Článek
Co je Výbor pro evropské záležitosti
Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny, zkráceně VEZ, je zvláštní orgán, který vznikl v roce 2004 po vstupu Česka do Evropské unie. Jeho úkolem je projednávat evropskou legislativu ještě předtím, než se k ní vláda v Bruselu vyjádří, a formulovat stanoviska, jimiž se musí česká vláda řídit. Výbor tak může jménem celé sněmovny schválit pozici České republiky k evropskému návrhu – a to je pravomoc, kterou v jiných oblastech mají jen plénum nebo rozpočtový výbor.
Zákon ale zároveň dává výboru možnost, která se zatím málo využívá: může rozhodnout, že určitou věc nepovažuje za technickou nebo rutinní, a odkáže ji k projednání na celé plénum sněmovny. Tím se z nenápadného úředního dokumentu – třeba aktualizace evropské směrnice o znečištění nebo pokynů ke klimatické adaptaci – může stát mediální událost. Podružná směrnice o obchodu se zelím, o které by za normálních okolností jednalo maximálně pár expertů v zasedačce Sněmovny, se náhle přesune do přímého přenosu a v rukou politických stratégů se může změnit v další kolo kulturní války.
Když se evropská agenda stane bitevním polem
Autorka původního komentáře na Seznam Zprávách upozornila, že v novém složení sněmovny bude mít VEZ velký vliv. Je to pravda – ale ještě důležitější je právě jeho schopnost poslat věc do pléna. Tam už nejde jen o evropskou techniku, ale o veřejné divadlo. Jedno usnesení, správně načasované a s těmi správnými klíčovými slovy, může otevřít frontu v kulturním konfliktu, který má s Evropskou unií jen málo společného, ale s vnitropolitickým marketingem všechno.
Takové situace nejsou v Evropě nové. Polská strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského nebo maďarský Fidesz Viktora Orbána jsou v tomto ohledu průkopníky. Obě strany dokázaly běžné legislativní otázky proměnit v morální dramata. V Polsku šlo například o zpřísnění potratového zákona nebo útoky na LGBT komunity, které vláda PiS rámovala jako obranu „tradiční rodiny“ a „křesťanské civilizace“. Polská vláda používala podobnou rétoriku k odvedení pozornosti od ekonomických problémů a sporů s Bruselem o právní stát.
V Maďarsku Fidesz prosadil v roce 2021 zákon zakazující zobrazování LGBT témat v obsahu určeném mladším 18 let – kritici včetně Evropské komise označili opatření za porušení základních práv. Orbánův kabinet tento zákon spojil s tématem ochrany dětí a přirovnal LGBT komunitu k „pedofilní propagandě“, čímž vyvolal silné mezinárodní odsouzení. Už o několik let dříve Fidesz zlikvidoval studium genderových studií a vyhnal Středoevropskou univerzitu z Budapešti. Reuters tehdy psal, že šlo o součást širší kampaně proti nezávislým institucím a nevládním organizacím – tzv. „Stop Soros“ zákonů.
Kdo tahá za nitky v Česku
ODS i ANO mají k těmto politikům blíž, než by se mohlo zdát. ODS je spolu s PiS členem frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) v Evropském parlamentu. Podle iRozhlasu má PiS v této frakci 20 poslanců a ODS 3, přičemž Alexandr Vondra z ODS je jedním ze čtyř místopředsedů ECR. ECR dlouhodobě staví svůj program na odporu vůči federalizaci EU a na obranu „tradičních hodnot“, což je jazyk velmi blízký PiS i Orbánovi.
Andrej Babiš naopak v roce 2024 opustil liberální frakci Renew Europe a spoluzaložil novou alianci Patriots for Europe spolu s Orbánovým Fideszem a rakouskou FPÖ. Deklarovaným cílem této aliance je sjednotit radikální pravici v Evropě a stavět se proti migraci, Green Dealu a „bruselskému diktátu“. Jde o typicky populistický projekt, který na evropské úrovni těžko dosáhne reálného vlivu, ale na domácí scéně umožňuje tvrdší národní rétoriku.
Pokud si uvědomíme, že VEZ je místo, kde se tyto evropské tisky projednávají a kde může jak ODS, tak ANO vystupovat ve svých tradičních rolích – jedni jakože „konzervativní obránci hodnot“, druzí jakože „realističtí kritici Bruselu“ – pak je zřejmé, že ani jedna strana nemá důvod svá rétorická cvičení schovávat na jednání výboru, kam novináři málokdy zavítají. Na pohled nevinné hlasování o stanovisku k evropské směrnici může během pár dní přerůst v celonárodní show.
Vrtěti parlamentem
Zatímco běžný volič často ani neví, že nějaký Výbor pro evropské záležitosti existuje, politici ho mohou využít jako dokonalý nástroj k mobilizaci svých táborů. Normy pro ochranu spotřebitele či životního prostředí na společném evropském trhu poskytují nekonečný zdroj témat – od energetických etiket po klimatické směrnice – která lze rámovat jako zásah „z Bruselu“ do „našich tradic“. A protože VEZ má možnost předložit záležitost celému plénu, je tento výbor mnohem mocnější, než by se na první pohled zdálo.
Stačí málo: nechat roztočit kolečka mediální pozornosti, vhodně zvolit téma a pár hlasů ve výboru přemění technický bod na politické divadlo. A v tom je skryté nebezpečí i kouzlo VEZu. Protože kdo umí vrtět tímto výborem, může vrtět celým parlamentem.
Komentář Kateřiny Šafaříkové: Už je jasné, kdo tu bude rozhodovat o EU. ANO překvapilo
