Hlavní obsah
Názory a úvahy

Možná by to chtělo víc cvokařů

Foto: Pixabay

Stále častěji se v poslední době objevují „porovnávací“ články, které zdůrazňují, jak se máme v té naší české kotlince skvěle a jediným naším problémem je škarohlídství, kňourání a stěžování si.

Článek

Kdyby tomu tedy tak bylo, nezvyšovaly se nájmy, nerostly ceny potravin, nezvyšovala se nezaměstnanost a jednalo by se jen o neochotu přiznat si, jak se máme skvěle, nejednalo by se o příznaky deprese?

Podle některých jsme tedy skoro všichni upadli do hluboké deprese, nesouvisející s osobní ekonomickou situací. Také pochopitelně nesouvisející s ekonomickým a společenským stavem země. Také s tím, že jaksi nevidíme světlo na konci tunelu.

Pravda, z některých diskusí pod články by člověk slabší povahy také mohl utrpět depresi. Dost často se tam vykytují jedinci, rovněž trpící zjevnou depresí, úporně se snažící své duševní trable přehodit na někoho jiného.

Máme se tak dobře, že je poněkud trapné přiznávat pracujicí chudobu, tedy mzdy tak nízké, že nestačí na živobytí a nutí lidi žebrat na úřadech o sociální dávky. Těchto lidí sice přibývá, ale podle některých to jsou fňukalové. Mají si najít druhou práci a obléci druhý svetr.

Když tedy lid této země jen upadl do depresí a úzkostí bez příčiny, podle této vize by mělo ke zlepšení situace stačit zaskočit si k psychologovi, nebo psychiatrovi, tedy prostě ke cvokaři, který by lidem poskytl psychoterapii, či předepsal správné pilulky a rázem by bylo po škarohlídství, fňukalství, nespokojenosti a tedy po depresích.

Potom by stačilo k všeobecnému štěstí a spokojenosti sehnat dostatečný počet odborníků přes duševní zdraví a vyřešily by se všechny problémy této země, tedy ekonomika, chudoba, stále se zhoršující přístup k bydlení, nezaměstnanost, také by se smázly všechny názorové rozdíly a ubylo by ubíjejících diskusí.

Fiala vers. Babiš by nám sice zůstalo, nejméně do podzimu, kdy bude jasno, ale díky psychoterapiím a pilukám by nám to bylo jedno.

Možná by placení a drazí odborníci přes duši dokázali i to, abychom se po vzoru jiných národů usmívali na druhé i přes skřípění zubů a vypadali šťastní za všech okolností.

Jenomže je tu otázka, jestli ti usmívající se a šťastně vypadající cizinci, kterými se tito autoři ohánějí, jsou skutečně šťastní, nebo si kromě povinné ranní hygieny ještě nasadí povinnou masku štěstí.

Je tu však jeden zásadní zádrhel, totiž ten, že jaksi notně zadrhává péče o duševní zdraví obyvatel. Tedy ještě navrch kromě jiných zadrhávajících věcí.

Nemyslím si, že by Češi byli tak moc mimo realitu, když si stěžují. Spíše naopak, vnímají ji o něco ostřeji, než ostatní. Zároveň nepovažují za realitu statistické tabulky, kterými se vláda občas tak ráda chlubí, protože statistika není jejich realita.

Být šťastný a spokojený, je totiž jistý druh umění, ale chce to alespoň základní pocit jistoty, že se při prvním škobrtnutí člověk neocitne na úplném dně. Jestliže příjmy mnohdy nestačí ani na základní živobytí, ztěží může někdo očekávat, že každý den budou vybíhat do práce rozjásaní pracující s pocitem štěstí.

Realita většiny odpovídá náladě, kdyby ne, spravily by to správné pilulky.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz