Článek
Debata o evropských firmách se často točí kolem toho, že Evropa nemá na jejich růst dost peněz. Domácnosti v EU mají v bankovních vkladech zhruba 10 bilionů eur. Uvádí to Evropská komise. Hotovost a vklady tvoří asi 30 % finančních aktiv evropských domácností. V USA je to podle prezidentky Evropské centrální banky Christine Lagarde jen kolem desetiny.
České domácnosti mají v hotovosti a na účtech 5,2 bilionu korun, tedy 38,5 % svých finančních aktiv. Je to víc než průměr eurozóny. Vyplývá to z finančních účtů, které sestavuje Česká národní banka.
To není výčitka. Vklad je bezpečný a dostupný. Pro většinu lidí je to rozumná volba. Problém není v tom, že lidé spoří. Problém je, že mezi vkladem a firmou, která potřebuje dlouhodobý rizikový kapitál, chybí převod.
Kam odcházejí firmy
Zpráva Maria Draghiho o evropské konkurenceschopnosti uvádí, že zhruba 10 % evropských rychle rostoucích firem přesídlí do zahraničí a asi 85 % z nich do USA. Tato čísla přebírá i studie Evropské investiční banky o tom, proč firmy odcházejí. Firmy ve studii EIB jako důvody odchodu uvádějí přístup ke kapitálu a k velkému trhu, pružnější regulaci a talenty. S kapitálem časem odchází i sídlo, rozhodování a nejlépe placená místa.
Ten převod nezastanou ani banky. Banka, která by místo úvěru vložila peníze do fondu rizikového kapitálu, musí podle evropských bankovních pravidel takovou investici krýt kapitálem čtyřikrát víc než podnikový úvěr. Riziková váha je 400 % proti 100 %. To pravidlo chrání vklady a je rozumné. Cesta od úspor k rizikovému kapitálu proto nevede přes banky.
Český DIP
Dlouhodobý investiční produkt (DIP) funguje v Česku od roku 2024. Kdo do DIP ukládá, může si od základu daně odečíst až 48 000 Kč ročně. Limit je společný s penzijním spořením a životním pojištěním. Příspěvek zaměstnavatele do DIP je osvobozený od daně do 50 000 Kč ročně. Peníze v DIP musí zůstat nejméně deset let a vybírat se dají nejdřív v 60 letech.
K 31. březnu 2026 bylo podle Asociace pro kapitálový trh uzavřeno 244 217 smluv DIP s objemem 9,5 miliardy korun. Penzijní spoření má pro srovnání podle ministerstva financí 3,9 milionu účastníků. Těch 9,5 miliardy korun je zlomek procenta z 5,2 bilionu, které mají české domácnosti v hotovosti a na účtech.
Chorvatský investiční účet
Jinou cestu zkouší Chorvatsko. Tamní vláda poslala v září do parlamentu návrh zákona o chorvatském investičním účtu. Na účet půjde za život vložit až 200 000 eur. Kdo pět let nic nevybere, může vložit dalších 50 000 eur. Obchody, dividendy a úroky uvnitř účtu se nedaní. Na účtu mohou být akcie, dluhopisy a evropské investiční fondy. Aspoň 20 % peněz na účtu musí mířit do nástrojů napojených na Chorvatsko.
DIP je nástroj na spoření na stáří s daňovou úlevou a o tom, kam peníze jdou, neříká nic. Chorvatský návrh je naproti tomu výslovně nástroj rozvoje domácího kapitálového trhu. Ani jeden z nich ale nevyřeší, že český i chorvatský kapitálový trh je na velké firmy malý.
Kdo z úlevy má
Daňová úleva pomáhá jen tomu, kdo má z čeho odkládat a platí daň z příjmu. Kdo na konci měsíce nic nemá, z DIP nic nemá. To není argument proti DIP. Je to argument proti tomu, aby se jeho úspěch měřil počtem smluv. Ušlá daň jsou veřejné peníze. Měly by mít měřitelný cíl: kolik z naspořeného se dostane k firmám, které rostou, a kde ty firmy sídlí.
Proč to musí být evropské
Pražská burza měla podle Federace evropských burz na konci roku 2025 tržní kapitalizaci kolem 47 miliard eur, frankfurtská Deutsche Börse přes 2,4 bilionu eur. Národní účet, který by směřoval české úspory jen do českých firem, by tlačil peníze na malý trh.
Evropská komise proto v září 2025 v rámci Unie úspor a investic doporučila členským státům zavést jednoduchý investiční účet se srovnatelnými pravidly, s daňovým zvýhodněním a s možností otevřít ho i u poskytovatele z jiného státu. Evropská investiční banka letos spustila fond ETCI 2.0, který má mít až 15 miliard eur a přitáhnout až 80 miliard eur investic pro víc než 1 500 rostoucích firem. Vedle něj vznikl Scaleup Europe Fund s cílem 5 miliard eur. Evropa tu není cíl, ale způsob, jak dát dohromady objem, který žádný jednotlivý stát nemá.
Pro Česko z toho plynou tři úkoly. DIP měřit tím, kam peníze tečou. Až se státy dohodnou na společných pravidlech pro investiční účty, sladit s nimi i DIP. Najít cestu, jak z něj vede most k evropskému růstovému kapitálu. Úspor máme dost. Chybí nám cesta, po které by došly k firmám, které je potřebují.
