Článek
Před rokem mě propustili z psychiatrické léčebny, kde jsem byl dva roky léčen pro sexuální deviaci. Nyní jsem na svobodě, ale nucen pobírat léky, které ničí mou osobnost.
Vše začalo přibližně před patnácti lety, když jsem ještě chodil na střední školu. Byl jsem dítě nikterak odlišné od ostatních. Sdružoval jsem se ostatními, sportoval jsem a každé odpoledne trávil volný čas pobíháním po venku. Jednoho dne jsem při poflakování po vsi narazil na malou skupinku mladých dospělých. Seděli na autobusové zastávce, popíjeli a pokuřovali. Ačkoliv je to z dnešního pohledu nepochopitelné, zdáli se mi skvělí. V očích dítěte jsou postpubertální výrostci autorita, která ví, co chce od života a příkladným způsobem jím umí proplouvat. Chyba lávky, ale to jsem tou dobou nemohl tušit.
Ochomýtal jsem se kolem nich a snažil se s nimi spřátelit. Vzali mě mezi sebe prakticky okamžitě. Netušil jsem ale, že ze mě chtějí udělat pouze pokusného králíka a hračku. Nutili mě s nimi popíjet. Popravdě řečeno jsem nemusel být dlouho přemlouván. Do té doby jsem alkohol neznal a popíjení s příteli pro mě bylo něco úžasného. Po pár locích a asi půl hodině se ze mě stal terč posměchu. Noví přátelé se náramně bavili nad mým blekotáním, motáním se, a nakonec i zvracením. Podobných setkání s podobným závěrem se odehrálo několik. Ale nebylo to stále nic oproti tomu osudnému, které nasměřovalo můj život směrem dolů.
Toho večera jsem se svými novými přáteli zašel na chatu jednoho z nich. Celý večer se opět popíjelo, a to až do půlnoci, kdy jeden z nich vytáhl z kapsy sáček s bílým práškem, vysypal jej na stůl, kreditní kartou ho rozdrtil a vytvořil z něj přesně tolik čar, kolik nás tu chvíli bylo v chatě. Vzápětí stočil bankovku do ruličky, předklonil se k jedné z lajn a natáhl ji skrz ruličku přímo do nosu. Stejnou akci udělali všichni přítomní až rulička doputovala ke mě a očekávalo se, že udělám totéž. Pod nátlakem ostatních jsem to udělal. Upřímně řečeno jsem se ten večer cítil skvěle, ale věděl jsem, že dělám něco špatně. Druhý den jsem měl v sobě pocit viny, ale zároveň potřebu včerejší den a vše s ním spojeno zopakovat.
Netrvalo to dlouho a večer se zopakoval. Nejhorší na tom všem bylo, že moje nutkání bylo stále silnější a stále častěji jsem to chtěl opakovat. Nedalo se to ovládat. Sám sebe jsem přesvědčoval, že to bude tentokrát naposledy. Ani zdaleka nebylo.
Ubíhaly roky a z bílého prášku se stala téměř denní potřeba. Kromě toho, že se můj vzhled začal rapidně zhoršovat, mělo to ještě jeden vedlejší účinek, a to ohromnou chuť na sex. Čím déle to trvalo, tím se moje touha zvětšovala. Samotný sex někde doma nestačil. Vyšel jsem do ulic a oslovoval neznámé lidi. Nedokázal jsem to ovládat. Vše ale způsobovaly drogy. Bez nich jsem se cítil normálně, ale po požití se ve mě probouzelo zvíře.
Zašlo to tak daleko, že jsem byl za obtěžování na veřejnosti odsouzen na několik měsíců za mřížemi s následnou dvouletou léčbou v psychiatrické léčebně. A zde začíná druhá část mého příběhu. Psychiatr usoudil, že trpím sexuální deviací a je potřeba nasadit léčbu spočívající v potlačení libida a zamezení tvorby testosteronu. Jedná se o velmi drastickou léčbu, která naruší hormonální tvorbu a má za následek kromě útlumu sexuálních chutí i jisté tělesné změny jako jsou například jemnější tvary v obličeji, změnu hlasu, nebo zmenšení genitálií.
Od začátku jsem věděl, že sexuální deviací netrpím. Pouze pod vlivem drog jsem byl nepříčetný. Vliv drog doktor, ale nebral vůbec v potaz. Byl jsem umístěn do léčebny, kde mě dva roky dopovali prášky na potlačení libida. Přestože jsem věděl, že je pravda jinde, musel jsem léčbu podstoupit a dokončit, jelikož to byla jediná podmínka k propuštění na svobodu.
Dnes jsem sice na svobodě, ale musím pravidelně docházet k psychiatrovi na kontroly, který mě hlídá, zda beru i na svobodě předepsané medikamenty, které mi prakticky znemožňují navázat normální vztah. Nejradši bych se vrátil do minulosti a naflákal svému mladšímu já. Nejen že mi drogy jako takové změnily život k horšímu, měly také za následek sled okolností, kterém mi zničily zbytek života.
