Článek
Džoserova stupňovitá pyramida v Egyptě je v Guinnessově knize rekordů uváděna jako nejstarší pyramida na světě (postavena kolem roku 2 630 př. n. l.). Jeden dokument publikovaný v říjnu však tvrdí, že základní vrstva pyramidy Gunung Padang v Indonésii byla postavena již v době 25 000 př. n. l. Hned poté však vyvstaly pochybnosti, zda tato stavba byla vůbec vyrobena člověkem.
Ve výzkumu, který vedl Danny Hilman Natawidjaja z Indonéského institutu věd a který byl publikován v časopise Archaeological Prospection, akademici píší, že „jádro pyramidy se skládá z pečlivě vyřezávané masivní andezitové lávy“ a že „nejstarší stavební“ prvek pyramidy pravděpodobně vznikl jako přírodní lávový kopec předtím, než byl vytesán a poté „architektonicky zabalen.“
Doslova napsali: „Tato studie vrhá světlo na pokročilé zednické dovednosti pocházející z poslední doby ledové. Toto zjištění zpochybňuje konvenční víru, že lidská civilizace a vývoj pokročilých stavebních technik vznikly teprve s příchodem zemědělství přibližně před 11 000 lety.“
V textu byla zveřejněna také tato citace: „Důkazy z Gunung Padang a dalších míst, jako je Gobekli Tepe v Turecku naznačují, že pokročilé stavební postupy byly přítomny již v době, kdy zemědělství možná ještě nebylo vynalezeno.“
Byl to jeden z nejsenzačnějších vědeckých příběhů roku 2023. Výzkumníci tvrdili, že naleziště Gunung Padang v západní Jávě v Indonésii je nejstarší pyramidou na světě a mohlo by být více než 25 000 let staré. Takový starověk by byl bezprecedentní. Stonehenge a nejstarší velké pyramidy v Egyptě jsou staré jen několik tisíc let, zatímco předchozí držitel rekordu, turecké kamenné monumenty Göbekli Tepe, jsou považovány za staré asi 11 000 let. Ale Gunung Padang by mohl být více než dvakrát starší než tyto starověké megality, říkají autoři v článku v Archaeological Prospection. Ti dále tvrdí, že „důkazy z Gunung Padang naznačují, že pokročilé stavební postupy byly přítomny již v době, kdy zemědělství možná ještě nebylo vynalezeno.“
Toto tvrzení se dostalo na titulní strany po celém světě, ale od té doby vedlo k prudkému odporu mnoha archeologů, kteří tvrdí, že žádný z důkazů předložených týmem neospravedlňuje jejich závěry o bezprecedentní starobylosti Gunung Padang. Tvrdí, že tamní osada byla pravděpodobně postavena před pouhými 6 000 až 7 000 lety.
Kontroverzi vyvolalo také zjištění, že korektury do novin provedl kontroverzní britský spisovatel Graham Hancock. Ten tvrdí, že kdysi sofistikovaná, starověká kultura - následně zničená při kosmickém incidentu - přinesla vědu, technologii, zemědělství a monumentální architekturu primitivním lidem, kteří obývali svět po poslední době ledové. Gunung Padang by mohl být příkladem jejich práce, navrhl ve své sérii Netflix Ancient Apocalypse.
Pochybnosti vědecké komunity a tlak veřejnosti, donutily redaktory Archaeological Prospection zahájit vyšetřování. „Šetření se zabývá obavami vznesenými třetími stranami ohledně vědeckého obsahu našeho dokumentu. Aktivně se zapojujeme do řešení těchto problémů,“ přiznal hlavní autor článku geolog prof. Danny Hillman Natawidjaja z indonéské národní agentury pro výzkum a inovace.
Flint Dibble z Cardiffské univerzity pro časopis Nature řekl. „Materiál valící se z kopce se v průměru sám zorientuje,“ a dodal, že neexistují žádné důkazy jež by naznačovaly, že je to vytvořeno člověkem.“
Mezitím Bill Farley, archeolog ze Southern Connecticut State University, k celé věci řekl. „27 000 let staré vzorky půdy z Gunung Padang, i když jsou přesně datovány, nenesou znaky lidské činnosti, jako je dřevěné uhlí nebo úlomky kostí.“
Natawidjaja reagoval na kritiku slovy „Jsme opravdu otevření výzkumníkům z celého světa, kteří by rádi přijeli do Indonésie a provedli nějaký výzkumný program na Gunung Padang.“ Zatímco spolueditor z Archaeological Prospection do novin potvrdil, že již bylo zahájeno vyšetřování.
