Článek
Waragi je forma domácího ginu a je synonymem pro místně destilovaný gin ve všech částech Ugandy. Jednoho dne jsem se vydal na hranice Ugandy a Rwandy do tamního města jménem Katona, někdy Gatona. Hluboko ve městě na konci prašných cest mě praštila do očí místní laboratoř na výrobu alkoholu, kde se tradičně lokální cestou destiluje Waragi. Celé okolí bylo nasáklé vůní pálenky. Na tomto místě snad i z mraků prší místo deště alkohol, pomyslel jsem si.
Tento gin se vyrábí z banánů zvaných matooke. Místní mistr destilace se semnou ochotně podělil o svůj vzácný recept, který se předává z generace na generaci. Nejdříve se musí vykopat jáma v zemi, na dno se dají banánové listy, které se zasypou matooke banány a zakryjí se opět banánovým listím. Následně se díra zasypte zeminou. Takto zasypaná jáma se nechá pět dní, přičemž během těchto dnů se na povrchu rozdělává oheň. Po pěti dnech se vykopou banány a vloží se do hlavního barelu, který představuje velký plechový sud. V této nádrži se na ohni vaří sedum až osum hodin.
Tlak vytlačuje horký alkohol a ten prostřednictvím trubek pokračuje do další menší nádrže, která je naplněna studenou vodou. V této malé nádrži se alkohol ve stejné trubce, která má tvar spirály ochlazuje a tlak znovu vytlačuje finální Waragi do již plastového kanystru.
Pět kanystrů matooke banánů ve velké nádrži vyprodukuje jeden kanystr Waragi. Zde je třeba extrémní opatrnosti, ne jednou se stalo, že celá palírna explodovala, jelikož se pracuje s otevřeným ohněm. Asi sedm mužů operovalo v místní laboratoři pod širým nebem a popíjeli svůj produkt, který má čistou sametovou chuť, s aroma velmi kvalitního ginu se závanem jalovcové vůně. Ugandské Waragi tvoří téměř osmdesát procent veškerého alkoholu vypitého v Ugandě a Rwanda tento trend rychle následuje. Gin dorazil do východní Afriky během britské koloniální nadvlády. Britští vojáci představili gin uganďanům a stal se okamžitě hitem. Příběh vypráví, že název Waragi pochází z termínu válečný gin. Britové ho před bitvou podávali ugandským vojákům, aby jim dodali kuráž vyvolanou alkoholem, což hanlivě nazývali výrazem „holandská odvaha.“ Za vynálezce ginu je považován holandský profesor Sylvius, který chtěl vyrobit účinné a levné diuretikum k léčbě ledvinových potíží.
Nápoj se rozšířil po celé Ugandě, primárně jako destilovaný alkohol, v místním jazyce nazývaný Enguli. Na severu se stal známý jako Lira Lira a na západě Ugandy jako Kasese Kasese. Postupem času se jméno vyvinulo a ustálil se název Waragi. Nekteří lidé také věří, že pokud v těle koluje, odhání mouchy a komáry. Tento gin se však stal tak mocným, že v roce 1965 byla jeho výroba omezena jen na výrobu s legální licencí. Ačkoli tento zákon stále existuje, nebyl a stále není úspěšně vymáhán. Waragi, nebo enguli je také známý jako Duch Ugandy. Značkový, lahvový a regulovaný Uganda Waragi tvoří čirý, poměrně pikantní ugandský gin. Je třikrát destilován, dokud nedosáhne obsahu devadesáti šesti procent alkoholu a poté se míchá na konečných čtyřicet procent. Je to jediný gin na světě, který používá jedinečnou kombinaci rostlinných látek včetně kůry limetky, muškátového oříšku a kasie. Lidé v Ugandě nyní převážně pijí lokálně vyráběný takzvaný drsný gin. Prodává se v obchodech a barech po celé Ugandě a destilovaná verze se prodává v zámoří. Produkt, který se prodává v zámoří, je dvakrát a někdy i třikrát destilován z alkoholu, který vesnické palírny vyrábějí pro továrny v Ugandě. Při jeho destilaci se přidávají příchutě a odfiltruje se mnoho nečistot a nebezpečných částí alkoholu. Atmosféru tohoto místa bych popsal jako jeden velký alkoholový dýchánek, přičemž muži kteří pálenku destilují, popíjejí od brzkého rána do nočních hodin. Lidé chodí sem a tam a je na nich vidět, že síla konečného produktu velmi působí na motoriku těla. Někteří jen polehávají jiní popíjejí a vláčnou chúzí prochází městem. Když jsem se loučil s mistrem destilace dostal jsem na závěr radu, abych byl na svých cestách opatrný a abych si pamatoval místní přísloví, které praví. „Neklidné nohy nás mohou zavést do hadí jámy.“