Tyhle škodovky by Češi milovaly! Koncepty, které nedostaly šanci

Automobily s okřídleným šípem ve znaku dnes potkáváme na každém rohu. Jsou to poctivě postavené, praktické a technologicky vyspělé vozy, kterých z výrobních linek v Mladé Boleslavi, Kvasinách i v zahraničí sjedou každoročně statisíce kusů. O jejich nesporných kvalitách a prodejních úspěších svědčí fakt, že Škoda Auto patří k pilířům evropského automobilového průmyslu.

Nicméně historie posledních dvou desetiletí skrývá i odvrácenou, mnohem emotivnější tvář mladoboleslavského designu. V průběhu uplynulých pětadvaceti let totiž automobilka představila několik fascinujících konceptů a studií, které měly ambici vnést do její nabídky pořádnou dávku vášně, luxusu nebo neotřelého stylu. Ať už šlo o elegantní limuzíny, drsně vyhlížející off-roady nebo sportovní kupé, která brala dech svou dynamikou, tyto vozy v sériové nabídce dodnes citelně chybí. Zůstaly uvězněny v depozitářích jako osamělé prototypy, které narazily na neúprosnou ekonomickou realitu nebo koncernovou strategii.

Když se v roce 2002 na ženevském autosalonu poprvé rozhrnula opona a odhalila stříbřité křivky konceptu Tudor, světovému motoristickému tisku doslova spadla brada. Bylo to zjevení – elegantní, aristokraticky působící kupé postavené na základech tehdejšího Superbu, které v sobě snoubilo český krystalický design s ambicemi nejluxusnějších grand tourerů. Interiér zdobený hliníkem a kůží v barvě slonové kosti, dravá záď se světlomety ve tvaru písmene C a pod kapotou sametový šestiválec o objemu 2,8 litru. Tudor nebyl jen designovým cvičením, byl to funkční, hotový vůz, který okamžitě vyvolal vlnu nadšení a tisíce dotazů na termín zahájení prodeje. Jenže právě v tom tkvěla jeho tragédie. Vůz byl natolik dobrý a vizuálně podmanivý, že se začal nebezpečně přibližovat teritóriu prestižnějších značek uvnitř koncernu Volkswagen. Verdikt z ústředí byl neúprosný: sériová výroba se zamítá. Tudor tak dodnes zůstává nejbolestivější připomínkou toho, že Škoda sice měla křídla, ale v hierarchii koncernu jí občas nebylo dovoleno vzlétnout příliš vysoko.

Dnes známe Yetiho jako úspěšné, ale vizuálně poměrně střízlivé SUV, ovšem jeho původní vize z roku 2005 byla něčím radikálně jiným. Když se modrý koncept s bílou střechou poprvé objevil na autosalonu v Ženevě, působil jako závan čerstvého vzduchu – byl drzý, hravý a naprosto originální. Designéři v čele s Thomasem Ingenlathem mu vtiskli unikátní tvář s obřími kulatými světlomety, které se „zakusovaly“ do mřížky chladiče, a netradiční řešení sloupků karoserie, díky čemuž střecha vypadala, jako by se nad vozem vznášela. Koncept Yetiho nebyl jen dalším autem do terénu; byla to stylová ikona, která kombinovala robustnost off-roadu s přátelským výrazem městského autíčka. Fanoušci byli nadšeni i z detailů, jako byl integrovaný naviják v nárazníku nebo odnímatelná zadní sedadla, která šlo využít jako kempingový nábytek. Bohužel, cesta do sériové výroby byla plná kompromisů.

jeho druhá varianta představená o pár měsíců později v Frankfurtu – zářivě oranžový Yeti II – způsobila ještě větší vlnu euforie. Škodovka tehdy ukázala něco, co by od racionální české značky čekal jen málokdo: stylový „plážový“ crossover se stahovací střechou. Horní díl nad řidičem a spolujezdcem byl pevný a odnímatelný, zatímco zadní část tvořilo plátno, které se elektricky skládalo, a vůz se tak během okamžiku proměnil v unikátní polokabriolet.

Oranžový lak v kombinaci s masivními stříbrnými ochrannými rámy a interiérem odolným proti vodě dával jasně najevo, že tohle auto patří k moři, na hory nebo do centra letního velkoměsta. Nejgeniálnějším detailem však byly dělené páté dveře – jejich spodní část se vyklápěla směrem dolů a vytvářela tak praktickou lavičku, ideální pro přezouvání do lyžáků nebo sledování západu slunce. Yeti se stahovací střechou byl symbolem svobody a radosti z jízdy, segmentu, který Škoda nikdy dříve neobsadila.

V roce 2025 se objevil koncept Vision O. Vypadá to, že Škoda definitivně odhodila masku konzervativního výrobce a hodlá diktovat tempo v éře elektromobility. Tato studie je fascinující vizí pětidveřového kombi v zářivém laku, které namísto klasických klik dveří používalo dotykové senzory a jehož dveře se otevíraly proti sobě – bez středového B-sloupku. Interiér připomíná luxusní salonek: čtyři samostatná otočná sedadla, která se po otevření dveří natočila k posádce pro snazší nastupování, a palubní deska protkaná displeji pro každého člena posádky.

V roce 2006 se na pařížském autosalonu představil koncept, který měl jediné poslání: dokázat, že Škoda umí být sexy, mladá a dravá. Jmenoval se Joyster a v jeho křiklavě žlutém laku se zračila touha po kompaktním sportovním hatchbacku, který by na silnicích lovil pohledy kolemjdoucích. Třídveřová karoserie s nízkou střechou, širokými boky a dravým pohledem předpovídala novou éru designu. Joyster byl plný chytrých nápadů pro digitální generaci, včetně vyjímatelného tabletu v palubní desce, což byla v roce 2006 vize téměř z říše sci-fi.

Největší „Simply Clever“ vychytávku však Joyster ukrýval v zavazadelníku. Dvoudílné páté dveře měly spodní část, která se nevyklápěla jen tak do prostoru, ale díky chytrému mechanismu se dala přeměnit na pohodlnou lavičku se dvěma polohami. Joyster měl být dostupným sportovním autem pro mladé lidi, kteří chtěli vystoupit z davu. Bohužel doplatil na přísnou koncernovou hierarchii. V té době se připravoval návrat legendárního Volkswagenu Scirocco a vedení nechtělo dopustit, aby mu dravá a pravděpodobně levnější Škoda kradla zákazníky.

Když se v roce 2017 na autosalonu v Šanghaji objevil koncept Vision E, vypadalo to, že Škoda definitivně odhodila masku konzervativního výrobce a hodlá diktovat tempo v éře elektromobility. Tato studie byla fascinující vizí pětidveřového SUV-kupé v zářivě stříbrném laku, které namísto klasických klik dveří používalo dotykové senzory a jehož dveře se otevíraly proti sobě – bez středového B-sloupku.

Vision E nadchl svou odvahou. Jenže když se z této vize o pár let později stal sériový model Enyaq iV, většina oněch futuristických prvků vzala za své. Zmizelo protisměrné otevírání dveří, otočná křesla i radikálně prosklený interiér. Sériový vůz je sice technologicky vyspělý a prodejně úspěšný, ale při pohledu na původní Vision E je jasně patrné, že se cestou do výroby vytratila ta správná dávka drzosti, která mohla z českého elektromobilu udělat designovou ikonu globálního formátu.

Když se v roce 2019 na scéně objevila Škoda Mountiaq, fanouškům velkých pick-upů se okamžitě rozbušilo srdce. Tento robustní oranžový predátor vznikl v rámci projektu žákovského vozu, ale jeho zpracování bylo natolik profesionální, že by mohl z fleku zamířit do prodejních salonů. Základem byl sice „rodinný“ Kodiaq, ten však prošel radikální proměnou: zadní část karoserie ustoupila prostorné korbě s osvětlením a skrytým úložným prostorem, podvozek se zvedl o deset centimetrů a rozchod kol se pro lepší stabilitu v terénu výrazně rozšířil.

Přestože v USA nebo v Austrálii jsou podobné pick-upy bestsellerem, v konzervativní Evropě a v rámci striktních emisních limitů koncernu neměl Mountiaq šanci na život. Škoda s ním dokázala, že umí postavit auto s obrovským „sex-appealem“.

Závěr naší cesty po nerealizovaných snech mladoboleslavské automobilky nepatří oficiálním studiím, ale ukázce toho, co by si možná leckterý fanoušek škodovky přál. Pomocí umělé inteligence jsme vdechli život omlazeným legendám české značky.

Prvním z těchto digitálních znovuzrození je Škoda 120. Klasický tříprostorový sedan v našem pojetí neztratil nic ze své charakteristické siluety, ale oblékl se do moderního, minimalistického hávu. Retro prvky, jako jsou kruhové světlomety s LED technologií nebo specificky tvarovaná maska chladiče, v kombinaci s čistými liniemi karoserie vytvářejí auto, které by v dnešním provozu působilo jako zjevení.

Druhou legendou je Škoda 1203, ikonická dodávka, která kdysi doprovázela Čechoslováky od kolébky až do hrobu. Naše vize ukazuje, jak by mohl vypadat stylový a praktický „MPV-van“ dneška. Modrá karoserie si zachovává typicky vystouplou příď, ale přidává k ní moderní podvozek s velkými koly a dynamický postoj. Je to přesně ten typ vozu, který by dnes doplnil nabídku o chybějící dodávku, po níž volají všichni, kterým dnešní záplava SUV k životu nestačí.