Článek
Zachytil jsem první výstupy vyprodukované vládním slepencem, který pro naše budoucí blaho brzy začne „šetřit“ až do morku kosti. Jak na to kočkopes půjde, je zřejmé již z těch několika málo nápadů, jež se před pár dny vyrojily v médiích. Co bod, to perla. Tak například na dálnicích prý budeme moci jezdit až 150 kilometrovou rychlostí. Dosavadní stotřicítka byla nejspíš problém, který Česko léta uvrhoval do chudoby a malérů.
Dále jsem se s radostí dozvěděl, že naši občané se dočkají dvou nových národních parků, nebo že si budou moci zvolit svého národního ptáka. Ano, vidíte dobře. NÁRODNÍHO PTÁKA. Nevím sice, k čemu to bude dobré, ale určitě kvůli tomu vznikne nejmíň 20 členná komise, která pak vybere nejlepší výtvarný návrh za dva a půl milionu. Já osobně bych měl tip. Národním ptákem by mohl být sup hodující na mršině českého státu.
V krizi covidu a těžké inflace přijít s něčím takovým je cynické jak doktor Cimický při svých svérázných terapiích.
Na slibovaných 40 tisíc bytů, kilometry dálnic, důstojné platy, důchody, zdravotnictví a školství rychle zapomeňte, protože to od české pravice zatím nikdo nikdy neviděl; vyjma kmotrů, kteří si díky konexím a penězům mohli zajistit lepší zdravotní péči či vzdělání na plzeňských právech. Lůza se musí spokojit s dálnicemi ve frontě na zubaře.
Třicet let pravice průběžně omílá: Musíme šetřit, aby naše děti nezdědily zadluženou zemi. Naše zadlužené děti už mají ještě zadluženější děti a výsledek šetření pořád nikde. Jak by taky mohl, když vláda jako první krok k úsporám zavede tři nová ministerstva. Ta sice budou stát „pouhých“ pár milionů, ale jejich korupční potenciál bude miliardový, že?
Samozřejmě, že nová vláda neušetří skoro nic, zato perfektně bude strašit, což krom jiného zbrzdí spotřebu českých domácností - jeden z pilířů ekonomiky. Co se ušetří na důchodcích a obyčejných lidech, to se probendí jinde, ale nic se neinvestuje do nových technologií, vědy a výzkumu, dálnic, bytů a infrastruktury, aby se Česko posunulo někam nad level obyčejné montovny se silnicemi na úrovni Burundi. Za ty „ušetřené“ peníze se nakoupí nové houfnice pro armádu, aby si houf správných lidí na správných místech vydělal.
Vsadím utažený opasek, že Fialův slepenec nijak nezkrotí dluh České republiky, za který prý může jedině ďábel Babiš a nikdo jiný. Místo nových dálnic se dočkáme leda tak přechodů pro veverky a místo 40 tisíc nových bytů si postavíme stany, kterým můžeme říkat Pirstany.
Jako bych ty kecy od převratu neslyšel už milionkrát. V předvolební kampani v roce 1996 zoufalí Klausovci slibovali 20 tisícovou průměrnou mzdu do roku 2000. A jak to dopadlo? Nemalá část „plebsu“ ji v čistém nemá ani dnes, téměř o čtvrtstoletí později, kdy máslo stojí i 60 korun (a to ještě nedávno zrušili superhrubou mzdu, díky čemuž jsme si platově polepšili).
Později zase Topolánkovci zavedli regulační poplatky ve zdravotnictví, čímž se údajně mělo zamezit plýtvání, ale žádná spása se samozřejmě nekonala; jen se o to více utrácelo jinde. Nakonec regulační poplatky Ústavní soud stejně zrušil.
Skoro každá vláda se holedbá, jak zeštíhlí státní aparát a zbaví se úřednických lemplů, a téměř každá nakonec byrokracii ještě zvýší. Peníze by byly, kdyby se tolik neodklánělo, to ví každý, ale je zatraceně těžké s tím u nás něco udělat.
Babiš rovněž sliboval, že zatočí s korupcí a stát bude řídit jako firmu, aby následně jeho poskok Vojtěch nakoupil respirátory za sedm stovek za kus. S firmou podle Vojtěcha bychom brzy zatočili nejen s covidem, ale Tečku bychom udělali i za celým Českem.
Fakt jsem na vás strašně zvědavý, pane Fialo. Myslím, že když všechno dobře půjde, tak dostaneme možná tak nového národního ptáka plus stopadesátku na dálnici jako bonus.
Protože prosperity založené na pouhém utahování opasků se nikdy nedočkáme. Koho by to taky věčně bavilo, neustále šetřit, když to stejně nikam nevede. Hra na utahování opasků mohla chvíli fungovat po převratu v roce 1989, kdy občané politikům ještě skákali na špek, ale to už je jako politický program dávno pasé. Lidem došlo, že je to jen blbá fráze a kupodivu se chtějí mít dobře ještě za svého života. Můžeme jim to vyčítat?
Autorský text
