Rajchl obvinil ČT z cenzury kvůli sjezdu sudetských Němců, ta se ostře ohradila

Jindřich Rajchl ve svém videu vykreslil pozadí přípravy pořadu jako důkaz cílené snahy o jeho profesní likvidaci v mediálním prostoru. Podle jeho verze redakce Událostí, komentářů aktivně poptávala zástupce poslaneckého klubu SPD do debaty o sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu – tématu, kterému se Rajchl dlouhodobě věnuje a ke kterému spolu se svými kolegy předložil sněmovní usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním této akce.

Klíčový moment nastal ve chvíli, kdy tiskové oddělení SPD navrhlo jako nejvhodnějšího debatéra právě Rajchla. Podle poslance však Česká televize na toto jméno zareagovala rezolutním odmítnutím. Rajchl tvrdí, že redakce byla ochotna přijmout jakéhokoli jiného člena klubu, ale v jeho případě raději zvolila „přeobsazení“ celého diskusního formátu. Místo zástupce SPD tak nakonec do studia pozvala zástupce hnutí ANO, jen aby se vyhnula přímé konfrontaci s Rajchlovými argumenty.

„Bojí se mých argumentů. Nechtějí, aby zazněla pravda o tom, co je Sudetoněmecký landsmanšaft zač,“ uvedl Rajchl ve svém příspěvku. Postup televize označil za jasný důkaz, že o obsazení hostů nerozhoduje odbornost nebo politická relevance, ale snaha umlčet nepohodlné kritiky.

Rajchl nezůstal pouze u kritiky jednoho pořadu, ale své zkušenosti využil jako argument pro radikální systémovou změnu. „Takhle funguje cenzura, přátelé. Šlo o to, abych já nedostal prostor v naší veřejnoprávní televizi,“ prohlásil s tím, že ČT v jeho očích definitivně ztratila status nezávislého média. Redakci dokonce počastoval výrazem „propagandistická skupinka aktivistických redaktorů“, čímž přímo zaútočil na profesionální integritu novinářů zpravodajství.

Závěrem svého vystoupení posunul debatu od kritiky obsahu k otázce samotného bytí těchto institucí. Podle něj ČT a ČRo ztratily morální i zákonné právo na svou existenci, pokud selektují hosty na základě osobních sympatií či politického zadání. Svým sledujícím položil řečnickou otázku, zda je načase tyto instituce, které si občané platí ze svých daní (a poplatků), definitivně zrušit.

Česká televize ústy Patrika Bílého z Diváckého centra striktně odmítla interpretaci, že by neúčast Jindřicha Rajchla byla výsledkem cenzury či osobní podjatosti (celý text v závěru článku). Redakce zdůraznila, že dramaturgický proces je odbornou činností, která musí zůstat zcela nezávislá na politických tlacích. Podle ČT není možné, aby si politické subjekty či jednotlivci nárokovali účast v konkrétních pořadech jako své automatické právo. O tom, kdo v debatě vystoupí, rozhoduje redakce na základě zvoleného tématu a snahy o maximální věcnost diskuse, nikoliv na základě požadavků tiskových oddělení stran.

Klíčovým argumentem televize je rozlišení mezi zastoupením konkrétního politika a zastoupením názorového proudu. ČT se opírá o články 6.1 a 6.2 Kodexu České televize, které definují vyváženost jako povinnost zajistit, aby hlavní názory v daném sporu dostaly rovnoměrný prostor. V tomto případě byl podle televize cíl splněn tím, že v duelu proti sobě stanuli zástupci vládní koalice a opozice, čímž byla zachována politická pluralita. Redakce tím dala jasně najevo, že pro splnění zákonných norem není podstatné, kdo konkrétně mluví, ale jakou politickou pozici reprezentuje.

Kromě politické rovnováhy zdůrazňuje ČT i snahu o kultivovanost diskuse, což je u citlivého tématu sjezdu sudetských Němců prioritou. Podle vyjádření televize byla výsledná debata mezi Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a Františkem Žbánkem (ANO) vedena na vysoké profesionální úrovni a v souladu s článkem 9.1 Kodexu, který ukládá dbát o kultivovanost věcného projevu. ČT naznačuje, že výběr hostů byl veden snahou o konstruktivní střet argumentů, nikoliv o vyvolávání emocí či útočnou rétoriku, kterou Rajchl ve svém vyjádření na adresu redaktorů použil.

Televize se v závěru své reakce důrazně ohradila proti dehonestujícím výrokům o „propagandistické skupince“. Taková označení vnímá jako přímý útok na integritu svých novinářů, kteří pracují v souladu s nejvyššími žurnalistickými standardy. Podle vyjádření ČT je naprosto nepřijatelné, aby politici zpochybňovali roli veřejnoprávního média jen proto, že nevyhovělo jejich personálním požadavkům na obsazení diskusního panelu. Tím ČT potvrdila, že hodlá i nadále chránit svou ústavně a zákonně zakotvenou roli ve svobodné společnosti proti jakýmkoliv snahám o politické ovlivňování.

Výzva Jindřicha Rajchla k úplnému zrušení České televize a Českého rozhlasu odhaluje hluboké ideové trhliny uvnitř současné vládní koalice (ANO, SPD a Motoristé). Zatímco Rajchl staví svou rétoriku na totální negaci veřejnoprávní služby a zpochybňuje samotné právo těchto médií na existenci, zbytek koalice se drží výrazně pragmatičtějšího kurzu. Rajchlův postoj se tak ocitá v izolaci nejen vůči opozici, ale i vůči vlastním vládním partnerům, kteří namísto likvidace institucí usilují o jejich reformu a změnu finančních toků.

Klempířův plán, představený v dubnu 2026, s existencí ČT a ČRo počítá jako s pilíři mediálního trhu, u nichž se pouze mění způsob obživy. Ministr výslovně vyloučil dříve spekulované slučování obou institucí a namísto jejich rušení navrhuje systém, který by jim zajistil stabilní a předvídatelné financování přímo ze státního rozpočtu, včetně mechanismu automatické valorizace.

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení, naplánovaný na 22. až 25. května 2026, představuje zásadní symbolický zlom v poválečných dějinách. Jde totiž o vůbec první případ, kdy se toto hlavní setkání vysídlených Němců a jejich potomků koná přímo na území České republiky, konkrétně v Brně. Město nebylo vybráno náhodou – právě Brno je historicky spjato s tragickými událostmi poválečného divokého odsunu, ale v posledním desetiletí se stalo centrem aktivit směřujících k česko-německému dialogu a usmíření.

Akce svým rozsahem a politickou váhou dalece přesahuje běžná krajanská setkání. Organizátoři očekávají minimálně tisíc účastníků, přičemž zájem o ubytování v Brně tento odhad pravděpodobně ještě převýší. Význam sjezdu podtrhuje i fakt, že jej oficiálně zaštítila a finančně podpořila bavorská vláda částkou 850 tisíc eur (přibližně 21 milionů korun). Bavorsko, které je oficiálním „patronem“ sudetských Němců, vnímá tuto investici jako krok k definitivnímu vyrovnání se s minulostí a posílení stability v rámci střední Evropy.