Hlavní obsah
Věda a historie

Tajemný muž během Velké hospodářské krize poslal lidem šeky, aby hladovým rodinám zachránil Vánoce

Foto: Michal Pohanka / Gemini

V prosinci roku 1933 neměly některé děti v Ohiu ani boty do školy. Vtom se objevil neznámý zachránce, který rozeslal do schránek 150 rodin bankovní šeky. Jeho identita vyšla najevo až po tři čtvrtě století.

Článek

​Zima, kdy v Cantonu zhasla naděje

​Na Vánoce roku 1933 prožívaly Spojené státy nejhlubší dno Velké hospodářské krize. Průmyslové město Canton ve státě Ohio, známé svými ocelárnami a těžkým průmyslem, zasáhla pohroma. Zdejší továrny uzavíraly provoz a nezaměstnanost se vyšplhala k nepředstavitelným 50 procentům.

​Tisíce ocelářů, klempířů, účetních i drobných živnostníků zůstaly bez jakéhokoliv příjmu. Tehdy neexistovaly dnešní záchranné sítě státu jako dnes. Žádná podpora v nezaměstnanosti, žádné dávky v hmotné nouzi. Pokud člověk přišel o práci, čelil přímému riziku vyhladovění, ztrátě střechy nad hlavou nebo odebrání dětí do sirotčinců.

​Mrazivý prosinec roku 1933 znamenal pro rodiče noční můru. Děti podél železničních tratí sbíraly spadlé kousky uhlí, aby se v domech mohlo zatopit a nezamrzla voda, a blížící se Vánoce nepřinášely radost, ale spíše smutek a zoufalství. Udržet rodinu v teple a podat dětem alespoň polévku se v té době stalo celodenním bojem.

​Tajuplný B. Virdot

​V pondělí 18. prosince 1933, pár dní před Štědrým dnem, se na straně 5 místního deníku The Canton Repository objevil malý inzerát. Jeho plocha nebylá větší než hrací karta, ale obsah vnášel do chladných bezútěšných dnů nečekanou naději.

​Text podepsaný pseudonymem B. Virdot oslovoval všechny obyvatele Cantonu, kteří se bez vlastní viny ocitli v nouzi. Autor v něm nabízel bezpodmínečnou finanční pomoc pro rodiny, které si nemohly dovolit ani základní sváteční jídlo nebo dárky pro své děti.

​Žadatelé měli napsat dopis na poštovní přihrádku a popsat své aktuální trápení. Inzerát kladl důraz na dvě zásadní věci: na absolutní anonymitu dárce, když B. Virdot nechtěl žádné veřejné uznání ani poděkování, a na ochranu důstojnosti žadatelů. Inzerát obsahoval příslib, že jména a dopisy potřebných žadatelů zůstanou navždy tajné, aby nikdo nemusel čelit studu a sociálnímu ponížení.

​Inzerát vzbudil okamžitý ohlas. Téhož dne o něm noviny informovaly v krátkém článku, který navíc zkoumal osudy zkrachovalé střední třídy. Článek vyšel pod názvem In Consideration of the White Collar Man (Zamyšlení nad člověkem v bílém límečku).

Foto: Michal Pohanka / Gemini, kresba tužkou

Samuel Stone alias B. Virdot, kresba podle obrázku

​Smršť ubohosti i lidské hrdosti

​Původním záměrem tajemného dobrodince bylo vyčlenit částku 750 dolarů ze svých soukromých úspor a rozdělit ji po 10 dolarech mezi 75 rodin. Jenže během pouhých 48 hodin zavalila poštovní přihrádku v Cantonu lavina dopisů. Dorazilo více než 600 ručně psaných listů.

​Dárce je probíral opravdu dlouho. Otřesen obrovským rozsahem lidského utrpení učinil na poslední chvíli rozhodnutí rozdělil částku mezi 150 rodin po 5 dolarech, aby dokázal pomoci více lidem. Tehdejších 5 dolarů zhruba odpovídá dnešním 115–120 USD dolarům.

Šeky v poštovních schránkách

​Dne 22. a 23. prosince 1933 našlo 150 vybraných rodin ve svých poštovních schránkách obálky. Uvnitř se skrýval bankovní šek na uvedenou částku opatřený podpisem B. Virdot a osobní přání klidných svátků.

​Lidé žasli. Šeky nepocházely od nějakého státního úřadu ani od církevní charity, byl to čistý, nezištný dar od neznámého spoluobčana.

​Obdržené peníze zachránily stovky dětí před mrazem a hladem a rodičům vrátily pocit lidské důstojnosti v době, kdy měli pocit, že na ně celý svět zapomněl. B. Virdot se přes noc stal v Cantonu žijící legendou, ale jeho identita zůstala neprozrazena.

​Sedmdesát pět let mlčení v hnědém kufříku

​Léta plynula, hospodářská krize skončila a Amerika vstoupila do druhé světové války a následného ekonomického rozmachu. Vzpomínka na tajemného B. Virdota se vytratila z paměti.

​Až v červnu roku 2008 dostal novinář Ted Gup (bývalý investigativní reportér deníku Washington Post a časopisu Time) od své osmdesátileté matky starý kožený kufřík s nápisem „Memoirs“. Kufřík ležel po tři čtvrtě století nedotčen na půdě.

​Když jej Gup otevřel, objevil žlutou obálku s rukopisným nápisem Pertaining Xmas Gift Distribution (Ve věci rozdělování vánočních dárků). Uvnitř našel bankovní knížku s vkladem 750 dolarů z prosince 1933, 150 vybraných a proplacených bankovních šeků podepsaných jménem B. Virdot a všechny původní ručně psané dopisy, které obyvatelé Cantonu v roce 1933 poslali.

​Falešná identita a skryté rány

​Detailní pátrání Teda Gupa odhalilo šokující pravdu o jeho dědečkovi. Tajemným B. Virdotem byl úspěšný obchodník s pánským oblečením z Cantonu jménem Samuel Stone.

​Gup při pátrání zjistil, že dědeček skrýval daleko hlubší tajemství. Samuel Stone nebylo jeho rodné jméno. Narodil se v roce 1888 jako Sam Finkelstein v chudé židovské rodině v Rumunsku. Jako čtrnáctiletý chlapec zažil pogromy, bídu a zneužívání, než s rodinou v roce 1902 emigroval do USA.

​Před příchodem do Cantonu zakusil v Pandžábu a v Pensylvánii kruté začátky, diskriminaci i osobní bankrot. Když budoval svou novou identitu a síť obchodů v Ohiu, zfalšoval doklady o svém původu, aby se vyhnul antisemitismu a imigračním úřadům.

​Pseudonym B. Virdot vytvořil spojením jmen svých tří milovaných dcer: Barbara, Virginia (matka Teda Gupa) a Dot (Dorothy zvaná Dotsy).

​Stone nepomáhal anonymně ze skromnosti, ale z hluboké empatie. Věděl, jaké to je být na úplném dně a stydět se za chudobu. Mezi prosebnými dopisy navíc našel i zprávy od svých vlastních obchodních partnerů a přátel z městského klubu, kteří zkrachovali a daroval jim peníze tak, aby se před ním nikdy nemusely sklopit jejich tváře.

Foto: Michal Pohanka

V Cantonu v Ohiu (v tomto domě) dokonce bydlel americký prezident William McKinley

Svědectví z dopisů

​Dopisy objevené v kufříku nebyly pouhými žádostmi o peníze. Tvořily nefiltrovanou kroniku Velké hospodářské krize psanou na účtenkách, balicím papíře i hlavičkových papírech zkrachovalých firem.

​Edith May, matka pěti dětí, napsala: „Před lety jsme prodávali mléko a měli se dobře. Minulý týden náš příjem činil pouhých 12 dolarů za měsíc. Kdybych dostala 5 dolarů, myslela bych si, že jsem v nebi. Koupila bych nejstaršímu synovi boty, protože teď chodí do školy s bosýma nohama.“

​August Liermann, otec osmi dětí, který pracoval v ocelárnách a byl měsíce bez práce, napsal: „Nechci peníze pro sebe, ale pro své děti, aby po měsících bídy zažily alespoň jeden den, kdy budou mít na stole maso a pečivo.“

​Dopis Johna Monnota, bývalého majitele úspěšného autosalonu, obsahoval toto sdělení: „Děkuji vám za vaši lidskost. Kdyby bylo v Cantonu více lidí jako vy, odcházelo by se nám všem z tohoto světa mnohem lépe.“

​Pátrání po 500 potomcích

​Novinář Ted Gup strávil téměř dva roky tím, že pátral po osudech rodin, které v roce 1933 šek obdržely. Jako zkušený žurnalista prohledával matriky, sčítací archy, hřbitovní záznamy a uskutečnil více než 500 rozhovorů s dětmi a vnoučaty původních adresátů.

