Článek
Dávno předtím, než se z něj stal politický aktivista a jedna z nejkontroverznějších postav rockové historie, byl Waters hlavně mimořádně citlivý a komplikovaný člověk, kterého pronásledovala vlastní minulost.
Narodil se roku 1943 v anglickém Great Bookhamu. Jeho otec Eric Fletcher Waters byl učitelem a zároveň přesvědčeným levicovým idealistou. Když bylo Rogerovi pouhých pět měsíců, otec odešel bojovat do války a v roce 1944 padl během bitvy u italského Anzia. Waters vyrůstal bez něj a právě tato ztráta se stala určujícím traumatem jeho života.
Jeho matka Mary byla silně levicově orientovaná učitelka a aktivistka, která Rogerovi vštípila odpor vůči válce, autoritám i establishmentu. Waters byl inteligentní, ale také uzavřený a citově rozháraný. Už v mládí v sobě nosil směs vzteku, nejistoty a potřeby všechno kontrolovat. Když v šedesátých letech spoluzakládal Pink Floyd, nikdo ještě netušil, že právě on se postupně stane hlavním tvůrcem nejzásadnějších alb skupiny.
Po odchodu Syda Barretta přebíral stále větší kontrolu nad směřováním kapely. Psal texty i velkou část hudby. Byl posedlý tématy izolace, psychického rozpadu, války a manipulace. Alba Dark Side of the Moon, Wish You Were Here nebo Animals brzy proměnila Pink Floyd v jednu z nejlepších kapel planety. Jenže čím větší sláva, tím více Watersovi selhávaly nervy.
Na konci sedmdesátých let už Floydi nehráli v koncertních sálech, ale na gigantických stadionech pro desítky tisíc lidí. Waters ale stadionové koncerty nenáviděl. Připadal si odříznutý od publika, hudba se podle něj měnila v kulisu pro opilé davy a pyrotechnické výbuchy. Fanoušci během tichých pasáží křičeli, zapalovali petardy a koncerty se často měnily v chaos. Waters později vzpomínal, že začal mít pocit, jako by mezi ním a publikem rostla neviditelná zeď.
Roku 1977 vyrazili Pink Floyd na turné k albu Animals. Bylo obrovské a vyčerpávající. Waters byl stále podrážděnější a uzavřenější. Nejhorší okamžik přišel 6. července 1977 v kanadském Montrealu na olympijském stadionu před asi osmdesáti tisíci lidmi. Záběry z koncertu můžete vidět zde.
Atmosféra byla špatná už od začátku. Během vystoupení létaly vzduchem petardy, které Waterse doháněly k šílenství. Pod pódiem navíc stál mladý fanoušek, který byl podle svědků opilý, neustále křičel a snažil se získat Watersovu pozornost. Frontman Pink Floyd se ho nejprve pokoušel ignorovat, ale fanoušek pokračoval dál. Waters byl psychicky zničený a podle pozdějších vzpomínek působil během koncertu téměř nepříčetně.
Během písně Pigs (Three Different Ones) začal Waters na fanouška, který se snažil lézt na bariéru a házel předměty na pódium, křičet. Na audiozáznamu z koncertu říká: „Vrať se, kluku, vrať se, všechno je odpuštěno… Hodný chlapec… Pojď sem, synu… Hodný chlapec! HODNÝ CHLAPEC!“
Následně na něj plivne. Později v průběhu koncertu, unavený neustálým odpalováním pyrotechniky, huláká do mikrofonu na celý stadion: „Ach, proboha, přestaňte odpalovat ty petardy, řvát a křičet. Snažím se tu zpívat písničku… Chci říct, mně je to jedno, jestli to nechcete slyšet, tak víte co… jděte do pr*ele! Jsem si jistý, že je tu spousta lidí, kteří to slyšet chtějí. Proč prostě nemůžete být zticha?“
Roger Waters plive na fanouška dle ChatuGPT
S odstupem času incident reflektoval takto:
„V Montrealu v roce 1977 jsem byl na pódiu velmi, velmi unavený a naštvaný, protože tam v přední řadě byl jeden mladík, který celou dobu křičel a choval se naprosto šíleně… Nakonec mě tak vytočil, že jsem ho zavolal blíž a plivl mu do tváře… Když jsem pak odešel z pódia, seděl jsem v šatně a říkal si: ‚Můj bože, co to dělám? Tohle je strašné. Do jakého stavu mě tohle monstrózní stadionové turné dostalo?‘ Uvědomil jsem si, že mezi námi a lidmi v publiku vznikla zeď. Právě tehdy mě napadla myšlenka postavit na pódiu skutečnou zeď, která by toto odcizení vizualizovala.“
A z tohoto absurdního nápadu později vzniklo i jedno z největších rockových děl historie. Waters do alba The Wall promítl vlastní život: smrt otce, přísné britské školství, rozpad vztahů i pocit izolace uvnitř obří slávy. Zeď nebyla jen hudebním projektem, byla to psychoterapie přenesená do rockové opery.
