Článek
Výraz prales ve skutečnosti označuje oblast, která se vyvinula a existuje po dlouhou dobu bez většího zásahu člověka. V pralesích je velké množství druhů stromů, rostlin a živočichů, kteří žijí v dokonalé rovnováze. Prales je velmi cenný a jeho vznik trvá určitou dobu, proto je nutné tyto lokality chránit a dbát na to, aby se jim člověk pokud možno co nejvíce vyhýbal.
Jedním z takových výjimečných pralesů je právě Bělověžský prales, který si drží prvenství ve velikosti a je také domovem jednoho dříve běžného obyvatele Evropy, který měl smůlu kvůli zásahu člověka do jeho života. Bělověžský prales se rozprostírá na ploše 3 086 km² a nachází se na hranici Polska a Běloruska. Jeho název je odvozen od vesnice Bělověže poblíž hranic, která se dnes nachází na území Polska. Část pralesa, konkrétně 1 418 km², byla zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO v roce 1979. Smluvními státy pro tuto plochu v seznamu UNESCO jsou Polsko i Bělorusko.
V pralese je více než 96 % plochy pokryto stromy, zbytek tvoří louky, vodní plochy a cesty. Za posledních pár let se stromy úspěšně dále rozrůstají i do míst, kde nyní nejsou. Převládajícím typem lesa je přirozený listnatý les, který pokrývá téměř polovinu celkové plochy, 37 % tvoří jehličnany a zbytek jsou smíšené lesy. Nejčastěji zastoupeným druhem je smrk ztepilý (26 %), borovice lesní (24 %), olše lepkavá (17 %), dub letní (12 %) a bříza bílá i pýřitá (11 %). Zbylé jsou jasan ztepilý, javor mléč, lípa malolistá, habr obecný, topol osika a jilm. Průměrné stáří stromů je 73 let. Téměř 40 % plochy pralesa tvoří stromy starší 80 let. V centrální části pralesa je průměrný věk stromů 130 let. Je zde řada dubů, jejichž obvod ve výšce 130 cm je větší než 600 cm. Například dub s názvem Velký Mamamuši má obvod 690 cm a výšku kolem 40 metrů. Z celkového počtu 1 000 druhů cévnatých rostlin je kolem 660 považováno za úplně původní druhy, zbylé jsou zavlečené člověkem.
Také fauna v Bělověžském pralese je velmi bohatá, co se týče druhů. Prokazatelně jich bylo popsáno více než 12 tisíc, ale jejich počet se odhaduje na téměř dvojnásobek. Nejvyšší počet druhů se týká hmyzu, ale v pralese žije také 32 druhů ryb, 7 druhů plazů, 250 druhů ptáků a 58 druhů savců. Určitě nejznámějším obyvatelem současného pralesa je zubr evropský, jehož původní populace se kdysi nacházela téměř v celé Evropě.
V Bělověžském pralese byl zcela vyhuben kvůli zmenšování přirozeného prostředí a především lovu pro maso a zábavu. Několik panovníků se v historii snažilo zubry zachránit, osudnou se jim však stala 1. světová válka, kdy jejich počet klesl z 1 000 kusů na jen několik jedinců. Poslední zubr byl zastřelen pytlákem po skončení války, pravděpodobně v lednu roku 1919. V roce 1923 byla Polskem vyhlášena národní přírodní rezervace. Zjistilo se, že zubr byl ve volné přírodě zcela vyhuben a v různých zoologických zahradách zbývalo posledních 54 kusů. Polský stát tedy zakoupil 4 kusy zubrů a za pomoci chovné stanice jejich stádo v roce 1939 čítalo 16 kusů. Za zabití zubra byl vyhlášen trest smrti a to i v zajetí, a tak se i přes několik vážných situací podařilo zubry do Bělověžského pralesa v roce 1952 vrátit. O pouhých pět let později bylo konečně zaznamenáno narození prvního mláděte ve volné přírodě. Postupně se stádo rozrostlo na 280–320 kusů do dnešního dne. Tento počet je bohužel o něco větší, než prales dokáže uživit, a proto je jejich počet za přísných pravidel regulován. Přemnožení druhu, který překonal své vyhubení je zázrakem, ale vedlo by k devastaci krajiny a ohrožovalo by ekosystém celého pralesa.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blov%C4%9B%C5%BEsk%C3%BD_prales
https://www.drzewa.puszcza-bialowieska.eu/ang/
https://instytutpolski.pl/
https://www.bpn.com.pl/
AI Perplexity použita k vygenerování obrázku na základě popisu
