Článek
Patnáctiletá Tingting Liová pocházela z čínské provincie Šan-si a navštěvovala soukromou internátní školu. Dne 8. října 2004 za ní přišla žena jménem Sumei Tangová, která měla pro Tingting špatné zprávy: tvrdila, že její otec měl autonehodu a chtěl, aby ho dcera co nejdříve navštívila. Tangová byla matkou jedné z kamarádek mladé Tingting, a tak dívka neměla jediný důvod ženě nevěřit. Sbalila si své věci a společně se Sumei odešla ze školy. O několik dní později učitelé zavolali Bawangu Liovi a ptali se, proč se jeho dcera ještě nevrátila.
Ten však absolutně nechápal, o čem je řeč – žádnou nehodu totiž neměl a Tingting domů vůbec nedorazila. Policie začala vyslýchat Sumei Tangovou, její výpovědi si však odporovaly. Nejprve tvrdila, že dívku prodala muži z jiné provincie, vyšetřovatelé ale zjistili, že to není pravda. Nakonec přiznala, že Tingting Liová už nežije. Žena školačku nalákala do svého auta a podala jí uspávací léky. Když dívka upadla do bezvědomí, uškrtila ji provazem. Její tělo pak předala rodině, která hledala nevěstu pro svého mrtvého syna.
Policie našla její tělo v hrobě vedle čtrnáctiletého chlapce, který krátce předtím zahynul při dopravní nehodě. Oba byli oblečeni do červených svatebních šatů a dívčina školní uniforma byla zahrabána poblíž. Tělo mladé Tingting se tedy nikdo nesnažil důkladně ukrýt ani zahladit stopy. Cílem bylo něco jiného: pohřbít školačku podle starodávné čínské tradice a učinit z ní manželku mrtvého chlapce. Případ později podrobně zrekonstruovala čínská státní televize CCTV v pořadu Daode Guancha, který přinesl výpovědi policistů, rodiny i samotné Sumei Tangové.
Právě díky těmto výpovědím vyšlo najevo, proč musela tak mladá dívka zemřít. Sumei Tangová totiž od známých zjistila, že některé rodiny jsou ochotné zaplatit vysoké částky za ženská těla určená k posmrtným svatbám, a rozhodla se na tom vydělat. Když prostředník našel rodinu hledající mrtvou nevěstu pro syna, dohodla cenu 20 tisíc jüanů (zhruba 65 tisíc korun). Stačilo už jenom najít vhodnou dívku.
Mrtvému synovi hledali manželku
Mlaďounká Tingting Liová zemřela kvůli starodávné čínské tradici mínghūn (冥婚). Tento výraz lze volně přeložit jako „posmrtný sňatek“ či „sňatek duchů“ a označuje svazek, v němž je jeden nebo oba novomanželé již po smrti. Původ tohoto zvyku sahá přinejmenším do období dynastie Chan (206 př. n. l. až 220 n. l.), kdy byl zaznamenán zejména v bohatších rodinách. Souvisela mimo jiné s filozofií jin a jang a také s vírou, že život smrtí nekončí. Člověk, který zemřel svobodný, mohl podle tehdejších představ zůstat v záhrobí osamělý a neklidný. A nešťastný duch mohl začít působit potíže i své živé rodině. Příbuzní proto někdy hledali zemřelému vhodného partnera opačného pohlaví, s nímž mohl být pohřben. A tak mnozí Číňané nevnímali posmrtnou svatbu jako hororovou kuriozitu, ale jako součást rodinných a pohřebních povinností.
Dodnes jsou dochovány záznamy o těchto obřadech mezi nejvyššími společenskými vrstvami. Když v roce 208 zemřel třináctiletý Chong Cchao, syn mocného vojevůdce Cchaa Cchaa, zdrcený otec mu chtěl najít nevěstu alespoň takto po smrti. Nejprve oslovil učence Yuana Binga, kterému krátce předtím zemřela dcera. Ten však společný pohřeb dětí odmítl jako odporující tehdejším obřadům a jeho osobním přesvědčením. Cchao Cchao se proto obrátil na jinou rodinu se zesnulou dcerou a posmrtnou svatbu svého syna nakonec skutečně uspořádal.
