Článek
Většina z nás si pod pojmem dovolená představí klid, relaxaci a možná i trochu té bezstarostnosti. Pohlednicové obrázky sluncem zalitých pláží, šumění moře a dětí, které si spokojeně hrají v písku. Ruku na srdce, drahé matky a otcové – kolik z vás si tohle skutečně užije? Pro většinu rodičů je dovolená s dětmi spíš maraton než sprint, a často končíte vyčerpanější, než když jste ji začínali.
Nelze oddělit rodiče od dítěte, obzvlášť na dovolené. Fungují jako nerozlučná dvojice, která společně utváří atmosféru celého pobytu. Zkušenost s dětmi, jejich temperament a rodičovská připravenost na všechno – to jsou klíčové faktory, které rozhodují o tom, zda bude dovolená klidná, nebo se změní v boj o přežití.
S těmi nejmenšími je to na dovolené největší výzva. Jejich biorytmus je nepředvídatelný, a zatímco si vy představujete pohodové odpoledne na pláži, oni si stěžují na písek mezi prsty, příliš studenou vodu nebo to, že slunce moc svítí. Komunikační schopnosti jsou omezené a vysvětlování, proč nemohou hodit lopatkou písku do obličeje cizí babičce, je často marné. Křik, pláč, nekonečné přebalování (často v těch nejméně vhodných chvílích, například v přeplněné restauraci) a boj s jídlem, které najednou „nejde jíst“, jsou denním chlebem. Pokud máte batole s kožní vyrážkou nebo průjmem, vaše vysněná dovolená se rázem promění v nonstop péči a dezinfekci, a vy si možná kladete otázku, zda by nebylo lepší zůstat doma.
Děti ve věku zhruba od čtyř do sedmi let jsou sice „jiné kafe“, ale zase přináší nové výzvy. Už s nimi sice můžete lépe komunikovat, ale jejich energie je nekonečná a jejich představy o zábavě se často rozcházejí s představami rodičů. Vstávají s východem slunce, vyžadují neustálou pozornost a jsou schopny se „nudit“ po pěti minutách u jakékoli činnosti. Hlasitý smích, ječení a návaly vzteku uprostřed veřejného prostoru jsou na denním pořádku.
A pak je tu jídlo. Na dovolené, kde se snažíte jíst zdravě a užívat si místní kuchyni, vaše dítko s kamennou tváří odmítne všechno kromě hranolek a kečupu. Zvracení bývá v tomto věku také častější než u batolat, a je-li navíc spojeno s mořskou nemocí při výletu lodí, je to záruka nezapomenutelných zážitků – pro všechny kolem. Zatímco někteří rodiče mají nachystaný „zvracecí balíček“ a pohotově řeší situaci, jiní si možná „zapomněli“ na Kinedryl a nechají dítě pozvracet vše v dosahu, včetně oběda ostatních rekreantů.
Se staršími dětmi (zhruba od osmi let) a teenagery je to zase o něčem jiném. Ti se sice často umí zabavit sami (většinou u obrazovky), ale to neznamená, že je s nimi dovolená bezstarostná. Najednou se objevuje nová výzva: „nudím se!“ Děti s ADHD nebo jinými poruchami pozornosti dokáží zaměstnat celou rodinu i okolí – neposednost u jídla, neustálé výbuchy energie a neschopnost zůstat v klidu jsou na denním pořádku. Rodiče pak bojují s jejich potřebou neustálého podněcování, zatímco oni sami sní o pěti minutách ticha.
A pak jsou tu teenageři. Jejich světem jsou sociální sítě a kamarádi, a rodiče jsou pro ně jen nutné zlo, které jim sice platí dovolenou, ale jinak je „totálně trapné“. Skupinky teenagerů dokáží na dovolené rozpoutat peklo – hlučná hudba u bazénu, nekonečné diskuse o „ničem“ a občasné průzkumy místního nočního života, které pak ráno odhalí spoustu otázek (a prázdnou peněženku). I když s nimi nemusíte řešit plínky nebo zvracení, rodičovství na dovolené s teenagery je spíše o vyjednávání, nastavování hranic a občasném ignorování „trapných“ poznámek.
Takže až se příště zeptáte rodičů, jak se měli na dovolené, a oni jen unaveně pokrčí rameny, vzpomeňte si na tento článek. Pro rodiče není dovolená s dětmi žádná dovolená. Je to jen další kolo rodičovského maratonu, tentokrát v exotickém prostředí.
