Článek
O konci světa se nejvíce mluvilo a spekulovalo před zhruba čtrnácti lety. Tehdy byla veřejnost masírována médii a internet neustále informoval o údajném konci světa v roce 2012 v souvislosti s končícím mayským kalendářem. Podle některých teorií měl svět skončit 21. 12. 2012, kdy končil pradávný kalendář zaniklé civilizace Mayů. Naštěstí se však velkolepá událost nekonala a život na planetě Zemi úspěšně pokračuje dál. Co když se ale Mayové spletli, nebo co když konec světa přece jen nastává?
Globální oteplování – strašák, nebo skutečná hrozba způsobená činností člověka? Podle značné části populace je globální oteplování proces, který právě probíhá a vlivem člověka se neustále zhoršuje. S nástupem průmyslové revoluce a růstem lidské populace bylo nevyhnutelné „posunout se“ ve vývoji technologií a zabezpečit lidské potřeby, včetně nových trendů. Rozrůstající se průmysl a většina z nás si ihned představí kouřící továrny, průmysl byl a je nezbytný například pro výrobu a distribuci potravin. Každý člověk potřebuje jíst a někde bydlet. Většina z nás je však mnohem náročnější a kvůli svým potřebám zatěžuje systém, čímž roste uhlíková stopa každého jedince. Umíte si například představit, že byste neměli nejnovější iPhone nebo osobní automobil? Na neustále se zvyšujícím tempu globálního oteplování má podíl každý z nás, minimálně každý, kdo právě čte tento text na svém počítači připojeném k internetu.
Odlesňování je dalším velmi závažným problémem dnešní doby a mnoho lidí se obává, že jednou dojdeme do bodu, kdy lesy zcela zmizí a doslova se udusíme nedostatkem kyslíku. Ty z vás, kdo tomu věříte, mohu uklidnit. Totiž minimálně 50–70 % kyslíku na Zemi vytváří fytoplankton v mořích a oceánech. Stromy a rostliny tedy nejsou jediným zdrojem této nezbytné komodity pro život. Tyto mikroskopické mořské řasy a sinice jsou klíčové pro tvorbu kyslíku prostřednictvím fotosyntézy a produkují ho více než všechny tropické lesy dohromady. Není proto nutné mít výčitky při koupi dřevěného nábytku nebo při topení dřevem, je však rozumné zamyslet se, jak spotřebu dřeva omezit, protože takový strom za rok opravdu nevyroste. Znečištění oceánů však způsobuje úbytek fytoplanktonu a to už je důvod k zamyšlení.
Změny klimatu jsou často přisuzovány člověku, ale je potřeba si uvědomit, že všechny naše kontinenty se neustále posouvají, vzdalují se nebo přibližují. Je prokázáno, že svět se doslova posouvá z místa na místo, což ovlivňuje proudění vzduchu i lokální klima. Když je například Austrálie jeden rok na určitém místě a další rok o pár centimetrů jinde, mění se i její lokální a celkové přirozené klima. Některé oblasti se ochlazují, jiné oteplují, podobně jako když v jedné místnosti pustíte topení a v jiné ho uberete. Je tedy změna klimatu více způsobena činností člověka a nebo přirozeným procesem?
Nárůst světové populace je a bude stále větším problémem. Více lidí znamená větší potřebu potravin a pitné vody. Každý z nás také musí někde bydlet, pracovat, bavit se, stravovat se a tím vším zatěžujeme naší planetu. Čím více nás je, tím více spotřebováváme zdrojů. Pravděpodobně každý slyšel o Číně a jejich politice jednoho dítěte, zpočátku se tomu svět smál, ale čínská populace představovala skutečný problém pro jejich území. V posledních letech však slyšíme o opačném problému a to o nízké plodnosti. Není to snad přirozená reakce lidstva na současný počet obyvatel planety? Vývoj všech živých organismů se v průběhu věků vždy přizpůsoboval aktuální situaci. Nyní jsme „přelidněni“ a tento stav je dlouhodobě neudržitelný. Je možné, že neplodnost je přirozeným mechanismem, jak dosáhnout rovnováhy a udržitelnosti samotného světa?
Hrozby z vesmíru jsou díky médiím a internetu stále více častější. Každý, kdo má přístup k internetu, se v poslední době může dočíst o tělesech z různých koutů vesmíru v naší galaxii. Stále více těles údajně ohrožuje naši planetu svou existencí a pohybem v nekonečném vesmíru. Neustále se dozvídáme o něčem novém a větším. Každý rok v letních měsících prochází naše planeta meteorickým rojem – tato událost je již tradicí. Co když ale tato „nově objevená“ tělesa tu byla vždy jako tento roj? A co když z jejich existence žádné nebezpečí nehrozí a jsme jen zbytečně strašeni?
Konec světa možná skutečně nastává, ale není jistě prokázáno a doloženo, zda za to může každý jeden z nás, celá populace, nebo například elektromobily. Svět jako takový je systém s pravidly i výjimkami. Nepochybně se můžeme snažit neznečišťovat lokální zdroje vody nebo nevybíjet určité živočišné druhy, ale co nedokážeme ovlivnit, je přirozený vývoj světa v důsledku jeho neustálých proměn. Nikdo neví, kdy konec nastane, zda to bude dnes, zítra, nebo za rok. Jedno je však jisté: jednou se to stane a teprve tehdy možná zjistíme proč a zodpovíme doposud nezodpovězené otázky lidstva.
Na závěr malá myšlenka k zamyšlení: Zkuste si každý říct, jak jste přispěli k oddálení konce světa a nebo jak byste mohli?
Zdroje: vlastní úvaha a známá fakta, AI Perplexity využita k vygenerování obrázku dle popisu