Senzační zprávu, že indonéské naleziště Gunung Padang je staré 25 000 let, archeologové z celého světa zavrhli. Experti dále zpochybňují, že toto místo v Indonésii je „nejstarší budovou světa.“
„Údaje prezentované v tomto dokumentu neposkytují žádnou podporu pro jeho konečný závěr, že osada je mimořádně stará.“ řekl Flint Dibble, archeolog z Cardiffské univerzity. „Jsem velmi překvapen, že tento dokument byl publikován tak, jak je.“ Většina vědců se těmto myšlenkám dokonce vysmívá. „Dovolává se mýtů, fantazijních a často nesprávných interpretací archeologických nalezišť,“ řekl geolog Marc Defant v jedné recenzi svého programu. Nebo jak řekl Bill Farley, archeolog z Southern Connecticut State University v New Havenu: „Teorie, která říká, že skupina starověkých mudrců nás naučila vše, co víme, zjednodušuje historii na hrubou úroveň a také zbavuje domorodé obyvatele tvrzení, že vyvinuli vlastní starověkou kulturu a sofistikovaná řemesla.“
Natawidjaja však Observeru řekl, že považuje Hancockovy nápady za „rozumnou pracovní hypotézu.“
Gunung Padang, ležící mezi banánovými palmami a čajovými plantážemi, téměř 3000 stop nad mořem a 75 mil jižně od Jakarty, je tvořen řadou kamenných teras, které sedí na vrcholu vyhaslé sopky. Fragmenty keramiky naznačují, že lokalita je stará několik tisíc let.
Natawidjaja a jeho tým však tvrdí, že jejich použití radaru pronikajícího do země ukazuje, že pod hlavní budovou je několik hlubších umělých vrstev, přičemž ta nejspodnější - jádro ztvrdlé lávy - vykazuje známky toho, že byla „pečlivě vytesána.“ Bill Farley, archeolog s jeho týmem uvádí, že vzorky půdy extrahované z materiálu vyvrtaného z kopce hluboko pod místem byly datovány jako staré 27 000 až 16 000 let, s pozdějšími dodatky, které byly staré asi 8 000 let. Tým dochází k závěru, že Gunung Padang nese jasné důkazy, že jeho stavbu bylo možné vysledovat až do 25 000 let nebo více, tedy do doby, kdy byla planeta ještě v poslední době ledové.
Ale toto tvrzení bylo zmařeno Dibblem a dalšími. Poukazují hlavně na to, že Natawidjaja a jeho tým neposkytují žádné důkazy, že pohřbený materiál vyrobili lidé. Říká se, že by mohla být stará více než 20 000 let, ale pravděpodobně byla přírodního původu, protože neexistují žádné důkazy o přítomnosti člověka - jako je fragment kosti nebo artefakt - v půdě.
„Pokud byste šli do Westminsterského paláce a spustili jádro sedm metrů do země a vytáhli vzorek půdy, mohli byste datovat, že je starý 40 000 let,“ řekl Dibble. „To ale neznamená, že Westminsterský palác postavili před 40 000 lety starověcí lidé.“ Znamená to jen, že tam dole je uhlík, který je starý 40 000 let. Je mimořádné, že tento dokument byl publikován," dodává.
Natawidjaja hájil práci svého týmu. „Pozorování, která tvoří základní kámen naší studie, jsou podpořena pečlivou analýzou expozice, těžbou zákopových zdí, studiemi jádrových vrtů a integrovanými komplexními geofyzikálními průzkumy,“ řekl například pro The Observer.
To nebylo přijato jinými výzkumníky. „Toto tvrzení zahrnuje opravdu obrovský skok od dat, která mají, která jsou přinejlepším svým způsobem zajímavá, k závěru o pyramidě pohřbené hluboko pod zemí,“ řekl Farley. „Je to opravdu, opravdu slabé a myslím, že je velmi rozumné, že se tento dokument vyšetřuje. Nebylo to hodné ani zveřejnění a nešokovalo by mě, kdyby to bylo nakonec staženo,“ dodal.
Zdroje:
