Článek
Státní rozpočet na rok 2027 počítá podle návrhu ministerstva financí s obrannými výdaji ve výši 195 miliard korun, což představuje 2 % HDP. Schodek je stanoven na 389 miliard korun.
Stát si zároveň půjčuje na obranu přes Evropskou unii, prostřednictvím nástroje SAFE. Rada EU schválila tento úvěr v hodnotě až 2,06 miliardy eur (zhruba 50 miliard korun) v dubnu 2026. První částka ve výši 309 milionů eur (asi 7,5 miliardy korun) byla vyplacena v říjnu téhož roku.
Otázka, kterou si čtenář může položit, je, proč si stát půjčuje přes Brusel a co tím získává. Odpověď není v ideologii, ale v aritmetice.
Na trhu si tu nepůjčuje Česko, ale Evropská unie jako celek. Peníze pak půjčuje dál členským státům, v eurech, se splatností až 45 let a s možností odložit splátky jistiny o deset let.
Česko si letos půjčovalo v korunách v průměru za 4,7 % ročně, při průměrné splatnosti zhruba deset let. Evropská unie prodala dluhopis splatný v roce 2036 s výnosem 3,98 % ročně. Rozdíl je tedy asi 0,7 procentního bodu. Na 50 miliardách korun to dělá asi 360 milionů korun ročně, za deset let odkladu kolem 3,6 miliardy korun. Malý stát s vlastní měnou si půjčuje dráž než Unie jako celek.
Má to ale háček: úvěr je v eurech a splácí se z korunového rozpočtu. Když koruna oslabí o 1 %, dluh v korunách vzroste asi o půl miliardy. Oslabení o 7 % by úsporu deseti let smazalo. Když koruna posílí, úspora roste.
Úrok ale není to hlavní. Cílem nástroje SAFE není pouze levnější úvěr. Pravidla vyžadují společné nákupy: aspoň dvě země, z nichž aspoň jedna čerpá půjčku. Výjimka platila pro nákup jedné země se smlouvou podepsanou nejpozději 30. května 2026. Rozhodnutí Rady o české půjčce připouští společné i samostatné zadávání zakázek. Když více zemí kupuje stejnou techniku, nákup zlevní a zrychlí. Armády s podobným vybavením mohou lépe spolupracovat a společně bojovat. U tanků to funguje: Leopardy 2A8 Česko kupuje v rámci dohody o společném pořízení s Německem, ke které vláda přistoupila v roce 2024.
Kam ty peníze jdou? Podle ministerstva obrany jde největší část z 50 miliard korun, asi 23 miliard korun, na stavbu dálnice D11 a její vojenské využití. Asi 20 miliard korun je určeno na tanky Leopard 2A8 a zhruba 8 miliard korun na nákladní vozidla Tatra. Původně se počítalo s vyšší částkou na tanky, ale současná vláda peníze přesunula ve prospěch dálnice. První výplata 309 milionů eur jde právě na D11. Dálnice slouží i civilistům, do společného nákupu zbraní ale nepatří a úspora z nakupování ve více zemích se v ní neprojeví. Splácet budou daňoví poplatníci, jistinu až po deseti letech. Dodavatelé, mezi nimi český výrobce Tatra a stavební firmy, získají peníze za své služby. Je férové se ptát, jestli největší položka obranné půjčky má být dálnice.
Evropská komise 29. října 2026 vyhlásila druhé kolo nástroje SAFE: 21,3 miliardy eur pro všechny členské státy. Přednost mají protivzdušná obrana, drony a obrana proti dronům, munice a rakety. Ministerstvo obrany zvažuje, zda se zapojí.
Česko samo si půjčuje dráž a nakupuje v menších sériích. Měřítkem úspěchu by mělo být, kolik z 50 miliard korun skončí ve skutečně společných nákupech s dalšími zeměmi. Navrhuji, aby se Česko do druhého kola zapojilo, ale jen s projekty, které se nakupují společně s dalšími státy.
Evropa tady není pointa. Je to způsob, jak za stejné peníze koupit víc bezpečnosti.
