Článek
V dějinách české populární hudby existuje jen málo skladeb, které by dokázaly definovat kariéru dvou tak výrazných a rozdílných interpretek, jako jsou Helena Vondráčková a Ilona Csáková. Píseň, kterou v českém prostředí známe pod názvem „Proč mě nikdo nemá rád“, prošla fascinujícím vývojem. Od jemné elegance konce šedesátých let přes taneční euforii let devadesátých až po velkolepé finále.
Od Vietnamu k českému popu
Původní skladba „I Say a Little Prayer“ z roku 1967 autorské dvojice Burt Bacharach a Hal David nebyla původně zamýšlena jako popový popěvek o samotě. V podání Dionne Warwick a později nesmrtelné Arethy Franklin šlo o hluboce emotivní vyznání ženy, která se modlí za svého muže sloužícího ve vietnamské válce. Každodenní rituály – ranní líčení, česání vlasů, pití kávy – byly v textu propleteny se strachem o život milované osoby.
Když se píseň v roce 1969 dostala k tehdy mladé a zářící Heleně Vondráčkové, textař Zdeněk Borovec udělal geniální tah. Místo doslovného překladu o modlitbě za vojáka vytvořil nadčasový obraz úspěšné, krásné, ale vnitřně osamělé ženy. Vondráčková do nahrávky vložila svůj krystalicky čistý hlas a eleganci, která definovala tehdejší „zlatou éru“ českého popu. Skladba se okamžitě stala hitem.
O necelých třicet let později, v roce 1998, procházela česká hudební scéna transformací. Do popředí se draly taneční rytmy a elektronika. Právě tehdy se Ilona Csáková, tehdy již etablovaná sólistka po odchodu z kapely Laura a její tygři, rozhodla pro odvážný krok. Na své přelomové album Modrý sen zařadila novou verzi „Proč mě nikdo nemá rád“.
Csáková skladbě dodala dravost, hloubku svého altu a moderní groove. Její verze nebyla jen kopií originálu. Byla to interpretace pro novou generaci, která trávila noci v klubech, ale přesto v hloubi duše toužila po stejném citu jako generace jejich rodičů.
Rok 2025: Oživení v pražské Lucerně
Spekulace o tom, zda se tyto dvě „majitelky“ jednoho hitu někdy setkají na jednom pódiu, trvaly desetiletí. Došlo k tomu až 1. října 2025. Příležitost nemohla být slavnostnější: Ilona Csáková slavila své 55. narozeniny a zároveň neuvěřitelných 40 let na hudební scéně. Vyprodaná pražská Lucerna, chrám české hudby, očekávala večer plný nostalgie, ale dočkala se něčeho mnohem dynamičtějšího.
V okamžiku, kdy se na pódiu vedle Ilony objevila Helena Vondráčková, publikum reagovalo bouřlivými ovacemi vestoje. Společně pokřtily nové album Ilony Csákové s názvem Děkuji, které je retrospektivou její bohaté kariéry. Vrcholem večera však byl okamžik, kdy kapela spustila první tóny onoho ikonického klavírního úvodu.
Videoklip k nové verzi, natočený v minimalistickém stylu v jednom z prestižních pražských klubů, okamžitě po vydání zaplavil sociální sítě. Důvod je prostý: Kvalitní melodie a silný text jsou nezničitelné. Zdeněk Borovec napsal slova, která jsou platná v každé době. Pocit osamělosti uprostřed davu nebo touha po hlubokém spojení jsou univerzální lidské zkušenosti, které neřeší, zda je rok 1969, 1998 nebo 2025.
