Hlavní obsah
Názory a úvahy

Generace Z: Práce nemá být zaměstnáním, ale zábavou? Tak určitě

Foto: Pixabay.com

Někdo tomu říká hravost, kreativita či flexibilita a někdo nezodpovědnost, drzost a nulový respekt k autoritám či pravidlům. O kom je řeč? Jak jinak než o nejschopnější a nejchytřejší generaci všech dob. Vítejte ve světě „ZET“.

Článek

To už snad ani není generace, ale úplně jiný vesmír, který ve své zpupnosti neguje snad všechno, co fungovalo dřív. Obyvatelé tohoto vesmíru si to zatím mohou dovolit, jelikož je rodiče v případě potřeby dotují a vlastní děti jsou pro mladé scifi, takže pohoda, klídek, tabáček.

Nechce se do práce? Žádný problém, jenom šéfovi pošlu esemesku, že mám depresi. Šéf mi neschválí dovolenou v mnou navrženém termínu? Prásknu dveřmi a jdu o dům dál, ani se neobtěžuji podat výpověď v souladu se Zákoníkem práce. Vždyť je přece všude tolik možností a rodiče tak štědří!

Myslíte, že si dělám srandu? Ale vůbec ne. Taky mi málem vypadly oči z důlků, když jsem to dnes četl. Rozhovor s Ditou Sudovou, špičkovou náborářkou, která v rozhovoru odhaluje, jak se mění trh práce s příchodem generace Z, si můžete přečíst zde. Vy starší budete nejspíš v šoku, před čtením si radši stříkněte pod jazyk nitroglycerin.

Dita Sudová shání a vybírá zaměstnance pro české a zahraniční firmy na vrcholové úrovni, takže je jasné, že nehledá pracovníky do chráněných dílen, ale spíše lidi, co dělají hlavou na středních a vyšších pozicích. To, co paní Sudová v rozhovoru popisuje, je až děsivé.

Životopisy prý mají zetkové děti barevné a zábavné, ale tím jejich klady zhruba končí. Spolehlivost nulová, ochota spolupracovat a podřídit se velmi slabá. Jinými slovy si dělají z práce holubník. Krom toho neví, co je to slušnost. Na pracovní pohovor je prý dostanete málokdy a telefon vám zvednou i v metru a vůbec jim nevadí, že není slyšet, klidně se svým potenciálním zaměstnavatelem hovoří, aniž by se obtěžovali odejít na nějaké nehlučné místo.

Flexibilita, o které paní Sudová mluví, se projevuje ponejvíce tak, že když se jim něco nelíbí, okamžitě si najdou jinou firmu, kterou následně oblaží svými požadavky. Však vy potřebujete mě, ne já vás, je přesvědčen nezkušený zetko s vrtkavou zodpovědností a mamahotelem v zádech. Já se chci bavit, užívat si volný čas a benefity. A ještě jsou hrdí, jak pěkně prý mění svět k lepšímu.

Což by bylo fajn, kdyby to tak opravdu fungovalo. Kdo by nechtěl to, co oni. Jenže bohatství a prosperita vznikají z tvrdé a usilovné práce, zodpovědnosti, odříkání a ne ze zábavy a nespoutanosti. Mnohá zetka žijí v přesvědčení, že dělat za málo peněz nemá žádný smysl, a tak radši nedělají vůbec a nechávají se živit, to smysl má.

Já jim rozumím, ale na rozdíl od nich již dávno chápu, že s tímhle přístupem bychom se brzy vrátili na stromy a že už by nebyly žádné iPhony, kebaby ani energeťáky Prime. Takový přístup k práci jsem totiž naposledy zažil za socialismu, kdy sice všichni měli bydlení, dost jídla a zdravotnictví i školství zadarmo, ale na telefony, kola nebo auta byly pořadníky, pro Tic Tac jste museli do Tuzexu a na Maledivy nebo do Egypta jste mohli leda tak do kina. Historické domy v centrech měst se rozpadaly a v obchodech jste si mohli vybrat z jednoho druhu jogurtu, když ho zrovna přivezli. A to bylo prosím v Československu, v takovém socialistickém Rumunsku existoval i hlad, žebrota a někteří lidé tam bydleli v chatrčích.

V té době převažovala umělá zaměstnanost a lidé měli celkově vlažnější vztah k práci a podle toho vypadala i produktivita. Řemeslníky člověk běžně potkával v deset hodin ráno v hospodě na svačince, která se díky několika pivům protáhla až do oběda. Popřípadě si lidé vozili v pracovní době fošny na chatu, a tak podobně.

Tenkrát chtěl každý socialisticky pracovat a kapitalisticky žít, jenže to prostě nejde. Bohatství a hodnoty netvoří dělníci v hospodě, ani influenceři nebo neziskovky, ale stále jsou to tvrdě pracující lidé na polích a v továrnách.

Mám pocit, že generace Z se vrací k socialismu (a to nejen co se týče pracovních návyků a nasazení). Má k tomu totiž ideální podmínky, protože nezažila ekonomickou krizi z roku 2008-9, kdy se o práci poníženě žebralo a jediným benefitem bylo to, že na pohovor přišlo deset uchazečů místo padesáti. Tím pádem jsou možná dnešní mladíci přesvědčeni, že současný stav tu bude už napořád. No samozřejmě nebude. Přijdou další krize a jedna z nich může být způsobena právě zetkovým lemplovstvím.

Protože to, co popisuje paní Sudová, nevěstí vůbec nic dobrého. Například situaci, kdy si mladá žena odjede na dovolenou do Dubaje, aniž by ji měla v práci schválenou. To by si totiž nedovolil ani řemeslník za socialismu, který by si zhruba po ročním úsilí a šetření vydupal vysněný zájezd do Bulharska.

Generace Z má poněkud deformovaný obraz reality, jelikož nežije ve skutečném světě, ale ve skleníku. 95 procent prací, které potřebujeme k životu, nejsou zábava, ale dřina, zodpovědnost a nutnost. Co bychom si počali, kdyby každý dělal jenom to, co ho baví, si lze snadno domyslet. Zato když zrušíme 95 procent zaměstnání, která by se dala směle označit za zábavu (herci, zpěváci, někteří moderátoři, sportovci, atd.), vcelku nic se nestane. Což nám ostatně dobře ukázala covidová krize.

Zdroj:

https://www.hrot24.cz/clanek/nejsou-spolehlivi-zato-kreativni-headhunterka-dita-sudova-o-generaci-z?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz