Článek
Uprostřed křižovatky stojí duchovní celý v černém a v rukou podpírá klečícího muže. Je jasné, že nešťastník ve zkrvavené uniformě umírá. Katolický kněz mu uděluje poslední pomazání a zároveň se otáčí směrem, odkud přilétly smrtící výstřely. Pochmurnou scénu dokreslují kaluže vody připomínající krev a výmluvný vývěsní štít v pozadí: Carniceria. Řeznictví.
Nápis řeznictví na této fotce chybí, protože volně dostupný snímek je oříznutý. Celou originální fotku však můžete vidět v tomto odkazu.
Druhého června roku 1962 se ve Venezuele vzbouřila významná námořní základna Agustín Armario. Levicoví námořní důstojníci v čele s korvetním kapitánem Pedrem Medinou Silvou, spojeni s civilními představiteli levice a prokomunistickým Hnutím ozbrojených sil národního osvobození, povstali proti vládě prezidenta Rómula Betancourta. Vzbouřenci zatkli velitele základny, osvobodili politické vězně z pevnosti Castillo Libertador a ozbrojili civilisty. Událost zvaná El Porteñazo byla brutálním střetem studené války na jihoamerickém kontinentu, kde se ulice historického přístavu během několika minut proměnily v jatka.
Fotoreportér deníku La República, devětadvacetiletý Héctor Rondón Lovera, narozen 1933 v Bruzualu, dorazil do Puerto Cabella v ranních hodinách společně s redaktorem Josém Salvadorem Rojasem. Rondón měl za sebou pestrou minulost — pracoval jako taxikář, řezač skla i instalatér, než ho švagr přivedl k fotografii. Do deníku nastoupil jako reportér krimi rubriky. Když noviny zasáhla zpráva o krvavé vzpouře, šéffotograf Freddy Martínez Rey poslal právě Rondóna, protože věděl, že nemá strach.
Armáda uzavřela město a zakázala novinářům vstup do bojové zóny. Rondón však společně s kolegou Josém Luisem Blascem, fotografujícím pro časopis Élite neuposlechl rozkaz a proklouzl přímo za vojenskými konvoji. Procházeli po boku vládních pěšáků postupujících v krytu desítek tanků M4 Sherman. Když dorazili do rušného sektoru zvaného La Alcantarilla, vojenský důstojník je varoval, že jdou přímo do pasti.
Sotva se Rondón a Blasco přitiskli ke zdi u místního krejčovství, rozpoutalo se peklo. Jakmile tanky projely křižovatkou, neviditelní povstalci ukrytí v oknech, na střechách a v místním řeznictví zahájili zdrcující palbu ze samopalů a granátometů. Vládní vojáci, kteří zůstali bez krytí, padali k zemi po desítkách. Palba trvala více než půl hodiny. Rondón vzpomínal: „Deset mužů, kteří šli kousek ode mě, bylo na místě zmasakrováno.“
Mezi oběťmi na nábojnicemi pokryté zemi ležel i mládenec ve zkrvavené uniformě. O jeho identitě kolují dvě verze. Podle té nejznámější šlo o jednadvacetiletého desátníka Andrése de Jesús Quero Garcése, narozeného 10. listopadu 1940 ve státě Falcón, který sloužil u 1. roty pěšího praporu a pocházel z chudé rodiny. Druhá verze událostí uvádí, že zasaženým byl podporučík Luis Antonio Rivera Sanoja z praporu Carabobo.
Když na křižovatce ležely desítky mrtvých a zraněných, objevila se postava v sutaně. Byl to šedesátiletý Luis María Padilla, ročník 1902, kaplan námořní základny s čestnou hodností korvetního kapitána a zároveň farář z blízké vesničky Borburata, který v duchovní službě působil už od roku 1928.
Padilla ignoroval varování důstojníků i novinářů. Vzal do ruky štolu a svatý olej a bez váhání vstoupil přímo do palebné linie. Procházel mezi hvízdajícími kulkami, klekal ke zraněným a uděloval jim svátost nemocných. Během krátkých přestávek v palbě ho uklidňovala jediná věc: cigarety. Vykouřil všechny, které měl, zatímco v neustálém napětí obcházel těla.
Zlomek vteřiny u řeznictví
Když otec Padilla přistoupil k těžce zraněnému vojákovi na dláždění, mladík se z posledních sil zachytil spodního okraje jeho černé kleriky a pokusil se zvednout. „Otče, pomozte mi,“ prosill. Když ho kněz uchopil pod pažemi, voják bolestivě vykřikl: „Tady ne!“. Měl totiž zasažený bok dávkou z kulometu.
V ten okamžik ležel Héctor Rondón na špinavé dlažbě u zdi krejčovství. Sám později přiznal: „Pravda je taková, že vlastně vůbec nevím, jak se mi podařilo ty fotky udělat, když jsem ležel přitisknutý k zemi.“ Zmáčkl spoušť svého fotoaparátu a vzniklo neuvěřitelné dílo.
Boj o Puerto Cabello trval ještě dva dny a skončil až těžkým bombardováním a ostřelováním povstalecké pevnosti Castillo Solano. Bilance byla strašlivá — oficiálně si povstání vyžádalo 400 až 700 mrtvých a přes tisíc zatčených.
Zraněný voják z fotografie zemřel knězi v náručí ještě před příjezdem sanitky. Jeho tělo bylo narychlo pohřbeno v Caracasu a teprve po devíti letech neúnavného úsilí jeho matky Engracie byly ostatky převezeny do rodného města Coro. Odvážný Otec Padilla palbu přežil bez jediného škrábnutí. Jiného ležícího vojáka zachránil, když mu nařídil se nehýbat, dokud nepřijela sanitka. V duchovní službě pokračoval až do své smrti v roce 1985. Zemřel v požehnaném věku 83 let.
Pohled na Puerto Cabello z pevnosti Fortín Solano
Cesta snímku do světového povědomí
Fotografii šířenou agenturou Associated Press otiskly nejvýznamnější časopisy světa jako LIFE či Paris Match. Dne 4. června 1962 vyšly na prvních stranách novin dvě podobné fotky: deník Últimas Noticias použil snímek José Luise Blasca, zatímco La República otiskla ikonickou verzi Rondónovu.
Snímek nazvaný „Aid from the Padre“ (Pomoc od kněze) získal v roce 1962 ocenění World Press Photo a v roce 1963 jako vůbec první jihoamerické dílo i Pulitzerovu cenu. Snímek zasáhl i umění — slavný americký malíř Norman Rockwell se v roce 1965 Rondónovou fotografií inspiroval a převzal její kompozici pro svůj obraz Vražda v Mississippi, zachycující zavraždění aktivistů za práva černochů příslušníky Ku-klux-klanu.
V roce 1974 režisér Román Chalbaud scénu rekonstruoval ve filmu Pálení Jidáše, kde si Otec Padilla zahrál sám sebe. K 50. výročí World Press Photo vydala holandská pošta dokonce pamětní poštovní známku s tímto výjevem.
Dnes na křižovatce v Puerto Cabello připomíná tuto událost velká pamětní nástěnná malba a ve vojenské pevnosti Tiuna stojí pomník věnovaný padlým.
Héctor Rondón Lovera zemřel 21. června 1984. Kde skončily původní negativy jeho slavného snímku, dodnes nikdo neví.
Zdroje:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/slavne-fotografie-umirajici-vojak-knez-venezuela-hector-rondon-lovera.A250310_113659_zahranicni_aha
https://de.wikipedia.org/wiki/Aid_from_the_Padre?hl=cs-CZ
https://es.wikipedia.org/wiki/H%C3%A9ctor_Rond%C3%B3n_Lovera?hl=cs-CZ
https://en.wikipedia.org/wiki/El_Porte%C3%B1azo
https://juliussumant.wixsite.com/himself/single-post/2015/06/23/aid-from-the-padre-pulitzer-winner-of-1963
