Článek
Populární příspěvek na internetu „příliš bláznivé na to, aby to byla náhoda“ naznačuje, že umístění Velké pyramidy v Gíze je nějakým způsobem kosmicky zarovnáno s vesmírem. Tato shoda okolností vedla ke spekulacím, že staří Egypťané mohli chápat rychlost světla dávno předtím, než ji moderní věda vůbec konceptualizovala.
Světlo se šíří rychlostí 299 792 458 metrů za sekundu ve vakuu, což je absolutní rychlostní limit vesmíru. Zeměpisná šířka Velké pyramidy v Gíze je 29,9792458 severní šířky. Ve skutečnosti populární internetový příspěvek poskytuje pouze jednu souřadnici, nikoli dvě, které bychom potřebovali pro přesné umístění. To znamená, že se musíme podívat podél čáry 29,9792458° severní šířky, která prochází Velkou pyramidou, ale také mnoha dalšími místy po celém světě. Není to proto, že by staří Egypťané nějak sdíleli naše moderní chápání metrů, světla a zeměpisné šířky, ale proto, že to, aby čísla seděla, vyžaduje určitou vědomou práci.
Ačkoli byla Velká pyramida v Gíze postavena kolem roku 2550 př. n. l., představa, že světlo vůbec „cestovalo“ (ačkoli byla teoreticky diskutována v dobách starověkého Řecka a ranými arabskými učenci), nebyla pevně stanovena, dokud nebyla poprvé odhadnuta dánským astronomem Ole Roemerem v roce 1676 n. l. Jednotka měření, na které je v tomto memu založena rychlost světla, tedy metry, nebyla definována až do roku 1791 n. l. Což z ní činí vysoce nepravděpodobnou jednotku, na kterou by se staří Egypťané odkazovali.
Egypťané té doby by s větší pravděpodobností vyjádřili takový teoretický koncept, jako je rychlost světla v „loktech“ za sekundu. Pokud použijeme 0,525 m jako odhadovanou délku jednoho staroegyptského lokte, rychlost světla je 571 033 253 loktů za sekundu. Převod tohoto čísla na zeměpisnou šířku vyjádřenou v desetinných stupních stejným postupem by vyžadoval, aby pyramida byla někde v západním Rusku - aby její poloha odpovídala rychlosti světla. Kdyby pak měli Egypťané také svoje starodávné memy, možná by ten jejich mluvil o nějakém náhodném objektu v západním Rusku na 57,1033253° zeměpisné šířky - pod titulkem: „NÁHODA, NEBO ZÁMĚR STAVITELŮ ??!“
Náš systém odkazování na místa na zeměkouli prostřednictvím zeměpisné šířky vznikl až dlouho po postavení Velké pyramidy v Gíze. A mapování desetinných stupňů na úrovni přesnosti implikované známým internetovým příspěvkem, který se opírá o přesná měření naší zeměkoule, která však nebyla možná až do konce dvacátého století. Dalším problémem tohoto příspěvku je, že „měřená zeměpisná šířka“ se v průběhu času měnila. Takže, zatímco současná zeměpisná šířka se takřka shoduje, při konstrukci tomu tak nutně nebylo. Zejména když zohledníme kontinentální drift Núbijské desky severozápadní oblasti od doby, kdy byla pyramida postavena, což je nejméně před 4500 lety a možná i déle.
Celkově vzato, tato „náhoda“ závisí na tom, že lidé, kteří žili před tisíci lety, měli znalosti o konceptech, které nebyly objeveny a byly vytvořeny až mnohem, mnohem později v lidské historii, a odkazovali na systémy měření, které v jejich době neexistovaly.
V tapisérii lidských znalostí a starověkých zázraků jen málokterý subjekt podnítil tolik zvědavosti a debaty jako srovnání mezi rychlostí světla a zeměpisnými souřadnicemi Velké pyramidy v Gíze. Tato zvláštní číselná podobnost vybízí ke směsici vědeckých intrik a spekulativních teorií.
Číslo 299 792 458 metrů za sekundu, je kritické pro naše chápání vesmíru a je základem všeho od obecné relativity až po vnitřní fungování systémů GPS. Představuje vrchol moderní vědy, odvozený ze staletí pečlivého experimentování a teoretického vývoje.
Tato záhadná náhoda dala vzniknout mnoha teoriím. Od tvrzení o mimozemské intervenci, až po představu pokročilé starověké civilizace se znalostmi ztracenými časem. Někteří teoretici se domnívají, že staří Egypťané mohli mít přístup ke znalostem z vyspělejší civilizace, která předcházela známé historii. Ta měla hluboké znalosti o vesmíru a zákonech, jimiž se řídí. Tato teorie předpokládá, že mnoho z těchto znalostí bylo ztraceno, nebo zničeno během tisíciletí, přičemž pouze zbytky přežily ve strukturách, jako jsou pyramidy.
Další populární teorií je, že mimozemské bytosti mohly navštívit Zemi v dávných dobách a předat své znalosti lidským civilizacím, což jim pomohlo dosáhnout výkonů, které se i podle dnešních měřítek zdají nemožné. Zastánci této teorie poukazují na zarovnání pyramid s hvězdami a přesnost stavby jako na důkaz pokročilé technologie, kterou by Egypťané nemohli mít samostatně. I když těmto teoriím často chybí vědecký důkaz, daří se jim v oblasti alternativní historie a pseudovědy, což podněcuje debaty a vyšetřování.
Fascinace lidstva neznámým a tajemnými aspekty naší historie nás často vede k nacházení souvislostí tam, kde žádné úmyslně existovat nemusí. Vyrovnání mezi rychlostí světla a souřadnicemi pyramidy slouží jako dokonalý katalyzátor pro představivost, inspirující jak úžas, tak spekulace. Tato náhoda zasahuje do naší vrozené zvědavosti a naší touhy odhalovat skryté významy ve světě kolem nás. Záhady starověkých civilizací, stejně jako záhady Egypťanů, nepřestávají uchvacovat naši představivost, protože představují dobu a znalosti, které se zdají být vzdálené a přitom lákavě spojené s našimi. Půvab neznáma je mocná síla, která pohání jak vědecké bádání, tak spekulativnější, alternativní teorie. Průsečík starověkých památek a moderní vědy je v tomto případě připomínkou trvalých záhad naší minulosti a vybízí nás k dalšímu zkoumání hlubin historie a kosmu s otevřenou myslí.
Staří Egypťané, jakkoli byli působiví, neměřili rychlost světla ani se nepohybovali pomocí globálních čar zeměpisné délky a šířky. A pokud by to udělali, pravděpodobně by existovalo o něco více důkazů než umístění Velké pyramidy v Gíze na zeměpisnou šířku, která odpovídá linii zeměpisné šířky, když je vyjádřena v měřicím systému, který je od vynálezu vzdálen celá tisíciletí.
Vzhledem k tomu, že se díváme na tak přesné souřadnice, procházejí pyramidou i další čáry. Tato konkrétní linie prochází mírně na sever od vrcholu pyramidy.
Když se Snopes zabýval kontrolou faktů, zjistili, že čára na 29,9791750° severní šířky by byla blíže k vrcholu, ale to by samozřejmě tak přesně neodpovídalo rychlosti světla. Čísla v tomto tvrzení jsou vyjádřena na sedm desetinných míst, což by nám umožnilo nakreslit asi 20 000 čar s různými čísly, všechny procházející pyramidou.
Staří Egypťané jsou známí svými úžasnými architektonickými a astronomickými znalostmi, vyrovnáváním pyramid s hvězdami a začleňováním složité matematiky a geometrie do svých monumentálních projektů. Samotná stavba Velké pyramidy v Gíze vyžadovala mimořádné porozumění inženýrství, matematice a astronomii. Zatímco vědecký konsenzus považuje zarovnání rychlosti světla s Velkou pyramidou v Gíze za náhodu, záhada slouží jako hluboká připomínka složitosti naší minulosti a nekonečných možností objevování. Ať už jde o náhodu, nebo náznak ztracených znalostí, tato záhada nás zve k prozkoumání, otázkám a žasnutí nad divy starověkého světa a vesmíru.
Zdroje:
