Článek
Nedávno jsem poslouchala podcast Vojty Žižky, ve kterém se moderátor ptal hosta, jak může změnit svůj mindset tak, aby byl připraven stát se miliardářem. A já jsem na to konto začala přemýšlet o tom, jakou hodnotu vlastně může mít 1 miliarda korun. Pro někoho možná vůbec žádnou, protože peníze samy o sobě žádnou hodnotu nemají. Pro někoho zase může mít mnohem vyšší, protože s tou miliardou může být schopen změnit svět. Dává tedy smysl klást si cíle vyjádřené v penězích? A měly by být peníze pro nás tím ultimátním cílem?
Asi existují lidé, jimž jen ten fakt, že jsou miliardáři, přináší dostatečné uspokojení. Ale většina lidí si za tou miliardou něco představí. Pro někoho to mohou být drahá auta, vily, jachty a luxusní restaurace. Jiný si zase představí zabezpečení pro budoucí generace a pro dalšího to může být příležitost pomáhat druhým. Stanovit si svůj ultimátní cíl pro miliardu korun ale vůbec není jednoduché. Jakmile jsou uspokojeny všechny potřeby v Maslowově pyramidě potřeb a člověk má tolik peněz, že ví, že je při svém životním stylu do konce života nemůže utratit, najít smysl pro další peníze už není tak přímočaré.
Ale bez toho, abych svým penězům dala smysl, je ta miliarda pro mě pouze kupou nepotřebných papírků nebo virtuálních čísel. A když začnu hledat smysl pro své peníze, může se mi klidně stát, že přijdu na to, že tu miliardu vlastně vůbec nepotřebuji, že mi na to stačí mnohem míň a že další vydělané peníze už mi nic dalšího nepřináší.
A pak se také nabízí otázka, jestli je skutečně potřeba čekat, až tu miliardu budu mít, abych mohla začít plnit své ultimátní cíle. Není možné plnit ty cíle dřív? Ještě než tu miliardu vydělám? Co když se toho nedožiju? Co když na splnění mých cílů bude již pozdě? Není třeba možné začít plnit tyto cíle hned a plnit je postupně než s plněním čekat na tu miliardu?
To jsou podle mě otázky, které by si měl klást každý ještě předtím, než si stanoví svou „peněžní metu“. Samozřejmě, že cíle je nutné kvantifikovat v penězích a je možné, že ta miliarda z té kvantifikace cílů vyjde. Znám také mnoho podnikatelů, jejichž ultimátním cílem je pomáhat novým firmám nebo firmám v problémech. Platí to i pro další investice do něčeho, co chce daný člověk podpořit bez ohledu na výnos. A plněním těchto cílů lze vydělat další peníze. Ale většina z nich to nedělá proto, že chtějí mít miliardu korun nebo dokonce dolarů. Většina z nich to dělá proto, protože chce někomu/něčemu svými penězi pomoci. A to již je ultimátní cíl.
Neznám lepší pocit než ten, že peníze, které jsem vydělala, přináší nějakou hodnotu. Ať už mně, nebo někomu jinému. Peníze žádnou hodnotu samy o sobě nemají, každý z nás jim přiřazujeme hodnotu podle toho, jak hodnotíme to, co si za ně koupíme. 10 000 korun má mnohem vyšší hodnotu pro člověka, který si za ně koupí jídlo, aby přežil, než pro někoho, kdo si za to zaplatí jeden oběd. Pro nemocného člověka, který si ani za miliardu zdraví koupit nemůže, má i miliarda hodnotu nulovou. Pro jiného nemocného, který si může za milión zaplatit lék, který ho uzdraví, má tento milión hodnotu nevyčíslitelnou.
Já osobně se s nejvyšší pravděpodobností miliardářem nestanu, ale neznamená to, že nemám ambiciózní cíle. Určitě bych ráda vydělala víc peněz, než dokážu utratit. Ale chci je začít využívat hned. Chci vidět hodnotu, kterou vytvářejí. Hodnotu pro mě, mojí rodinu, mé blízké i pro další lidi. Jen tak mi vydělávání peněz dává smysl.
Myslím, že je super být miliardářem, ale také si myslím, že si to člověk může užít pouze v případě, že pro ty své miliardy najde to nejlepší uplatnění. A že stejné životní spokojenosti může dosáhnout člověk i s mnohem menšími finančními prostředky.
Když najdete ten správný cíl pro vaše peníze, mnohem lépe najdete i způsob, jak tyto peníze investovat. Lidé, kteří mají větší majetek, než kolik dokáží utratit, mají totiž tendenci se k těmto penězům chovat macešsky. Nepotřebují je, tak jim příliš nezáleží na tom, jestli jim je požírá inflace nebo občas někde část z nich ztratí. Pokud ale mají stanoveny cíle, k čemu a proč by měly jejich peníze sloužit, chovají se k nim úplně jinak.
