Článek
Wellness centra, sauny a podobná rekreační střediska mám obecně rád. Několikrát do měsíce nějaké navštívím a vychutnám si svou chvilku pohody. Tento rok jsme měli to štěstí a letní dovolenou v Turecku jsme plánovali v hotelu s vlastním wellness centrem. O štěstí jsme tedy mluvili jen do té chvíle, než jsme wellness navštívili.
Přestože bylo zmíněné centrum součásti hotelu, fungovalo jako samostatná jednotka, takže jeho využití nebylo zahrnuto v ceně zájezdu. Ceny byly s těmi českými sice nesrovnatelně vysoké, ale věřili jsme, že za ten zážitek to bude stát. Základní baliček na 90 minut, který jsme zvolil, obsahuje pět procedur a stál přibližně tisíc korun na osobu. Objednání i platba musely proběhnout z nějakého neznámého důvodu den předem.
V den plánované procedury, jsme se dostavili na domluvený čas do wellness centra. Milá paní nás zavedla do sauny, kterou zapnula právě ve chvíli, kdy nás do ni zavřela. Upřímně v ní byla trochu zima, centrum se nacházelo ve sklepě a my na sobě měli jen plavky. Po patnácti minutách, kdy se teplota v sauně zvedla asi tak na pokojovou teplotu, si nás paní opět s úsměvem vyzvedla a uložila na lehátka do odpočívárny, kde bylo znatelně větší teplo než v sauně.
Po deseti minutách následovala další procedura. Byli jsme odvedeni do jakési umývárny s obrovským kamenným stolem, na který nás slečna uložila. Po chvíli se v místnosti objevily dvě masérky, které nás měly za úkol umýt. Koupel probíhala tak, že na nás vylévaly kýble vody a poté vzali do rukou mýdlo a žínku, kterou nás celé omyly. Následoval jakýsi rituál, během něhož dámy vzaly do rukou punčochu vymáchanou v mýdlové vodě a krouživými pohyby s její pomocí vytvořily hromady pěny, do které nás prakticky zabalily. Na závěr přišel opět oplach kýbly vody.
Na řadě byla masáž (alespoň tomu tak dámy říkaly), která probíhala v další místnosti za zvuku orientální hudby. To, co jsem zažil, bylo ale spíše lechtání a poklepávání. Masérka, kterou jsem vyfasoval, je buď úplné poleno, nebo jsem byl ke své smůle její první zákazník. Horší masáž jsem v životě nezažil. Její doteky byly asi tak intenzivní, jako když se vám po zádech proběhne fretka. Po dvaceti minutách šimrání nás zabalily do županů a odvedly do poslední místnosti, kde nám byla na obličej nanesena bahenní maska. V mém případě tedy jen na čelo a kolem očí. Slečna se zdráhala mi hmotu nanést do míst, kde rostou vousy, takže mi vytvořila na obličeji něco, co připomínalo masku Batmana.
Po patnácti minutách následovalo omytí a odpočinek, který vyrušila paní od pokladny s doporučením na několikadenní proceduru, obsahující masáže na zablokovaná záda, která údajně máme, a to v přepočtu za přibližně tři tisíce Korun. Nehodlali jsme vyhodit další peníze za šimrání, to si můžu udělat sám a zadarmo. S hořkostí v ústech jsme se rozloučili jak s personálem, tak s penězi i ztraceným časem. Z centra jsme odešli a už se nehodlali vrátit, natož jeho návštěvu někomu doporučit.
Určitě nechci házet všechna wellness centra v hotelových resortech do jednoho pytle, ale rozhodně bych doporučil si před návštěvou přečíst nějaké recenze a zhodnotit, jestli jsou nabízené služby adekvátní požadované ceně. V Čechách máme, alespoň dle mých zkušeností, mnohem kvalitnější servis za mnohem příznivější peníze.
