Zelenskyj symbolicky svíral zakrvácenou českou vlajku z roku 1968

Málokterý státní symbol má za sebou tak silný příběh jako československá vlajka, která se v minulých dnech stala středobodem mezinárodní pozornosti. Její příběh začíná 21. srpna 1968 v Praze, během tragických okamžiků invaze ruských vojsk do Československa.

Tehdy se tisíce občanů snažily zabránit sovětským okupantům v obsazení klíčového uzlu informací – budovy Československého rozhlasu na Vinohradské třídě. Při bojích a ostřelování budovy padlo několik československých obránců. Přímo na místě tehdy působil skaut Petr „Kim“ Maišaidr. V nastalém chaosu a pod palbou vzal československou vlajku a namočil ji do čerstvé krve čtyř patriotů, kteří při obraně rozhlasu položil svůj život.

Tento akt nevznikl jako chvilkové gesto, ale jako snaha uchovat hmatatelný důkaz o oběti, kterou národ položil v boji proti agresi Sovětského svazu. Vlajka se tak stala posvátnou relikvií odporu proti totalitnímu režimu.

Po potlačení Pražského jara a nástupu tvrdé normalizace se vlajka stala pro komunistický režim mimořádně nebezpečným předmětem. Držet takový symbol znamenalo riskovat dlouholeté věznění. Petr Maišaidr se však rozhodl relikvii nevzdat ani ji neukrýt pod zem.

Místo toho se vlajka stala součástí života ilegálního skautského oddílu. Po celých dvacet let normalizace na tuto krvavou zástavu přísahaly generace mladých skautů a skautek. Ačkoliv oddílem prošly stovky dětí, nikdo z nich tajemství Státní bezpečnosti nepředal.

Vlajka tak přečkala desetiletí v undergroundu a uchovala si svůj původní význam až do pádu komunistického režimu v roce 1989.

Cesta vlajky v srpnu letošního roku nabrala nový rozměr. Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky představil tento výjimečný příběh na benefičním večeru v pražském kulturním centru Jatka78. Během akce na podporu napadené Ukrajiny požádal přítomné o minutu ticha za oběti ruské agrese a zdůraznil spojitost mezi historickým bojem Československa a dnešním konfliktem na Ukrajině.

Relikvie nezůstala jen v pražských sálech. Otakar Foltýn ji minulý rok osobně odvezl na Ukrajinu, a to přímo do bojové zóny na frontové linii. Zde se odehrál další dojímavý moment.

Přímo v bojové zóně na frontě přidali ukrajinští obránci na československou vlajku modro-žlutou stuhu jako projev hlubokého vděku České republice za její neustálou vojenskou i humanitární pomoc v boji proti moderní ruské agresi, přičemž své vlastní symbolické gesto připojili také ukrajinští skauti, kteří přišili další stuhu na znamení úcty k neuvěřitelnému příběhu ilegální přísahy a dvacetiletého tajemství svých českých kolegů. Tato vzácná relikvie putovala v minulých dnech přímo do ukrajinské metropole Kyjeva, kam dorazila právě včas, aby se stala součástí oslav Dne státní vlajky Ukrajiny, který připadá na 23. srpna.

O to, aby se tato relikvie dostala přímo do rukou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se zásadním způsobem zasloužila Taisiia Kryvoshei. Rodačka z ukrajinského Charkova, která v současnosti působí jako asistentka europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09), doprovázela vlajku v Kyjevě.

Při příležitosti státního svátku oslovila prezidenta Zelenského, převyprávěla mu příběh vlajky a požádala ho o společnou fotografii s tímto symbolem. Volodymyr Zelenskyj bez váhání souhlasil.

Na snímku, který následně obletěl sociální sítě i světová média, drží ukrajinský prezident krvavou československou vlajku společně s Taisiia Kryvoshei. Otakar Foltýn veřejně vyzdvihl její zásluhy a zdůraznil, že bez její iniciativy a odvahy by tento silný vizuální i politický moment nevznikl.

Setkání u československé vlajky vzbudilo silný ohlas na diplomatické scéně. Oficiální představitelé obou zemí poukázali na to, že paralela mezi rokem 1968 a současným konfliktem je až mrazivě podobná.

Ukrajinský velvyslanec v České republice Vasyl Zvaryč označil gesto prezidenta Zelenského za jasný důkaz toho, že Ukrajinci si umějí vážit nejen svých vlastních obětí, ale i zahraničních hrdinů. Podle něj gesto symbolizuje společný odpor proti totalitě a autoritářským režimům, které se snaží potlačit suverenitu sousedních národů.

Událost proběhla v kulisách významného mezinárodního summitu v Kyjevě, kam v ten samý den dorazili lídři takzvané Nordicko-baltské osmičky (zahrnující Dánsko, Estonsko, Finsko, Norsko, Lotyšsko a Litvu). Litevský prezident Gitanas Nausėda dokonce vystoupil s projevem v ukrajinštině. Vzdání úcty české historické relikvií se tak stalo součástí širšího mezinárodního poselství o jednotě evropských národů v boji za svobodu.

Zdroje: NV, Aktuálně, Karol Danylo