Článek
Velké české výrobní firmy patří k evropské špičce v oblasti robotizace průmyslu. Podle šetření Českého statistického úřadu z roku 2022 používá průmyslové nebo servisní roboty 64,3 % těchto firem s 250 a více zaměstnanci. V používání průmyslových robotů jsou velké české firmy druhé v Evropě: 34 % z nich proti evropskému průměru 22 %. Tento výsledek odporuje rozšířené představě o technologicky zaostalém Česku.
Celostátní průměr přes všechny velikosti firem vychází na 6 %, ale ten průměr mate. Hlavní předěl nevede mezi Českem a Evropou, ale mezi velkými a malými firmami doma.
Podíl firem s roboty roste s velikostí firmy plynule: u firem s 10 až 49 zaměstnanci ho používá 7,2 %, u firem s 50 až 249 zaměstnanci už je to 28,2 % a u firem s 250 a více zaměstnanci dosahuje 64,3 %. U počtu robotů na firmu je ten rozestup ještě větší: u malých firem je průměrně 2,8 robota na firmu, zatímco u středních je to 5,8 a u velkých až 36,6. Střední firma je tedy blíž malé než velké. Za českým evropským umístěním navíc stojí z velké části automobilový průmysl, kde průměrná firma má 52 robotů.
Proč to malé firmy nedoženou
Největším problémem pro české firmy je nedostatek kvalifikovaných lidí, uvádí ho 62 % z nich. Na motivaci to tedy nevázne. Další bariéry jsou nedostatek vlastní kapacity nebo odborných znalostí (59 %), obavy o bezpečnost dat (41 %), vysoké náklady na zavedení (39 %) a právní a regulatorní nejasnosti (23 %).
Automobilka s tisícem zaměstnanců si může zaplatit vlastní IT oddělení a ustojí velkou počáteční investici. Strojírenská dílna s třiceti lidmi ani jedno z toho nezvládne. Tytéž bariéry tedy dopadají na malou a velkou firmu jinak. Malé firmy nechtějí robotizaci méně.
Dvě různé překážky
Bariéry, které malé české firmy uvádějí při robotizaci, nejsou záhada. Jsou konkrétní a technické. Hlavní překážkou není cena samotného robota. Jedna překážka jsou lidé, kteří technologii provozují, a to je trvalý náklad na mzdy. Druhá překážka je jednorázová investice do pořízení. Tyto dvě překážky jsou různé a velká firma může obojí zvládnout, malá firma však ani jedno.
Podpora míří vedle
Firmy samy říkají, že je brzdí lidé a znalosti, ne cena. Pouze 39 % uvádí vysoké náklady jako bariéru. Veřejná podpora je ale postavená obráceně: Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo v červnu 2024 dvě výzvy vedle sebe, jedna na pořízení technologií s připravenou miliardou korun a druhá na poradenství a školení s připravenými 100 miliony korun. Poradenská výzva navíc proplácí jen nakoupené externí služby se stropem od půl milionu do dvou milionů na projekt. Peníze tedy míří na tu bariéru, kterou firmy uvádějí až jako třetí v pořadí.
Ministerstvo si nechalo vyhodnotit předchozí dotační program z let 2014 až 2020, závěrečná zpráva je z prosince 2023. Porovnalo podpořené a nepodpořené podniky, avšak v tržbách, marži, produktivitě ani rentabilitě mezi nimi nebyl významný rozdíl. Co podpora spolehlivě zvýšila, byl počet zaměstnanců. V některých případech však produktivita práce klesla. Hodnotitelé sami upozornili, že důraz na zaměstnanost jde proti automatizaci a doporučili ho snížit.
Co by pomohlo
V Česku funguje šest evropských center pro digitální inovace, které nabízejí služby odpovídající potřebám malých firem. Tato centra umožňují vyzkoušet technologie před investicí, absolvovat školení a získat pomoc při hledání financování. Malé firmy však často potřebují dosáhnout na kapacitu a znalosti, nikoliv jen příspěvek na nákup stroje. Příspěvek na stroj může být výhodný hlavně pro ty firmy, které již mají dostatek osob pro jeho provoz.
Existuje rozdíl mezi firmou, která se rozhodne neautomatizovat, a firmou, která k nástrojům nedosáhne. Rozhodnutí neautomatizovat je legitimní podnikatelské rozhodnutí. Kdo se v Česku zabývá tím druhým případem?
