Článek
Také jsem četla článek, uvedený v odkazu. Na rozdíl od autora článku, první, co mě napadlo, byl úplně opačný pocit. „To zírate na ty mladé, kteří se, na rozdíl od nás, starých blbců (pardon), nenechají sedřít z kůže ve jménu prosperity - jiných.“
Prosperita? Co to je? Něco, co je téhle generaci odpíráno. Jsme první generace, které sdělili, že její potomci se budou mít hůř než oni. Tak proč jsem se já dřela nadarmo, když mým dětem, Zetkům, odpírají výsledky toho, co naše pitomá a naivní generace chtěla poslat dál. Tedy to, aby se měli lépe. Tím byl totiž narušen řád oné prosperity.
Teď nemám na mysli to, že svému Z podstrčím pětistovku k mizerné výplatě, ale to, že jsem je opečovávala a vychovávala tak, aby, až se postaví na vlastní nohy, mohli svůj život vybudovat ještě lepší, než jsme měli my.
Jenomže oni nemají co budovat, vlastní bydlení je prakticky nedostupné, to by se mohli udřít a výsledků by nedosáhli. Elita jim jednoduše jednoho dne znemožnila přístup ke zdrojům, který měli ještě jejich rodiče. Přesto si někdo dovolí očekávat od nich, že se půjdou pro prosperitu, cizí, udřít. Drzost? Drzost.
Navíc je prosperita tak moc nezajímá. Proč by také měla? Jich už se netýká a to, čemu se doposud prosperita říká, je jen hromada a hromada převážně materiálních věcí, které většinou ve skutečnosti nepotřebuje nikdo. Není potřeba stíhat a vlastnit všechny nové technologie, poslední trendy v módě, ani jíst steaky, dovezené z Argentiny.
Uvědomují si, že není třeba zahlcovat planetu hromadami odpadu, ve který se materiální prosperita mění rychleji než počasí. Počasí, nikoliv roční období, nepletu se. Dovolená v Chorvatsku je neoslní.
Když je pro ně vnucená „prosperita“ kvalitní mobil a nic víc, naučili se s tím žít a není nutné se kvůli tomu strhat. Pak ovšem není divu, že odmítají přivádět na svět děti. Neumí a nemohou jim v tomto světě poskytnout lepší budoucnost. Lepší budoucnost pro potomky byla dlouhé časy hybatelem této prosperity. Nebude? Přizpůsobíme se a potomky mít nebudeme.
Generace Z nemá motivaci pro budoucnost, uvědomuje si, že tzv. prosperita škodí životnímu prostředí, jsou vzdělaní a informovaní, stačí jim málo a na klacek s mrkví elitám neskočí. To by jim muselo být nabídnuto víc než jen dřina pro prosperitu zaměstnavatele. Chtějí žít a bavit se.
Využívají svého vzdělání a rozhledu pro sebe. Jaká špatnost. Už nějaký čas tenhle fenomén pozoruji. Neshledávám na něm nic špatného. Mají sílu a odvahu mládí jít svou cestou a milý zaměstnavateli, ber, nebo nech být.
Nakonec, nechceme to všichni, jen se bojíme si o to říct? Průbojné mládí se nebojí, bohudíky.