​Objevil fascinující příběhy. Malá dívka Felice, jejíž otec v roce 1933 napsal B. Virdotovi, si za obdržený šek mohla vybrat svou první hračku — tahacího koníka. To ji ovlivnilo na celý život a v dospělosti se stala chovatelkou koní.

​Z pátrání vyplynulo, že darovaných 5 dolarů nemělo jen finanční efekt. Pro většinu rodin to byl obrovský psychologický impuls, který zlomil jejich apatii a dodal jim sílu bojovat dál.

​Světový ohlas knihy

​V roce 2010 vydal Ted Gup výsledky svého výzkumu knižně pod názvem: A Secret Gift: How One Man's Kindness — and a Trove of Letters — Revealed the Hidden History of the Great Depression (Tajný dar: Jak laskavost jednoho muže a pokladnice dochovaných dopisů odhalily dosud skrytou tvář Velké hospodářské krize.)

​Kniha se okamžitě zařadila mezi nejprodávanější tituly literatury faktu a v roce 2011 získala prestižní cenu Ohioana Book Award. Recenzenti vyzdvihovali především to, že autor nedokumentuje hospodářskou krizi pomocí suchých čísel a grafů HDP, ale skrze autentické lidské osudy. Rozbor knihy a jejího historického přínosu publikovala mimo jiné Židovská knižní rada.

​Canton po 77 letech

​Vyvrcholením celého příběhu se stala událost z konce roku 2010, kdy Ted Gup zorganizoval v Cantonu velké setkání potomků žadatelů z roku 1933.

​Do městského sálu dorazilo více než 400 lidí z celých Spojených států. Mnohé rodiny o dopise svých předků do té doby vůbec nevěděly; generace zasažená krizí se totiž o prožitém strádání před svými dětmi styděla mluvit a činila tak zřídkakdy.

Na místě si potomci předávali kopie historických dopisů svých dědečků a babiček a vyjadřovali vděk památce Sama Stonea.

Nezapomněl, odkud přišel

​Po odeznění krize se obchodům Sama Stonea v Cantonu i v okolním regionu dařilo. Jeho síť prodejen s pánskou módou The Stone Clothing Co. prosperovala a Stone se stal váženou osobností místní komunity.

​Na rozdíl od mnoha jiných, kterým se podařilo zbohatnout, však Stone nikdy neztratil empatický pohled na svět. Zkušenost s vlastní chudobou a strachem o holé přežití usměrňovala jeho lidský přístup k zákazníkům i zaměstnancům.

​O své dobročinné akci z roku 1933 v rodině prakticky nemluvil. Svěřil se pouze manželce Minně, která o tajných šecích řekla dcerám až v jejich dospělosti, a to ještě jen v obrysech.

​Poslední kapitola a smutný zvrat

​Na odpočinek se Sam Stone s manželkou přesunul na slunnou Floridu do oblasti North Miami. Ani ve vyšším věku neztrácel energii. Pro své vnuky byl nepředvídatelným, vtipným a impulzivním dědečkem, který nezkazil žádnou legraci a bavil rodinu kouzelnickými triky.

​Jeho životní pouť se uzavřela nečekaně a dramaticky 29. ledna 1981 v požehnaném věku 92 let. Při jízdě v North Miami narazil se svým automobilem do právě se zvedajícího sklápěcího mostu.

​Tělo Sama Stonea bylo převezeno zpět do Cantonu v Ohiu — do města, kterému v roce 1933 věnoval kousek svého srdce — a bylo uloženo k odpočinku na místním hřbitově West Lawn Cemetery.

​Příběh B. Virdota alias Sama Stonea překračuje hranice své doby. Ukazuje, že ani kolaps společnosti nemůže zničit lidský soucit a odhodlání pomáhat. ​

Zdroje:

https://www.genealogybank.com/blog/a-1930s-secret-santa-the-story-of-mr-b-virdot.html?hl=cs-CZ

https://www.smithsonianmag.com/arts-culture/a-yuletide-gift-of-kindness-70852670/?hl=cs-CZ

https://www.jewishbookcouncil.org/book/a-secret-gift-how-one-mans-kindness-and-a-trove-of-letters-revealed-the-hidden-history-of-the?hl=cs-CZ

https://youtu.be/WLoJxZdiX1o?si=nBQyKB0JeqY8bF32

https://en.wikipedia.org/wiki/Samuel_J._Stone

https://eu.cantonrep.com/story/news/local/canton/2016/12/25/b-virdot-samuel-stone/23279569007/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz