Článek
Úvod
Bílý dům už nesymbolizuje stabilitu. Jsou to kulisy největšího vyděračského podniku, jaký kdy moderní demokratický svět spatřil. V čele nejmocnější země a armády světa stojí člověk, který není politikem, ale vyhřezlou anomálií stále více nemocného systému – sociopatem dosud nepoznaného typu. Jeho mysl je toxickým koktejlem tzv. „temné tetrády“: narcismu, který vyžaduje absolutní zbožštění; machiavellismu, pro nějž je každý člověk jen nástrojem; psychopatie, která mu dává mrazivý klid při ničení osudů; a sadismu, díky němuž si užívá ponížení svých nepřátel.
Tento predátor se k moci neprobojoval silou argumentů, ale skrze masivně šířenou digitální lež. Algoritmy sociálních sítí a pomoc Ruských internetových parazitů mu vytvořily armádu voličů s přeprogramovaným vnímáním reality. Pro ně není reprezentací úpadku a lhářem, ale spasitelem. Pro zbytek světa je však tím, čím byl celý život: parazitem, který se nyní přisál na tu největší možnou tepnu. Převzal totiž nejmocnější stát planety.
Mafiánská správa státu: Průmysl na výrobu výpalného
Donald Trump v letech 2025 a 2026 definitivně pochopil, že prezidentský úřad mu dává moc, o jaké se žádnému mafiánskému bossovi ani nesnilo. Jeho „podnikání“ už není jen o budování mrakodrapů, ale o vynuceném převodu majetku. Každá jeho soukromá aktivita ve státním hávu je jen jiným jménem pro výpalné. Trump vytvořil zvrácený precedens: využívá celý státní aparát, např. Ministerstvo spravedlnosti, spolu s armádou soukromých právníků k tomu, aby systematicky likvidoval své kritiky a plnil si tím kapsy miliardami.
Zde je přehled jeho aktuálního „ceníku“ za mlčení a poslušnost. Je to systém, který slouží jako vysavač peněz od jeho kritiků přímo do jeho kapes. Jde o privátní parazitický „win-win“ model: Trump využívá získanou politickou moc k tomu, aby s uneseným státem v zádech oslabil konkurenční demokratický tábor a převedl „jeho“ ekonomická aktiva do svých soukromých kapes.
- Mediální impéria jako rukojmí: Žaloba na britskou BBC o 10 miliard dolarů za střih v reportáži nebo na The New York Times o 15 miliard dolarů za knihu Lucky Loser není snahou o spravedlnost. Je to pokus o bankrot svobodného slova. U CBS a ABC tato taktika už zafungovala – desítky milionů dolarů (např. 16 milionů USD od Paramountu) jsou de facto daní za existenci v jeho Al Caponské Americe 2.0.
- Daň z humoru: Trevor Noah čerstvě čelí hrozbě žaloby o 500 milionů dolarů za nedávný vtip o Grónsku a Epsteinovi. Bill Maher je žalován o 100 milionů za rozebírání Trumpových vazeb na Dubaj.
- Jimmy Kimmel a ABC/Disney: V případě Jimmyho Kimmela a sítě ABC (Disney) přešel Trumpův aparát k přímé exekuci moci. Skrze šéfa federálního regulátora FCC Brendana Carra bylo televizi otevřeně vyhrožováno odebráním vysílacích licencí, pokud show nepřestane „zneužívat veřejné vlny“ k útokům na prezidenta. Disney, paralyzované strachem z miliardových ztrát, nakonec kapitulovalo a show dočasně stáhlo. Tento model „státního výpalného“ se potvrdil i u sítě Paramount/CBS, která v kritické fázi schvalování své fúze se Skydance raději „dobrovolně“ vyplatila 16 milionů USD jako urovnání žaloby. Peníze však neskončily ve státní kase, ale v nadaci pro Trumpovu prezidentskou knihovnu. O důvěryhodnosti takového „charitativního“ úložiště si nelze dělat iluze – víme ostatně, jak dopadly předchozí nadace Trumpovy rodiny, které mají v New Yorku soudně zakázanou činnost poté, co bylo prokázáno jejich systematické rozkrádání k osobním a politickým účelům.
- Dotovaná loajalita a Melaniin miliardový kýč: Zatímco kritici jsou likvidováni, „správná“ zábava je štědře dotována oligarchy. Prezidentova žena inkasuje desítky milionů dolarů za práva ke svému snobskému a totálně nezajímavému exhibování v dokumentu Melania. Tento brak sice nikoho nezajímá, ale peníze od Jeffa Bezose přitekly přesně tam, kam měly. Je to zvrácený obchod v přímém přenosu: Bezos platí miliony za bezcenný obsah v ceně cca 70 běžných smysl nepostrádajících dokumentů a Trump na oplátku ví, komu má v dalším kole opět snížit daně nebo koho podpořit státními zakázkami. Je to výpalné naruby – nákup prezidentské přízně maskovaný jako „podpora filmové kultury a dokumentární tvorby”.
- Stát jako soukromý věřitel: Žaloba na Ministerstvo financí a IRS o 10 miliard dolarů za únik daňových přiznání je vrcholem drzosti. Je to, jako by šéf gangu žaloval policii za to, že našla jeho účetní knihy.
- Bankovní teror: Výhrůžky JPMorgan Chase a Bank of America hromadnými žalobami přes Ministerstvo spravedlnosti mají jediný cíl: donutit finanční domy k miliardovým „mimosoudním vyrovnáním“. Jde o výpalné za to, že DOJ zastaví vykonstruovaná vyšetřování za domnělou „diskriminaci konzervativních klientů“ nebo „ESG spiknutí“.
- Akademický lynč: Univerzity jako Harvard ($1 miliarda), Yale nebo Princeton jsou pod palbou. Trump chce jejich peníze. Zmrazení grantů a hrozba žalobami o „navrácení“ stovek milionů slouží k totálnímu zlomení svobodného myšlení. Buď budou univerzity produkovat „trumpovskou pravdu“, nebo přestanou existovat.
Vrcholná nespravedlnost: Kdo zaplatí skutečným obětem?
Zde se otevírá ta nejděsivější otázka: Pokud Trump požaduje miliardy za uměle vytvořené a zveličené problémy, kolik by měli žádat ti, kterým on sám vědomě a sadisticky zničil životy? Neměli by haitští migranti zažalovat Trumpa o víc než oněch 10 miliard dolarů (BBC) za lži o požíraní mazlíčků, které posílily nenávist k nim u poloviny Ameriky, která odevzdala své mozky digitálnímu fašismu?
Reportáž BBC navíc nebyla nepřesná – každý ví, že Trump útok na Kapitol reálně a promyšleně podněcoval. Jeho alibistické věty o „klidu“ jsou zvrácenost stejného kalibru, jako byste do oběti bodali nožem a u toho jí s úsměvem říkali, že lidé by k sobě měli být slušní a následně požadoval aby právě těch pár slov vás učinilo nevinným.
Jakou cenu mají životy nevinných, které v Minneapolis povraždila Trumpova soldateska? Je snad „nepřesný“ střih v dokumentu desetimiliardovou tragédií, zatímco krev lidí na dlažbě, které rozstřílely jeho loajalistické jednotky, je jen statistickým šumem? Je absence těchto soudních sporů dána jen tím, že oběti nemají státní aparát k dispozici, protože ho prezident zcizil pro sebe?
Děje se navíc ke všemu ještě pravý opak. Namísto odškodnění obětí jsou zavíráni reportéři jako Don Lemon, který byl v lednu tohoto roku v poutech odveden za to, že odhalil pravdu o obětech ozbrojenců z ICE. Pravda o státním násilí je trestána vězením, zatímco výpalné placené diktátorovi se stalo novou státní normou.
Mezinárodní výprodej a kryptoměnová pračka
Zatímco domácí opozici ekonomicky vysává žalobami, na mezinárodním poli probíhá Trumpovo soukromé obohacování výprodejem amerických zájmů a suverenity. Trumpův mozek, vycvičený v praní peněz pro ruské oligarchy, našel v roce 2026 dokonalý nástroj: vlastní kryptoměnové impérium.
Není náhodou, že státy jako Omán, Vietnam nebo Saúdská Arábie najednou schvalují obří stavební projekty pro Trumpovy firmy. Jde o legalizované úplatky. Chcete, aby Amerika podpořila určitý region nebo jeho totalitní vládce? Stačí investovat miliardu do Trumpova „kryptoprojektu“ nebo schválit licenci pro golfový resort a poskytnout výhodně pozemky. Jsou to úplatky maskované jako „investice“, které jsou díky neregulovanému světu digitálních aktiv prakticky nepostižitelné. Prezident USA se přímo v Oválné pracovně stal placeným agentem cizích mocností a tváří se, že jde o běžný obchod, který by se uskutečnil i bez jeho politického krytí.
Můžete si dokonce, pokud jste dostatečně bohatý (diktátor, despota atd.), koupit místo v Trumpem doživotně vedené Radě míru. Je to exkluzivní klub, kde snad budete moci spolu s ním nerušeně budovat svou totalitu, zatímco se vám tato investice bohatě vyplácí skrze Trumpovu „ochranu“.
Trumpovi ale nemusíte odevzdávat jen pozemky, dolary nebo nakupovat jeho krypto. Stejně tvrdou měnou je i krmení jeho nenasytného ega. Skvělým příkladem jsou obdobně zkorumpované struktury FIFA, které v roce 2026 pochopily, že nejkratší cesta k ochraně jejich kšeftů vede přes narcismus v Oválné pracovně. Stačí mu udělit nějakou vymyšlenou cenu za „mimořádný přínos lidstvu“ a vládce je váš. A další budoucí korupční miliardy také.
Zatímco se zbytek civilizovaného světa nahlas směje těmto císařovým novým šatům, Trump se tetelí blahem nad svým „celosvětovým významem“. Pro něj tyhle pozlacené cetky od patolízalů z FIFA, kteří si v autoritářských režimech libují stejně jako on sám, nejsou k smíchu – jsou potvrzením jeho kvalit. Je to zvrácený transakční obchod: on jim nechá jejich miliardové rejdy s licencemi a oni mu na oplátku postaví oltář, u kterého se může opájet svou vlastní velikostí.
Výše uvedené je ukázkou Trumpova cukru, ale známe již ukázku i jeho biče:
Pokud totiž výpalné, např. v ropě, platit odmítnete a rozhodnete se pro odpor, dostanete přes prsty jako soudruh Maduro. Ten byl unesen a bude uvězněn – ne že by si to tento řezník nezasloužil, ale důvod jeho pádu byl čistě účetní.
Zrůdnost celého divadla totiž podtrhuje fakt, že Maduro byl nahrazen jinou „soudružkou“ z jeho vlastních řad, která byla namočena ve stejných zvěrstvech a represích jako on. Jediný rozdíl? Ona už je Trumpovi odhodlána výpalné platit. Režim ožebračující vlastní populaci tak pokračuje dál, jen s tím rozdílem, že nyní budou Venezuelanům krev pouštět dva paraziti místo jednoho – k místní diktatuře se totiž přisál i Trumpův vysavač na peníze.
Jediná budoucí cesta ven: Konfiskace a klepeta
Není vůbec jisté, zda se do USA demokracie ještě někdy dokáže vrátit, nebo zda nás čeká definitivní „celostátní a federální útok na Kapitol“ v režii všech Trumpových ochočených jednotek a připravovaného zcizení voleb v některých státech. („Měli bychom ovládnout hlasování… přinejmenším na mnoha – patnácti místech,“ prohlásil Donald Trump včera.) Pokud se však kolo dějin ještě zvládne naposledy otočit směrem k demokracii, musí její zastánci pochopit jedno: doba dobrotivosti a naivní tolerance zla musí skončit.
Demokraté musí konečně skoncovat s tou tupou a naivní radostí, že zlo bylo odstraněno a my se můžeme v klidu opět vrátit k pohodlnému světu, kde není třeba pracně trestat mafiánské šílence co dokáží ukradnout i stát samý. Tato iluze normality byla, je a bude cestou k další zkáze. S parazitem se nevyjednává o kompromisu; parazit se odstraňuje a trestá vězením. A s ním každý jednotlivý spolu-parazit, který mu pomáhal.
Dosavadní shovívavost k oligarchům, kteří tento mafiánský režim instalovali, chrání a posilují svými technologiemi, musí být nahrazena brutální, bezprecedentní odplatou:
- Likvidace holdingů: Každý dolar získaný výše popsaným vydíráním musí být zabaven. Trumpovo impérium musí být rozmetáno na reparace pro zemi.
- Vězeňské postihy: Toto není politický souboj ideí, je to organizovaný zločin. Těmto lidem patří místo především v žalářích.
- Konec korporátního parazitismu: Firmy, které na tomto rozvratu profitovaly, musí čelit nucené správě a pokutám v násobcích jejich takto získaných zisků.
Sociopaté vyšli z tohoto roku pod Trumpovou vládou posíleni hradbou jeho moci, silou vybraných miliard a instalovaným strachem. Jejich porážka bude vyžadovat odvahu k totální očistě systému, který dovolil, aby se stát stal tělem, na němž parazituje jeden zvrácený mozek a parta všehoschopných nenasytných Otesánků. Nemysleme že naše současná vláda nevyšla stejnou cestou jako Trump, rozdíl je jen v tom, že USA mají náskok. Naši s vládou propojení oligarchové naopak mají návod kudy v převzetí státu pokračovat a tak tenhle manuál na demontáž státu studují a čekají na vhodný okamžik realizace.
Mechanismus je a bude identický: skrze politickou moc se přihrávají miliardové dotace vlastním potravinářským a agrochemickým holdingům, zatímco se veřejnosti servíruje pohádka o „ochraně národních zájmů“ a potřebě „domácích potravin“.
Tito lidé se k Trumpovi nelísají náhodou. Vidí v něm svou vlastní budoucnost – svět, kde pravidla platí jen pro ty dole, zatímco ti nahoře si porcují stát na svůj sobecký talíř.
Je to vzájemné uznání dvou predátorů: jeden ovládl impérium, druhý mu z dálky nadšeně tleská, protože v jeho metodách vidí definitivní potvrzení, že zcizit celý stát a udělat si z něj rodinnou firmu je v roce 2026 normální obchodní strategií. Pokud Trumpovi projde jeho systém výpalného, tito lokální hráči budou další na řadě, kdo odhodí i ty poslední zbytky dekorační demokracie.
Svět ve skutečnosti není složitý. Velmi často se dá vysvětlit jen primitivními potřebami lidí, kteří na něj mají největší vliv. Složitým ho dělají jen právě oni, ti, kteří potřebují maskovat zlo jako dobro a dobro jako zlo. Obhájit vraždění v ulicích a zlodějinu vůdce jako něco „prospěšného“ totiž vyžaduje obrovské úsilí a nekonečnou síť eufemismů. I lidé přetvoření sítěmi tak, aby vnímali svět zcela zvráceně, by totiž bez neustálého dopování novými lžemi a složitými konspiračními konstrukty mohli velmi rychle zjistit, že to celé prostě nějak nevychází a mají se čím dál hůř, narozdíl od Vůdce.
Realita je prostá –proto je pro parazita pravda tím nejnebezpečnějším nepřítelem.