Nahrávání alba probíhalo v mimořádně špatné atmosféře. Waters měl potřebu ovládat úplně všechno a ostatní členové kapely se ocitli na vedlejší koleji. Producent Bob Ezrin vzpomínal, že často fungoval jako prostředník mezi rozhádanými hudebníky. Klávesista Richard Wright byl během práce na albu dokonce dočasně vyhozen z kapely.
Roger Waters na turné Time: Best of Pink Floyd
Navzdory této příšerné atmosféře vznikly nesmrtelné skladby jako Another Brick in the Wall, Comfortably Numb nebo Run Like Hell. Protestní refrén „We don’t need no education“ znal během několika měsíců celý svět. Waters přitom původně neplánoval klasický hit, píseň měla být jen částí širšího psychologického příběhu.
Jeho posedlost zdí pokračovala i během koncertů. Během nich se mezi kapelou a publikem postupně stavěla skutečná obří stěna z bílých bloků. Na konci show byli hudebníci úplně schovaní za zdí. Koncerty kombinovaly hudbu, animace, obří nafukovací loutky i surrealistické projekce. Výsledkem byla jedna z největších a nejdražších show své doby.
Paradoxně právě dílo o izolaci spojilo miliony lidí po celém světě. The Wall se po vydání roku 1979 proměnilo v globální fenomén a stalo se třešničkou na dortu hudební historie Pink Floyd.
Jenže Watersův komplikovaný vztah ke světu nikdy nezmizel. Roger oficiálně odešel z Pink Floyd v roce 1985. V prosinci toho roku oznámil vydavatelstvím EMI a CBS, že kapelu opouští, a krátce nato se pokusil soudně dosáhnout rozpuštění Pink Floyd.
Prakticky ale rozpad začal už během natáčení alba The Final Cut z roku 1983, kdy byly vztahy mezi Watersem a zbytkem kapely velmi napjaté. Waters tehdy převzal absolutní vládu nad tvorbou a ostatní členové se cítili odstavení.
Obří nafukovací prase Algie, které se vznášelo na koncertě Rogera Waterse v Paříži v červnu 2018
Po odchodu z Pink Floyd Waters pokračoval v sólové kariéře a stále hlasitěji vstupoval do politiky. Stal se výrazným kritikem válek, americké zahraniční politiky i Izraele. Jeho výroky v posledních letech vyvolávají kontroverze. Některé organizace i bývalí fanoušci ho obviňují z antisemitismu, což Waters dlouhodobě odmítá s tím, že kritizuje izraelskou vládu, nikoli Židy jako celek.
V roce 2025 například londýnský soud rozhodl, že Waters pomluvil dokumentaristu Johna Warea, kterého veřejně označil za „lhářského sionistického propagandistu“. Spor souvisel s dokumentem The Dark Side of Roger Waters mapujícím obvinění z antisemitismu.
Další rozruch vyvolaly jeho výroky o válce na Ukrajině nebo podpora palestinského aktivistického hnutí Palestine Action, kvůli níž v Británii čelil výzvám k vyšetřování.
Waters také nedávno pobouřil fanoušky tvrdými výroky o Ozzy Osbournovi a skupině Black Sabbath. Po smrti Ozzyho označil jeho kariéru za „idiocii a nesmysl“, což vyvolalo prudkou reakci Osbourneovy rodiny i fanoušků.
Přestože je dnes Roger Waters pro mnoho lidí kontroverzní figurou, nelze mu upřít jednu věc: dokázal své osobní démony proměnit v umění, které přežilo generace.
Incident v Montrealu nebyl jen skandální historkou z rockového turné. Byl to okamžik psychického kolapsu, ze kterého vzniklo dílo, jež dodnes mluví k milionům lidí po celém světě. Hranice mezi genialitou a šílenstvím bývá někdy povážlivě tenká, toť stará známá věc.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Roger_Waters
http://www.pink-floyd.org/artint/98.htm?hl=en-US
https://www.cbc.ca/news/canada/montreal/roger-water-tout-le-monde-en-parle-1.3478694?hl=en-US
https://cultfollowing.co.uk/roger-waters-recalls-spitting-at-fan-and-the-wall-song-it-inspired/
https://cultfollowing.co.uk/pink-floyds-the-wall-was-inspired-by-alienating-experience-of-live-shows-roger-waters-confirms/
https://www.britannica.com/topic/Pink-Floyd?utm_source=chatgpt.com
https://www.neptunepinkfloyd.co.uk/pictures/1977-07-06-montreal-canada-spitting-indident-concert-by-pink-floyd/
https://americansongwriter.com/remember-when-the-spitting-incident-that-inspired-pink-floyds-the-wall/
https://www.grammy.com/news/the-making-of-pink-floyds-the-wall
https://www.cbsnews.com/news/roger-waters-story-behind-the-wall/
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Wall
https://www.berliner-zeitung.de/kultur-vergnuegen/musik/roger-waters-verfahren-wegen-volksverhetzung-wurde-eingestellt-li.2325571
