékla chlapovy trenky.
V minulosti prodělala ošklivý zánět mozku, další autonehodu (tentokrát bez vážnějších následků) a obrovskou tragédii v rodině. Zavraždili jejího bratrance a jeho malou dceru. Při takové náloži neštěstí není divu, že se složila. Navíc neměla právě šťastnou ruku při výběru partnerů. Z jednoho se vyklubal sukničkář a z druhého „podnikatel“ na hraně zákona.
S prvním manželem se Katce narodil syn Lukáš, kterému později diagnostikovali Aspergerův syndrom. Tento syndrom spadá do poruch autistického spektra, což obnáší spoustu starostí, o kterým se rodičům zdravých dětí ani nesnilo.
Katka přiznává, že Lukáše rozmazlovala. Syn musel mít co dva roky nový iPhone, jinak by prý ve škole platil za burana a socku. Jednu dobu měla (i navzdory svým zdravotním potížím) tři práce a Lukášovi se nemohla věnovat tak, jak by si představovala a jak by potřeboval. Synovi to kompenzovala materiálním komfortem. Kupovala mu drahé věci, které chtěl, přestože cítila, že to není správné. Nicméně všeobecně rozšířený trend benevolentní výchovy vždy její pochybnosti rozptýlil. Dnes toho Katka lituje. Syn vyrostl, odešel z domu a s mámou se nestýká. Za dobrotu na žebrotu.
Doufala, že aspoň z mladšího kluka vyroste člověk, na kterého by mohla být pyšná. Zatím se to ale moc nedaří. Štěpán se narodil s těžkou spánkovou apnoe a se špatně vyvinutým srdcem a mozkem. Výchova a péče o něj byly náročné a vyčerpávající i kvůli jeho chronickým zácpám. Katka to však nevzdávala a synovy handicapy postupně vymizely, když srdce a mozek dorostly, jak měly. Otec se podle jejích slov na výchově příliš nepodílel.
Když už se zdálo, že je z nejhoršího venku a všechno se v dobré obrací, v deseti letech Štěpán totálně propadl digitálnímu světu. Nyní je mu 14 a nic jiného ho nezajímá.
Rodiče se zhruba před třemi lety rozvedli a Katka se za nějaký čas nervově zhroutila. Otec toho využil a požádal o svěření Štěpána do své péče. Soud mu vyhověl, jelikož měl dobrého právníka a styky.
Syna má tedy v péči, ale Štěpánovu těžkou závislost nijak neřeší. Vlastně neřeší skoro nic. Když byl Štěpán s matkou, ve škole prospíval s vyznamenáním, ale od té doby, co je u otce, mívá na vysvědčení i čtyřky.
Katka je ze všeho zoufalá, protože ví, že její syn je vážně nemocný. Dva měsíce se léčil na psychiatrii a jeho stav se tam výrazně zlepšil, pak se ale dostal zpět k otci a všechno se brzy vrátilo do starých kolejí. 14letý mladík, který by mohl sportovat, vzdělávat se a balit první holky, je zcela pohlcen hraním her a sociálními sítěmi. O budoucnost se nestará a otec mu to všecko toleruje. Katka je proti tomu bezmocná. Situace dokonce dospěla tak daleko, že dospívající Štěpán se počůrává a neudrží stolici. A to i několikrát denně. A je mu to jedno. Ve škole na záchodě si jen převlékne špinavé trenky a tím to pro něj hasne. Ani mu není před spolužáky stydno.
Až takhle daleko může dojít závislost. Až takhle hluboko může mladý člověk klesnout. Hlavně když má mobil a může hrát a surfovat. Tím pro něj začíná a končí veškerenstvo.
Když Štěpán pobývá u matky, která mu z pochopitelných důvodů mobil povoluje jen výjimečně, okamžitě je oheň na střeše. Syn dělá hysterické scény a občas bývá i agresivní.
Zde udělám malou odbočku. Z USA je totiž znám případ, kdy matka zabavila mobil své závislé dceři, a ta se ji za to následně pokusila otrávit. Domnívám se, že podobných případů bude přibývat i u nás. Odborníci tomuto moru současnosti říkají digitální heroin.
Štěpán by měl pravidelně navštěvovat psychiatra, ale jeho otec na to kašle. Říká, že z toho syn vyroste. Když si Katka na hrubé a soustavné zanedbávání výchovy ze strany otce stěžovala, úřednice OSPODU ji odbyla tvrzením, že synovi je u táty líp, a basta fidli. Lukáš to sice říká také, ale to prý pouze účelově a z jediného prostého důvodu. Tím důvodem je samozřejmě skutečnost, že u otce má neomezený mobil. Čili synáček vlastně prodal mámu za telefon. Hry hraje klidně i ve tři hodiny ráno. Ach jo…
Katka se ho snaží zachránit, jak se dá, a bojuje o to, aby ho znovu dostala do své péče, jenže už jí pomalu docházejí síly. Zatím je její boj neúspěšný. Úřední šiml, jak známo, v Česku neběhá moc rychle. Doufejme, že svůj boj nakonec vyhraje i navzdory dobrému právníkovi Štěpánova otce.
Další děti už Katka rozhodně nechce, protože vychovat kvalitního člověka v této šílené době jí připadá nemožné. Raději zůstane sama se psy, kteří jí dávají bezpodmínečnou lásku. Kdyby mohla vrátit čas, na oba své syny by bývala byla mnohem tvrdší. Žádné iPhony co dva roky a podobné nesmysly, to ani náhodou!
Anketa
Text je zpracován na základě vyprávění hlavní hrdinky tohoto příběhu. Jména byla na přání změněna, ale všechny osoby, události a reálie jsou skutečné a pravdivé
Zdroj: https://www.idnes.cz/mobil/tech-trendy/chtela-otravit-matku-kvuli-zabavenemu-iphonu.A150323_130237_mob_tech_LHR
