Článek
Když se kurýr nebo řidič přihlásí do aplikace, zakázky mu přidělí ona. Ta ho také hodnotí a může omezit jeho účet nebo ho dokonce zrušit. To znamená, že člověk může přijít o práci ze dne na den. Často přitom neví, kdo to rozhodl a komu si stěžovat.
Veřejná debata o vládním návrhu zákona se zaměřuje především na otázku, zda jsou kurýři zaměstnanci nebo živnostníci. Podstatnější část zákona je však jiná - pravidla, která zajistí, že o člověku v práci nesmí rozhodovat jen algoritmus. To jsou pravidla pro umělou inteligenci, která se lidí dotknou přímo v práci.
Rozhodnout musí člověk
Návrh zákona o platformové práci přináší důležitá pravidla pro všechny, kteří pracují přes digitální platformy - ať už jsou to zaměstnanci nebo živnostníci. Klíčovým bodem je, že rozhodnutí s vážnými důsledky nesmí padat automaticky. Konkrétně to platí pro ukončení smluv, blokování účtů nebo jakákoli jiná rozhodnutí se stejně nepříznivým dopadem. Takové kroky musí udělat člověk. Platformy budou muset určit konkrétní, odborně způsobilou osobu, která má pravomoc rozhodnutí systému zvrátit.
Každý zaměstnanec nebo živnostník má právo na vysvětlení každého algoritmického rozhodnutí. Platforma musí takové vysvětlení poskytnout na žádost do patnácti dnů. V některých případech, jako je zablokování účtu, nevyplacení odměny nebo změna smluvního statusu, musí platforma odůvodnění poskytnout automaticky - a to nejpozději v den, kdy rozhodnutí nabývá účinku. Platforma musí mít i kontaktní osobu, se kterou lze rozhodnutí probrat, a na žádost ho do patnácti dnů přezkoumat.
Pokud algoritmus učiní chybné rozhodnutí, platforma ho musí napravit do patnácti dnů. Pokud to nejde, je povinna nahradit škodu do šedesáti dnů a zároveň upravit svůj systém, aby se taková chyba neopakovala.
Co algoritmus nesmí a co musí říct
Algoritmy nesmějí zpracovávat data o emocionálním či psychickém stavu, soukromé komunikaci pracovníků nebo jejich činnosti mimo pracovní dobu. Zakazuje se rovněž předvídání odborové nebo jiné právem chráněné činnosti. Nesmějí ani odvozovat etnický původ, politické názory, náboženství, zdravotní stav, sexuální orientaci ani používat biometrii k ověřování totožnosti. Tyto zákazy platí už při náboru uchazečů.
Další klíčovou podmínkou je transparentnost. Platforma musí pracovníkům vysvětlit, jaké systémy používá, co sledují, jaká rozhodnutí dělají a podle kterých parametrů. Tyto informace dostanou pracovníci nejpozději první den práce a před každou změnou systému. Zástupcům zaměstnanců je nutno poskytnout podrobnější údaje před nasazením algoritmu, kontrolním úřadům pak na žádost do 30 dnů. Z „černé skříňky“ se tak stává pravidlo, které si pracovník může přečíst.
Proč je to zákon o AI
Platforma nese odpovědnost za rozhodnutí svého systému - nemůže se schovat za software. Pokud systém zablokuje účet bez zásahu člověka, hrozí pokuta až dva miliony korun. Když platforma neřekne, jaké systémy používá a podle čeho rozhodují, hrozí jí až půl milionu korun. Dozor nad dodržováním pravidel mají inspekce práce a Úřad pro ochranu osobních údajů.
Význam těchto pravidel ale přesahuje platformy. Zákon platí jen pro ně, tytéž otázky ale přináší automatizované plánování směn, hodnocení výkonu nebo nábor i v jiných firmách. Je to konkrétní odpověď na otázku, kdo ručí za rozhodnutí stroje o člověku.
Na čem záleží při projednávání
Návrh zákona o platformové práci je ve Sněmovně. První čtení proběhlo 16. října, nyní se návrh projednává ve výborech. Vláda navrhuje účinnost od 1. ledna 2027, tedy až po 2. prosinci 2026, kdy vyprší lhůta pro převzetí evropské směrnice. Klíčovým bodem debaty je status kurýrů - zda budou považováni za zaměstnance nebo živnostníky.
Důležité je sledovat, zda se nevytratí algoritmická část zákona. Musí být jasné, že člověk rozhoduje o účtu a odměně a má právo na vysvětlení. Pravidla pro umělou inteligenci v práci tak vznikají potichu, v zákoně o kurýrech, ne ve velké debatě o umělé inteligenci.