Cchao Cchao
Z pozdějšího období jsou dochovány příběhy o prostřednících, kteří mrtvým hledali vhodné protějšky podobně jako dohazovači živým. Rodiny mohly připravovat svatební oděvy, hostinu a později dokonce fotografie „novomanželů“. Samotný mínghūn přitom samozřejmě nepočítal s vraždou vhodného protějšku. Problém nastal ve chvíli, kdy rodina mrtvého muže sháněla ženské ostatky a byla ochotna za ně zaplatit, ale dohazovači nenašli rodinu, která by měla o posmrtný sňatek zájem. A tak začínali vykrádat hroby. Či dokonce hledat mezi živými.
Cena za mrtvou nevěstu rostla
V některých částech severní Číny tak vznikl černý trh, na němž se pohybovali prostředníci i vykradači hrobů. Dobová reportáž CCTV už v souvislosti s případem Tingting Liové popisovala krádeže ženských ostatků určených pro posmrtné sňatky. Pozdější odborné studie potvrdily, že ani přes opakované policejní razie a zpřísnění zákonů tento černý trh nezmizel. Cena ostatků se odvíjela od věku zemřelé nebo stavu těla a v některých případech dosahovala desítek tisíc jüanů. Čím větší byla poptávka, tím lákavější bylo vhodnou mrtvou ženu najít. A tak tito prostředníci začali ve velkém otevírat hroby a těla (a někdy dokonce i kostry) prodávat rodinám z jiných oblastí. Starodávná tradice se tak proměnila v obchod, který už s posvátnými rituály a úctou ke smrti nemá vůbec nic společného.
Někdy však pachatelé zašli ještě dál, a to ve chvíli, kdy nechtěli nebo nemohli čekat, až se objeví vhodná zesnulá žena. Čínská média zaznamenala řadu vražd, při nichž měla být těla žen prodána právě pro posmrtné sňatky. A tak se mlaďounká Tingting Liová stala jednou z těchto obětí. Sumei Tangová podle své výpovědi původně chtěla jen zjistit, zda s ní dívka vůbec ze školy odejde. Nečekala prý, že Tingting skutečně půjde. Odešla. Rodina mrtvého chlapce následně dostala tělo přibližně stejně staré nevěsty, oblékla ji do svatebních šatů a oba mladé lidi společně pohřbila. Otec chlapce ve své výpovědi tvrdil, že netušil, že byla dívka kvůli obřadu zavražděna.
Ze školy rovnou na hřbitov
Když se rodina Tingting Liové dozvěděla pravdu, její matka v reportáži CCTV žádala pro Sumei Tangovou nejvyšší trest. Motivem byly peníze. Tangová věděla, že za tělo mladé dívky může dostat vysokou částku, a tak si vzpomněla na mlaďounkou Tingting. Dívku dobře znala, věděla, kam chodí do školy, a věkem se ideálně hodila k mrtvému chlapci, jehož rodina hledala nevěstu. Stačilo ji vylákat ze školy.
A tak si vymyslela onu historku o autonehodě. Bawang Li přitom byl živ a zdráv a netušil, že jeho dcera opustila školu se ženou, kterou jejich rodina dobře znala. Když po Tingting začal pátrat, bylo už pozdě. Pachatelka už mezitím prodala tělo školačky rodině, která hledala nevěstu pro svého zesnulého syna, a získala za něj své „snadno vydělané“ peníze. Rodiče mrtvého chlapce chtěli, aby jejich syn nezůstal po smrti sám. Aby mu našli nevěstu, přišel jiný otec o živou dceru.
Seznam použitých zdrojů:
