Článek
V roce 2018 se můj syn ocitl v situaci, o které jsem do té doby vůbec nepřemýšlela. Po úrazu skončil na delší dobu v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba nemocenského mu vypršela, on požádal o invalidní důchod – a čekal. Čekal několik měsíců. A právě v té době se ocitl úplně bez příjmu.
My jsme mu naštěstí mohli finančně pomoct. Navíc měl sjednanou úrazovou pojistku, která část situace pokryla. Jenže co lidé, kteří nemají rodinu, jež by je podržela, nebo pojistku, která zafunguje?
Stačí se podívat na sbírky na Doniu nebo jiných platformách. Najdeme tam desítky příběhů lidí, kteří po úrazu nebo vážné nemoci žádají veřejnost o podporu. Ne proto, aby si splnili sen, vydali knihu nebo uspořádali kulturní akci. Ale proto, že potřebují zaplatit nájem, energie nebo potraviny.
A to mi přijde jako něco, co do vyspělé společnosti nepatří.
Jak je to dnes
- Podpůrčí doba nemocenského
Podle § 26 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění trvá nejdéle 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. V odůvodněných případech lze prodloužit až o dalších 350 dnů. - Invalidní důchod
Rozhodnutí o jeho přiznání má být vydáno do 90 dnů od podání žádosti podle § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. V praxi se ale lhůta často protahuje, pokud nejsou dodány všechny podklady nebo posudkový lékař čeká na výsledky vyšetření. - Potřebná doba pojištění pro invalidní důchod
Stanoví § 40 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění:
do 20 let: méně než 1 rok
20–22 let: 1 rok
22–24 let: 2 roky
24–26 let: 3 roky
26–28 let: 4 roky
nad 28 let: 5 let v posledních 10 letech
Výjimky platí u invalidity z mládí, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. - Podpora v nezaměstnanosti
Po skončení podpůrčí doby na ni člověk zpravidla nedosáhne, protože není v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání (je stále zdravotně nezpůsobilý pracovat).
Výsledek: vzniká mezera, kdy nemocný člověk často zůstává měsíce bez příjmu.
Nedůstojné doprošování
Veřejné sbírky jsou krásný nástroj solidarity. Měly by ale podle mě sloužit hlavně k mimořádným situacím – třeba když někdo potřebuje drahé vzdělání v zahraničí, kulturní projekt nebo speciální léčbu, kterou systém nehradí.
Ale rozhodně by to nemělo být tak, že sbírky suplují základní sociální zabezpečení. Že lidé musí veřejně prosit, aby přežili období, které by měl stát umět systémově ošetřit.
Co by se mělo změnit
- Překlenovací dávka mezi vyčerpáním podpůrčí doby nemocenského a přiznáním invalidního důchodu
- Zjednodušené a rychlé posuzování invalidity
- Automatické navázání dávek, aby lidé nespadli „mezi židle“
Podobně jako máme pojištění v nezaměstnanosti, měl by stát zajistit finanční jistotu v kritické situaci.
Piráti mají další řešení v programu:
- Narovnat proces posuzování invalidity a odstranit „důchody bez nároku na výplatu“
- Propojit sociální a zdravotní systém, aby lidé nebyli přehazováni mezi úřady
- Udělat systém digitální, transparentní a srozumitelný
Závěr
Nechci, aby lidé po úrazech nebo vážných nemocech museli zakládat sbírky, aby zaplatili základní životní potřeby. To je nedůstojné a nedává to dobrý obraz společnosti.
Sbírky by měly být možností „navíc“. Záchranná síť pro základní životní situace musí být pevně zabudovaná do systému – a o tom bychom měli začít vážně mluvit.
Zdroje:
- https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-187
- https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500
- https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155
- https://nakopnemeto.pirati.cz/podrobny-program/
