Článek
Nějak se nám poštěstilo a pořídili jsme si psí komando. Přivlekla jsem domů zachráněné štěňátko, pejska a to přes zásadní odpor manžela i naší Týny, což je fenka.
Při vší smůle jsme to včas nevychytali s kastrací, takže se narodila tři štěňátka. Mix tří teriérů a bišonka. Kdyby mě někdo chtěl náhodou obviňovat z toho, že jsem zanedbala kastraci, tak věřte, že pykám každý den existencí těch nevinných tvorečků.
Ne že by o ně nebyl zájem, ale tak nějak mi ti zájemci nebyli dost dobří a když už jsem to dopustila, tak si to hezky vyžeru. Nepřipustím, aby ti nevinní tvorečkové skončili kdesi v útulku, nebo ještě hůř.
Nevinní tvorečkové, triple teriéři původem, zdědili uječené hlásky po dědečkovi bišonkovi. Pak tam máme yorka, bostonka a ó děs a hrůza, Jack Russela. Vražedná genetická kombinace.
Podle toho to u nás vypadá, ječí to, jen se něco pohne, když to chce člověk pohladit, samým nadšením to skáče metr do výšky. Uřvaná Uršula, co vypadá jako netopýr, skáče jako antilopa a nejspíš si myslí, že je původem kočka, protože zásadně chodí někde ve výškách po nábytku, se v určitém okamžiku mění ve slaďounkou psí holčičku. To když složí ouška dozadu, jako když se ke spánku ukládá motýl.
Zlatavý Simba s kožíškem, který občas připomíná ježka a někdy také úžasně načesaného pankáče, to když si vyvalováním se v křesle vytvaruje číro, má úžasné, černé korálkové uši, do kterých když se zadíváte, jistě mu odpustíte rozcupovaného Skakespeara, učebnici latiny i sežraný plátek šunky z vašeho chleba. Ale gentleman zase on je, chleba i máslo mi nechal.
Predstavte si pruhovaně žíhaný tak trochu váleček s dlouhým nosem a máte Tygru s úžasně jemným, měkoučkým kožíškem, který když pohladíte, zapomenete na všechny strasti tohoto světa, včetně těch, které způsobila Tygřička svými vylomeninami. Její specialitou jsou pokojové rostliny, které čas od času přesazuje, nebo cupuje na kousky. Kupodivu se ani neotrávila, ani kytky nezahubila. Když se ovšem s blaženým povzdechnutím uloží na klíně, člověk si uvědomí, že jeho svět je v pořádku.
Naštval mě šéf, nebo manžel? Na takové emoce nemám čas, musím přerovnat všechny deky a přehozy v domě, protože komando si z nich udělalo hnízda. Zkusila jsem jim dát na oblíbená místa pelíšky. Ne, neprošlo to, nejlepší je deka, smotaná do tvaru hnízda, takže pelíšek byl nemilosrdně shozen na zem, deka, sebepečlivěji zastrkaná do křesel a pohovky vytažena a přerovnána podle psích představ. V tom excelují i oba rodiče. Prostě taková normální rodinka. Psí.
Zase jsem četla nějaký příšerný článek o politice, nebo o politicích, který by zvedl i mrtvého politologa z hrobu? Není čas se pořádně vytočit, protože komando bohužel ukořistilo krabici s pečlivě vyskládanými krabičkami čajů, takže kuchyň je poseta rozthanými krabičkami, čajovými sáčky a posypaná čajem. Úklid tak na půl hodinky, ale určitě vás přejde všechen vztek. Psiska jsou totiž inteligentní, tiše se uklidí z dosahu a dělají, že vůbec nejsou. Prostě pohoda.
Copak můžu zodpovědně vytvářet úspory na důchod, když ta psí monstra vykousala díru uprostřed matrace? Musím koupit novou, nebo se toho důchodu ani nedožiju, pokud budu spát na křivé matraci. Už takhle spím ve tvaru paragrafu. To je přesně tohle §.
To vznikne, když se přiblíží čas spánku, všechny psí hříchy jsou zapomenuty, já se s knížkou uložím do postele na novou matraci a psíci se začnou pomalu trousit za mnou, protože mě přece musí chránit. Pak mám malinko problém natáhnout nohy, musím je opatrně prostrčit mezi dvěma psy pod přikrývkou, která je zatížena dalšími dvěma psy. Je to trochu dřina, popotáhnout si deku s patnáctikilovým závažím, ale dá se to.
Jediná máma Týna spí vedle polštáře, ona je vždy první v posteli. Vždycky jí vyruším, když stahuji přehoz, musí si přeskočit, ale stejně mi přijde dát dobrou noc, než se uloží vedle mého polštáře.
Zavládne klid a mír, tohle je můj pro někoho možná divnej svět a je úplně v pořádku.
