Článek
Dřív jsem neměla tak ráda podzim, jako teď. Po létě přicházelo sychravé počasí, dny se krátily a na mě často padal splín. A pak se mi do ruky náhodou dostal první Hygge román Život zn. Hygge od Rosie Blakeové. A když budu upřímná, tak ten román je spíše průměrný, ale přece jenom mě o něco obohatil.
O čem to Hygge je?
Hygge je dánské slovo, ten výraz pochází z Dánska a kdysi jsem ho navnímala dost povrchně. Pod pojmem Hygge jsem si totiž představila spoustu světlýlek, svíček, vůní, teplé deky a nějaké ty knížky a k tomu horký nápoj, dobrou kávu nebo čaj. Ale Hygge je mnohem víc. Z knížky, kterou jsem zmiňovala výše, jsem si odnesla, že je to o celém přístupu k životu. Počínaje prací, vztahy pokračujeme a končíme naším celkovým postojem k životu. Když jsem si na wikipedii našla definici slova Hygge, je to pocit útulna, duševní pohody, bezpečí a radosti z přítomného okamžiku. A právě toto nastavení vnímám jako esenci žití. Nic nám nepomůže, že kolem sebe budeme mít příjemné prostředí, svíčky a teplé deky a příjemnou knihu na klíně, když uvnitř naší mysli bude zuřit bouře. Těžko se budeme radovat z přítomného okamžiku, když se v každé druhé myšlence zasekáváme v budoucnosti a v myšlenkách na to, jak se těšíme až bude víc peněz, až bude víkend, až bude hotové tohle a tamto. Ne. My jsme tady. A právě tenhle jediný okamžik je dokonalý tím, jaký je. Nic dokonalejšího nebude. Protože to nejvíc, co je, to máme tady a teď. Budoucnost je jen iluze a z většiny nikdy neproběhne tak, jak bychom si mysleli nebo přáli.
Jak se mi daří žít Hygge?
Nejsem zenový mistr, dokonalá křesťanka ani praktikující buddhistka. Snažím se žít svojí nedogmatickou křesťanskou víru tak nejlépe jak umím, ale jedno vám bez mučení přiznám – nejsem dokonalá. V mnohém chybuju. Často se přistihnu, že mě trápí myšlenky na budoucnost, na to, jak dlouho tu ještě budu, co vše stihnu, zda uvidím své děti vyrůstat, zda mi někdy vyjdou mé rukopisy jako knihy. Stává se mi to často, těším se na neděli, protože pojedeme na výlet, přestože je teprve pátek a já bych si měla užívat pátečního odpoledního klidu. V létě se těším na Vánoce a po Vánocích se zase těším na léto, protože ta zima je přece už sakra dlouhá! Ale tak nebo tak, svůj život miluju a vždy se snažím sama sebe vracet do přítomného okamžiku. Protože vnímám, že to je to, na čem nejvíc záleží. Jen v přítomném okamžiku můžu něco změnit ve svém životě. Jen když jsem tady a teď tak si uvědomuju, kolik toho ve svém životě mám dobrého a že mi v podstatě nic důležitého nechybí.
A jak já si dělám svoje Hygge?
Pro mě je opravdu zásadní naučit se prožívat každý přítomný moment. Teď a zrovna teď, když moje prsty buší do klávesnice, upíjím u toho červeného vína a dávám svým myšlenkám tvar. Ráda si doma zapnu aromalampu nebo zapálím svíčku. Když mám chvíli a děti si mě zrovna nežádají na hraní, pak do ruky beru knížku od některého z českých autorů a ponořím se do stránek. A v to chvíli pro mě přestává existovat čas. Moje fantazie mě bere na různá místa a já se tam ráda vydávám. A to stejné se mi děje při psaní. Přestávám vnímat čas a nechávám se unášet dějem, který se přede mnou rozprostírá. Když jsem opravdu hodně unavená, uvařím si malou kávu a jen tak si sednu do svého zeleného křesla a koukám. Poslouchám zvuky okolí a pozoruji své děti, jak si hrají, a právě v tu chvílí vnímám hlubokou vděčnost a klid. Stačí pár minut a vrací se mi energie.
Tak každému z vás přeji, ať si najde svůj hygge způsob života a ať je pro něj něčím víc než jen příjemnou chvilkou strávenou v teple u dobrého pití.
Zdeňka Mičková
