Článek
Když venku prší, je nejlepší zalézt doma pod deku a v klidu odpočívat. Zahrádky jsou zalité a o tahání konví je rázem postaráno. Co když ale prší tak dlouho a tolik, že už nic jiného není? Přesně takové je nejdeštivější místo na světě. Toto pozoruhodné místo se nachází v Indii, ve vesnici jménem Mawsynram.
Průměrné srážky zde dosahují 11 873 mm, což je pro lepší představu téměř 12 metrů vody na jeden metr čtvereční za rok. Pro ještě lepší přirovnání, 12 metrů odpovídá délce průměrného autobusu, který potkáváme denně. V Guinnessově knize rekordů se dokonce uvádí, že v roce 1985 zde bylo naměřeno 26 000 mm, což představuje 26 metrů vody na jeden metr čtvereční, tedy více než dvojnásobek průměru. Dne 17. června 2022 Mawsynram stanovil nový rekord, když za 24 hodin spadlo 1003,6 mm srážek, čímž překonal svůj dosavadní červnový rekord a historický denní rekord 944,7 mm ze 7. června 1966. Déšť zde vládne až 348 dní v roce, a když zrovna vysvitne slunce, místní slaví a děti nemusí do školy.
A proč zde vlastně tolik prší? Jedním ze tří hlavních důvodů jsou větry vanoucí severně od Bengálského zálivu, které koncentrují svou vlhkost v této oblasti. Uspořádání Khasi Hills (od východu na západ) je staví přímo do cesty proudění vzduchu z Bengálského zálivu, což vede k výraznému vztlaku (plus ochlazování, další kondenzaci a tím i většímu množství deště). Stoupání hor nad Khasi Hills je v monzunovém období prakticky nepřetržité, protože zvednutý vzduch je neustále vtahován silnými větry v horních vrstvách atmosféry; proto jsou srážky víceméně nepřetržité.
Místní obyvatelé se na extrémní srážky již dávno přizpůsobili. Staví korozivzdorné mosty z kořenů indického kaučukovníku (Ficus elastica), které propojují dutými tyčinkami palmy areca a po celá desetiletí formují jejich růst, dokud se břehy potoka nespojí. Protože deštníky jsou často kvůli silnému větru zbytečné, místní obyvatelé vyrábějí knupy – krunýře z bambusu a chomáče dlouhé po kolena – které umožňují práci oběma rukama i během dešťových bouřek. Vesničané také používají trávu k odhlučnění svých chatrčí před prudkým deštěm.
Celkově to není místo, kde by byl běžný Evropan dlouhodobě spokojený. Lze to ilustrovat příběhem britských kolonizátorů z konce 19. století, kteří zde propadali šílenství, a to i přesto, že byli zvyklí na špatné počasí z domova. Navíc to byli vojáci, kteří obvykle snesli více než necvičení jedinci.
Zdroje:
https://www.denik.cz/cestujeme-do-sveta/nejdestivejsi-misto-sveta-khasi.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Mawsynram
https://www.tribuneindia.com/2003/20030824/main8.htm
AI perplexity vytvoření obrázku podle popisu
