Článek
Když přemýšlíme o alkoholických nápojích vyrobených z ovoce, myslíme na hrozny a vína. Lidé z Ugandy však použili to nejméně očekávané ovoce z vašeho ovocného košíku, aby vytvořili svůj tradiční nápoj. Tonto je totiž tradiční nápoj vyrobený fermentací banánů.
Klíčovou složkou při výrobě tonta jsou místní odrůdy banánů jako kisubi, ndizi, musa, kivuru, kabula a mbidde, které nepatří mezi běžné druhy.
Zralé banány.
Tonto, často označované jako mwenge bigere nebo tontomera, se vyrábí zráním zelených banánů v jámě během několika dní. Z banánů se pak extrahuje šťáva, která se dále filtruje a ředí. Tato tekutina se poté spojí s praženými zrny čiroku a následuje fermentace během následujících dvou až čtyř dnů. Obsah alkoholu se pohybuje od šesti do jedenácti procent.
Dezilanta Nakasi se věnuje výrobě tonta již třicet šest let.
Mwenge je výraz pro alkohol, bigere jsou nohy.
Tonto má ovocné aroma s malými kousky čiroku plovoucími na hladině. V Ugandě je tak populární, že kolem něj existuje několik lidových písní a párty jsou téměř neúplné, aniž by se neotevřelo několik lahví tohoto místního nápoje.
Rozdupávání banánů
Tráva pomáhá banánovou pastu dále rozmixovat na řidší šťávu.
Bývalý král Bugandy, nejstaršího království Ugandy, si velmi užíval místní pivo a na jednom shromáždění vypil příliš mnoho piva a byl docela šťastný. V Bugandě je tabu říkat, že král je opilý, můžete jen říct, že je velmi šťastný. Král poté začal chválit lidi, kteří pivo tonto vyrobili, a řekl abaakisiimba, což znamená „ti, kteří zasadili banány“ a bebaakiwoomya, „udělali to chutné.“ Hudebníci na tomto shromáždění vytvořili rytmus abaakisiimby, který napodoboval slova krále, který byl tak šťastný a uvolněný, že se začal hýbat a tančit. Zatímco hudebníci napodobovali králova slova na svých bubnech, ženy napodobovaly královy pohyby, z nichž se nakonec stal tradiční tanec, který se nyní předvádí po celém světě.
Proces výroby piva tonto.
Proces pokračuje desítky minut.
Šťáva z banánů.
Seznámil jsem se s ženou jménem Dezilanta Nakasi, jež se věnuje výrobě tonta již třicet šest let. Celá její rodina je zapojena do procesu výroby a Dezilanta s hrdostí předává své zkušenosti a dovednosti dál po rodinné linii. Uganda je známá tím, že má obrovské množství konzumentů alkoholu, kteří pijí různé druhy alkoholu. Od lahvových piv a vín, až po lokálně vyráběná piva jako ajon, tedy malwa a mwenge bigere neboli tonto. To se vaří hlavně v centrální oblasti. Jak název piva napovídá, proces výroby zahrnuje nohy. Mwenge je výraz pro alkohol, bigere jsou nohy. Tradiční svatba kwanjula v Bugandě, nejstarším královstvím Ugandy, skutečně nezačne dokud se do areálu nedonesou tykve mwenge bigere. Dezilanta mi vysvětlila, že klíčovou složkou při výrobě nahnědlého nálevu jsou místní odrůdy banánů jako jsou kisubi, ndizi, musa, kivuru, kabula a mbidde, které nepatří mezi běžné druhy. Žena banány otrhala z vlastní zahrady a umístila na dřevěnou konstrukci nad krbem ekibanyi, pokryla je polyetylenem a suchými banánovými listy, aby zachytily teplo.
Krb ekibanyi pro nakuřování banánů.
Pak se asi pět dní takzvaně nakuřují, aby se urychlil proces zrání a dodalo se aroma. Aby se snížilo přehřívání, je palivové dřevo smícháno s banánovými stonky. Alternativně mohou být banány také pohřbeny pod zemí, aby se urychlilo dozrávání. Po šesti dnech má nyní surovina žlutou barvu, což naznačuje zralost. Dezilanta zralé banány oloupala a přenesla do dřevěného žlabu vyřezaného z kmene stromu, připraveného k rozmačkání šlapáním bosou nohou. Toto už je však práce pro jejího syna. Podobně jako v mnoha vinařských zemích je šlapání hroznů také známým procesem. Asi třicet šest minut trvalo, než se z banánů stala sypká pasta. Následně syn ženy do žlabu vložil trávu, která pomáhá banánovou pastu dále rozmixovat na řidší šťávu a poté jeho syn přidal potřebné množství vody pomocí dvaceti litrových kanystrů, aby se zředila koncentrovaná banánova šťáva omubisi.
Přidávání vody.
Tráva poté na bambusové konstrukci zafungovala jako síto a během několika minut byl kastrol plný. Když byly ze směsi banánu a trávy vymačkány poslední kapky šťávy, členové rodiny začali drtit čirok na dřevěném rovném povrchu. Tento čirok je důležitý při kvašení šťávy, a pokud se nepoužije, šťáva se během jednoho dne zkazí a pak nemůže být fermentována na alkohol. Čirok se nejprve opraží, aby získal vůni, než se smíchá se šťávou. Směs šťávy a čiroku se pak zakryje čerstvými banánovými listy a polyethylenovým papírem a nechá se jeden den kvasit.
Tradiční proces výroby piva v Ugandě.
Bambusová konstukce s trávou.
Následujícího dne kolem poledne se odkrývá fermentovaná šťáva, nyní nazývána tonto. Opatrně se odebere čirok, kterým lze krmit drůbež a dobytek. Při ochutnání je tento nápoj mírně sladký a šumivá pěna naznačuje, že tonto má poměrně značný obsah alkoholu. Místní pivo je v Bugandě symbolem tradice a největší část jeho významu je odhalena během svatebních obřadů, na kterých je tykev tonta nejdůležitější položkou. Je pravda, že obě pohlaví mohla svobodně vychutnávat jeho bohatou chuť i v minulosti, ale ženám bylo odepřeno účastnit se určitých fází výroby jako je rozdupávání banánů.
Dezilanta Nakasi kontroluje kvalitu.
Banánové pivo tonto.
Velká tykev tonta, s dvěmi malými tykvemi po stranách.
V národním shromáždění Ugandy byl předložen návrh zákona, tento návrh zákona se snaží regulovat výrobu a prodej tohoto alkoholu. Dále navrhuje kriminalizovat činnost domácích výrobců piva tonto. Zákon zahrnuje i další tradiční piva vyráběná v Ugandě. Je třeba poznamenat, že tonto je hlavním zdrojem příjmů pro mnoho rodin v Ugandě, zejména ve střední a západní Ugandě. Podle úřadů je toto domácí vaření nezákonné a také zvyšuje riziko smrtelné kontaminace. Pomyslný pes, je zakopaný v tom, že úředníci nejsou schopni inkasovat výnosy z prodejů uskutečněných domácí výrobou. Tento návrh zákona pochopitelně vzbudil velký rozruch mezi místními obyvateli.
Dezilanta s rodinou.
Zdroje:
