Článek
Česká republika je plná přistěhovalců, kteří sem přišli za lepšími podmínkami. Už to, že se naše země objeví v hledáčku těch, kteří se zde chtějí usídlit díky solidním podmínkám pro život, je známkou prosperity našeho státu. Znám osobně několik lidí, kteří se přistěhovali z nedůstojných podmínek ze zemí, které nám jsou často vykreslovány v lepším světle, než jaká je realita. Ve skutečnosti je ale naše země o mílové kroky napřed.
Ne všichni naši Slovenští bratři žijí stejně jako my. Typická západoslovenská domácnost je té naší víceméně podobná, přestože na vesnicích jsou dodnes převážně suché záchody. Podíváme-li se ale dále na východ, můžeme narazit na osady bez inženýrských sítí, kde jsou místo asfaltových silnic prašné cesty. Obydlí tamních obyvatel jsou buňky, stany, nebo chatrče. Z jedné takové osady se přistěhoval kamarád Štefan. Popisoval podmínky, které bychom si v hlavě mohli vykreslit jako scény z filmu Bohové musejí být šílení.
Před několika lety jsem měl tu čest trávit čas s Rumunkou žijící v Česku. Byla z jedné z vesnic, kde se hovoří česky. Rumunsko je dle jejích slov bohaté na netknutou přírodu a zemědělství je zde na úrovni českého před padesáti lety. Namísto strojů se běžně využívá na poli dobytek. Domy jsou převážně hliněné a bez sociálního zázemí.
Jedna z mých současných kamarádek pochází z Běloruska. Přistěhovala se před deseti lety a žila v jednom z větších měst, kde ale většina rodin nežila příliš důstojně. Bytové domy v Bělorusku jsou z našeho pohledu spíše ubytovny z nižších kategorií. Konkrétně má kamarádka žila s celou rodinou v jednopokojovém bytě panelového domu, kde bylo sociální zázemí pouze v přízemí, a to pro všechny obyvatele domu. Standardem bylo sprchování jednou týdně ve studené vodě.
Další má známá pochází z Ruska. O jejím životě v Rusku toho příliš nevím, ale dodnes je v kontaktu se svými příbuznými a jednou za čas je jede navštívit. Konkrétně babička této mé kamarádky žije v jedné vesnici (přesnou polohu neznám) v bytovém domě. Zahradu má několik stovek metrů od bydliště a její jediné pravidelné vycházky směřují právě tam. Domácnost nemá příliš vybavenou a nudí se tam, takže se na zahradu odebírá i ve chvílích, kdy to není příliš bezpečné. Při telefonních hovorech je pozadí často slyšet střelba. Kamarádka babičku vždy prosí, aby na zahradu v těchto chvílích nechodila. Výstřely ze zbraní jsou ale v Rusku natolik běžnou záležitostí, že už tam nikoho nerozhodí.
Před několika lety jsem v Německu pracoval s člověkem ze Sýrie. Emigroval ze své země, protože žil v nelidských podmínkách, pracoval za almužnu a něco, jako denní hygiena, nebo sociální život neznal. Do Německa se dostal po moři trajektem a část cesty dokonce na člunu. Nyní nemůže uvěřit tomu, v jakém úžasném světě žije.
Jsme v první padesátce nejbohatších
Česká republika je na tom v bohatství poměrně dobře. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) činil hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v roce 2022 537 miliard dolarů v paritě kupní síly (PPP). To ji řadí na 48. místo na světě. HDP na obyvatele v PPP činil v roce 2022 50 961 dolarů, což je 83,5 % průměru Evropské unie.
Česká republika má také poměrně vysokou úroveň osobního bohatství. Podle údajů společnosti Credit Suisse činilo průměrné čisté bohatství na obyvatele v roce 2022 bezmála šest set tisíc korun (24 380 eur), což je více než dvojnásobek oproti roku 2011.
Jsme zvyklí na nadstandard
Žijeme v přehlcené době. Je pro nás samozřejmostí, že máme kde bydlet, doma máme teplo, tekoucí studenou i teplou vodu, elektřinu, před domem nám stojí auto, na které se můžeme spolehnout. Za odvedenou práci nás zaměstnavatel odmění, poskytne dovolenou a slušné zázemí. Mohli bychom jmenovat desítky dalších standardů, které si v mnoha zemích neumí ani představit.
Měli bychom si uvědomit, že máme veliké štěstí, že žijeme v České republice. Ne v každé zemi je tak dobře.
