DPP: Zkratka, která umí pěkně zamotat hlavu

Tyhle věty bývaly na konci školního roku a začátku prázdnin naprosto běžné – všichni na personálním je slyšeli mockrát.

Letos je ale situace jiná. Alespoň u nás ve firmě výrazně ubylo zájemců o brigády – a také poptávka z naší strany není nijak vysoká. Možná právě proto, že se podmínky pro brigády, konkrétně pro dohody o provedení práce (DPP), v posledních letech dost mění.

Zásadní změna nastala už 1. 1. 2024, kdy vznikl zaměstnancům pracujícím na DPP nárok na dovolenou – a to v případě, že dohoda trvala v kalendářním roce alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dní) a současně bylo odpracováno alespoň 80 hodin. Stejná pravidla platí i v roce 2025.

Výpočet nároku na dovolenou je kapitola sama pro sebe – skoro to vypadá, že ho tvořil tajný spolek pro pokročilé mzdové kouzelníky, ne pro běžné účetní. Posuďte sami:

„Při výpočtu nároku na dovolenou se počítá s počtem celých skutečně odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob (20 hodin). Nárok na dovolenou se počítá podle vzorce:
počet celých odpracovaných fiktivních týdenních pracovních dob / 52 × 20 × výměra dovolené.
Výsledný nárok na dovolenou se zaokrouhlí na celé hodiny nahoru.“

Z pohledu zaměstnavatele moc nedává smysl poskytovat placenou dovolenou brigádníkům, když za její čerpání vzniká další nárok na další dovolenou – a ta se vyplácí v době, kdy brigádník už u firmy nepracuje. Výsledkem je, že dovolená se často jen proplatí po skončení dohody, bez jakéhokoliv „zotavujícího efektu“. Firmy také hledají cesty, jak se vejít do mzdových nákladů včetně nákladů na dovolenou, což vede třeba ke snížení nabízené hodinové sazby. Další náklady má zaměstnavatel se vstupní lékařskou prohlídkou, kterou musí každý brigádník absolvovat. Výpis ze zdravotní karty nutný k prohlídce je také zpoplatněný a náklady jdou za zaměstnavatelem.

Dobrou zprávou ale je, že se od 1. 1. 2025 zvýšil limit pro účast na sociálním a zdravotním pojištění – z 10 000 Kč na 11 500 Kč. Pozor ale: pojištění nově nevzniká až překročením limitu, ale už jeho dosažením. Takže 11 499 Kč je ještě v pohodě – 11 500 Kč už ne.

To by mohlo trochu kompenzovat nepříjemnost z roku 2024, kdy studentům byla zrušena sleva na studenta (dříve 4 050 Kč ročně, tedy 335 Kč měsíčně).

Tak kolik a jak dlouho pracovat, aby se to vyplatilo?

Aby byla brigáda výhodná pro obě strany – tedy:

Při hodinové sazbě 143 Kč si student vydělá 11 440 Kč. Pokud podepíše prohlášení poplatníka k dani, dostane celou částku čistého.

Naopak – pokud by si vydělal hrubého 11 500 Kč,
odvedl by na pojištění:

A firmu by to stálo celkem 15 387 Kč– kvůli odvodům:

Otázkou zůstává, zda je takový výdělek pro studenta vůbec zajímavý – a zda složitá a drahá pravidla pro dohody spíš neodradí firmy od jejich nabízení. Tím by mohl vzniknout prostor pro šíbry ze šedé ekonomiky, kteří ochotně nabídnou práci „na černo“ s výplatou „na ruku“. Pokud měla legislativní změna přinést víc peněz do státní kasy, nejspíš se to úplně nepovedlo.

Zdroje: