Článek
Zima, kdy v Cantonu zhasla naděje
Na Vánoce roku 1933 prožívaly Spojené státy nejhlubší dno Velké hospodářské krize. Průmyslové město Canton ve státě Ohio, známé svými ocelárnami a těžkým průmyslem, zasáhla pohroma. Zdejší továrny uzavíraly provoz a nezaměstnanost se vyšplhala k nepředstavitelným 50 procentům.
Tisíce ocelářů, klempířů, účetních i drobných živnostníků zůstaly bez jakéhokoliv příjmu. Tehdy neexistovaly dnešní záchranné sítě státu jako dnes. Žádná podpora v nezaměstnanosti, žádné dávky v hmotné nouzi. Pokud člověk přišel o práci, čelil přímému riziku vyhladovění, ztrátě střechy nad hlavou nebo odebrání dětí do sirotčinců.
Mrazivý prosinec roku 1933 znamenal pro rodiče noční můru. Děti podél železničních tratí sbíraly spadlé kousky uhlí, aby se v domech mohlo zatopit a nezamrzla voda, a blížící se Vánoce nepřinášely radost, ale spíše smutek a zoufalství. Udržet rodinu v teple a podat dětem alespoň polévku se v té době stalo celodenním bojem.
Tajuplný B. Virdot
V pondělí 18. prosince 1933, pár dní před Štědrým dnem, se na straně 5 místního deníku The Canton Repository objevil malý inzerát. Jeho plocha nebylá větší než hrací karta, ale obsah vnášel do chladných bezútěšných dnů nečekanou naději.
Text podepsaný pseudonymem B. Virdot oslovoval všechny obyvatele Cantonu, kteří se bez vlastní viny ocitli v nouzi. Autor v něm nabízel bezpodmínečnou finanční pomoc pro rodiny, které si nemohly dovolit ani základní sváteční jídlo nebo dárky pro své děti.
Žadatelé měli napsat dopis na poštovní přihrádku a popsat své aktuální trápení. Inzerát kladl důraz na dvě zásadní věci: na absolutní anonymitu dárce, když B. Virdot nechtěl žádné veřejné uznání ani poděkování, a na ochranu důstojnosti žadatelů. Inzerát obsahoval příslib, že jména a dopisy potřebných žadatelů zůstanou navždy tajné, aby nikdo nemusel čelit studu a sociálnímu ponížení.
Inzerát vzbudil okamžitý ohlas. Téhož dne o něm noviny informovaly v krátkém článku, který navíc zkoumal osudy zkrachovalé střední třídy. Článek vyšel pod názvem In Consideration of the White Collar Man (Zamyšlení nad člověkem v bílém límečku).

Samuel Stone alias B. Virdot, kresba podle obrázku
Smršť ubohosti i lidské hrdosti
Původním záměrem tajemného dobrodince bylo vyčlenit částku 750 dolarů ze svých soukromých úspor a rozdělit ji po 10 dolarech mezi 75 rodin. Jenže během pouhých 48 hodin zavalila poštovní přihrádku v Cantonu lavina dopisů. Dorazilo více než 600 ručně psaných listů.
Dárce je probíral opravdu dlouho. Otřesen obrovským rozsahem lidského utrpení učinil na poslední chvíli rozhodnutí rozdělil částku mezi 150 rodin po 5 dolarech, aby dokázal pomoci více lidem. Tehdejších 5 dolarů zhruba odpovídá dnešním 115–120 USD dolarům.
Šeky v poštovních schránkách
Dne 22. a 23. prosince 1933 našlo 150 vybraných rodin ve svých poštovních schránkách obálky. Uvnitř se skrýval bankovní šek na uvedenou částku opatřený podpisem B. Virdot a osobní přání klidných svátků.
Lidé žasli. Šeky nepocházely od nějakého státního úřadu ani od církevní charity, byl to čistý, nezištný dar od neznámého spoluobčana.
Obdržené peníze zachránily stovky dětí před mrazem a hladem a rodičům vrátily pocit lidské důstojnosti v době, kdy měli pocit, že na ně celý svět zapomněl. B. Virdot se přes noc stal v Cantonu žijící legendou, ale jeho identita zůstala neprozrazena.
Sedmdesát pět let mlčení v hnědém kufříku
Léta plynula, hospodářská krize skončila a Amerika vstoupila do druhé světové války a následného ekonomického rozmachu. Vzpomínka na tajemného B. Virdota se vytratila z paměti.
Až v červnu roku 2008 dostal novinář Ted Gup (bývalý investigativní reportér deníku Washington Post a časopisu Time) od své osmdesátileté matky starý kožený kufřík s nápisem „Memoirs“. Kufřík ležel po tři čtvrtě století nedotčen na půdě.
Když jej Gup otevřel, objevil žlutou obálku s rukopisným nápisem Pertaining Xmas Gift Distribution (Ve věci rozdělování vánočních dárků). Uvnitř našel bankovní knížku s vkladem 750 dolarů z prosince 1933, 150 vybraných a proplacených bankovních šeků podepsaných jménem B. Virdot a všechny původní ručně psané dopisy, které obyvatelé Cantonu v roce 1933 poslali.
Falešná identita a skryté rány
Detailní pátrání Teda Gupa odhalilo šokující pravdu o jeho dědečkovi. Tajemným B. Virdotem byl úspěšný obchodník s pánským oblečením z Cantonu jménem Samuel Stone.
Gup při pátrání zjistil, že dědeček skrýval daleko hlubší tajemství. Samuel Stone nebylo jeho rodné jméno. Narodil se v roce 1888 jako Sam Finkelstein v chudé židovské rodině v Rumunsku. Jako čtrnáctiletý chlapec zažil pogromy, bídu a zneužívání, než s rodinou v roce 1902 emigroval do USA.
Před příchodem do Cantonu zakusil v Pandžábu a v Pensylvánii kruté začátky, diskriminaci i osobní bankrot. Když budoval svou novou identitu a síť obchodů v Ohiu, zfalšoval doklady o svém původu, aby se vyhnul antisemitismu a imigračním úřadům.
Pseudonym B. Virdot vytvořil spojením jmen svých tří milovaných dcer: Barbara, Virginia (matka Teda Gupa) a Dot (Dorothy zvaná Dotsy).
Stone nepomáhal anonymně ze skromnosti, ale z hluboké empatie. Věděl, jaké to je být na úplném dně a stydět se za chudobu. Mezi prosebnými dopisy navíc našel i zprávy od svých vlastních obchodních partnerů a přátel z městského klubu, kteří zkrachovali a daroval jim peníze tak, aby se před ním nikdy nemusely sklopit jejich tváře.

V Cantonu v Ohiu (v tomto domě) dokonce bydlel americký prezident William McKinley
Svědectví z dopisů
Dopisy objevené v kufříku nebyly pouhými žádostmi o peníze. Tvořily nefiltrovanou kroniku Velké hospodářské krize psanou na účtenkách, balicím papíře i hlavičkových papírech zkrachovalých firem.
Edith May, matka pěti dětí, napsala: „Před lety jsme prodávali mléko a měli se dobře. Minulý týden náš příjem činil pouhých 12 dolarů za měsíc. Kdybych dostala 5 dolarů, myslela bych si, že jsem v nebi. Koupila bych nejstaršímu synovi boty, protože teď chodí do školy s bosýma nohama.“
August Liermann, otec osmi dětí, který pracoval v ocelárnách a byl měsíce bez práce, napsal: „Nechci peníze pro sebe, ale pro své děti, aby po měsících bídy zažily alespoň jeden den, kdy budou mít na stole maso a pečivo.“
Dopis Johna Monnota, bývalého majitele úspěšného autosalonu, obsahoval toto sdělení: „Děkuji vám za vaši lidskost. Kdyby bylo v Cantonu více lidí jako vy, odcházelo by se nám všem z tohoto světa mnohem lépe.“
Pátrání po 500 potomcích
Novinář Ted Gup strávil téměř dva roky tím, že pátral po osudech rodin, které v roce 1933 šek obdržely. Jako zkušený žurnalista prohledával matriky, sčítací archy, hřbitovní záznamy a uskutečnil více než 500 rozhovorů s dětmi a vnoučaty původních adresátů.
Objevil fascinující příběhy. Malá dívka Felice, jejíž otec v roce 1933 napsal B. Virdotovi, si za obdržený šek mohla vybrat svou první hračku — tahacího koníka. To ji ovlivnilo na celý život a v dospělosti se stala chovatelkou koní.
Z pátrání vyplynulo, že darovaných 5 dolarů nemělo jen finanční efekt. Pro většinu rodin to byl obrovský psychologický impuls, který zlomil jejich apatii a dodal jim sílu bojovat dál.
Světový ohlas knihy
V roce 2010 vydal Ted Gup výsledky svého výzkumu knižně pod názvem: A Secret Gift: How One Man's Kindness — and a Trove of Letters — Revealed the Hidden History of the Great Depression (Tajný dar: Jak laskavost jednoho muže a pokladnice dochovaných dopisů odhalily dosud skrytou tvář Velké hospodářské krize.)
Kniha se okamžitě zařadila mezi nejprodávanější tituly literatury faktu a v roce 2011 získala prestižní cenu Ohioana Book Award. Recenzenti vyzdvihovali především to, že autor nedokumentuje hospodářskou krizi pomocí suchých čísel a grafů HDP, ale skrze autentické lidské osudy. Rozbor knihy a jejího historického přínosu publikovala mimo jiné Židovská knižní rada.
Canton po 77 letech
Vyvrcholením celého příběhu se stala událost z konce roku 2010, kdy Ted Gup zorganizoval v Cantonu velké setkání potomků žadatelů z roku 1933.
Do městského sálu dorazilo více než 400 lidí z celých Spojených států. Mnohé rodiny o dopise svých předků do té doby vůbec nevěděly; generace zasažená krizí se totiž o prožitém strádání před svými dětmi styděla mluvit a činila tak zřídkakdy.
Na místě si potomci předávali kopie historických dopisů svých dědečků a babiček a vyjadřovali vděk památce Sama Stonea.
Nezapomněl, odkud přišel
Po odeznění krize se obchodům Sama Stonea v Cantonu i v okolním regionu dařilo. Jeho síť prodejen s pánskou módou The Stone Clothing Co. prosperovala a Stone se stal váženou osobností místní komunity.
Na rozdíl od mnoha jiných, kterým se podařilo zbohatnout, však Stone nikdy neztratil empatický pohled na svět. Zkušenost s vlastní chudobou a strachem o holé přežití usměrňovala jeho lidský přístup k zákazníkům i zaměstnancům.
O své dobročinné akci z roku 1933 v rodině prakticky nemluvil. Svěřil se pouze manželce Minně, která o tajných šecích řekla dcerám až v jejich dospělosti, a to ještě jen v obrysech.
Poslední kapitola a smutný zvrat
Na odpočinek se Sam Stone s manželkou přesunul na slunnou Floridu do oblasti North Miami. Ani ve vyšším věku neztrácel energii. Pro své vnuky byl nepředvídatelným, vtipným a impulzivním dědečkem, který nezkazil žádnou legraci a bavil rodinu kouzelnickými triky.
Jeho životní pouť se uzavřela nečekaně a dramaticky 29. ledna 1981 v požehnaném věku 92 let. Při jízdě v North Miami narazil se svým automobilem do právě se zvedajícího sklápěcího mostu.
Tělo Sama Stonea bylo převezeno zpět do Cantonu v Ohiu — do města, kterému v roce 1933 věnoval kousek svého srdce — a bylo uloženo k odpočinku na místním hřbitově West Lawn Cemetery.
Příběh B. Virdota alias Sama Stonea překračuje hranice své doby. Ukazuje, že ani kolaps společnosti nemůže zničit lidský soucit a odhodlání pomáhat.
Zdroje:
https://www.genealogybank.com/blog/a-1930s-secret-santa-the-story-of-mr-b-virdot.html?hl=cs-CZ
https://www.smithsonianmag.com/arts-culture/a-yuletide-gift-of-kindness-70852670/?hl=cs-CZ
https://www.jewishbookcouncil.org/book/a-secret-gift-how-one-mans-kindness-and-a-trove-of-letters-revealed-the-hidden-history-of-the?hl=cs-CZ
https://youtu.be/WLoJxZdiX1o?si=nBQyKB0JeqY8bF32
https://en.wikipedia.org/wiki/Samuel_J._Stone
https://eu.cantonrep.com/story/news/local/canton/2016/12/25/b-virdot-samuel-stone/23279569007/






