Dokonalá bouře, likvidace „nadbytečného člověka“ a vyústění internetového fašismu

Mohlo by se zdát, že na tom, co se děje v České republice, už nezáleží. Že v době, kdy ruský komprimovaný fašismus otevřeně plánuje rozložit celý demokratický svět a kdy v USA nastupuje jeho evolučně sofistikovanější varianta, je náš malý kout Evropy jen nepodstatnou kulisou globálních her. A že je tedy jedno, že strany internetového fašismu a jeho lží ovládly – díky Ruskem hybridně zpracované populaci – české politické dění. To je nebezpečný a nesprávný postoj.

Fašismus je parazit, který mutuje rychlostí dostupné technologie. Ten knihtiskový se valil celá staletí a jeho inkvizičního běsnění a náboženské války si vyžádaly cca deset milionů mrtvých. Ten audiovizuální ve 20. století už potřeboval jen desetiletí, aby vytvořil totality, jež si vyžádaly přes sto milionů životů válkami, genocidami a státním terorem. Internetovému fašismu může vyhlazovací fáze trvat jen několik týdnů — v některých scénářích dokonce ještě méně. Obětí přitom opět řádově přibude, protože jeho novodobí páni ve svých hlavách dospějí k závěru, že chtějí-li zachovat vlastní životy a absolutní kontrolu nad světem, musejí se zbavit rebelující většiny. Ta totiž po prvních fázích jejich vlády pochopí, že slibovaný ráj, postavený opět na lži a nenávisti, se — jako vždy — nedostavil. A že právě lži, kterým uvěřila, zničily i samotné podmínky rovnovážného života na planetě. A zbaví se jí i proto, že lidé pro ně budou nahraditelní klimaticky úspornějšími, výkonnějšími a poslušnějšími stroji s inteligencí, která není lidská.

Ale vydejme se za extrapolací trendů internetového fašismu postupně:

Charakter vlády je odvozen od charakteru převažujících jednotlivců a v demokraciích je statistickou projekcí všech jeho občanů. Totéž platí na úrovni planety: každá země je modul, který ovlivňuje celek. Jakmile modul podlehne sociopatickému, bezohlednému a destruktivnímu nastavení – například proto, že většina voličů ztratí kontakt s realitou, nechají se opít lží nebo začnou věřit, že pravda je věc názoru – má to i globální následky.

Česká republika dnes nechtěně hraje roli dalšího padlého v hybridní válce, navazující na svoje slovenské a maďarské předchůdce. To, co se zde roztočí, se bude dál šířit Evropou, která se v tom ještě větším měřítku nachází jak pod útokem z Ruska, tak z USA. I v tomto oslabení je Evropa tou poslední nadějí, která drží nad vodou celý humánní demokratický svět. Proto se Trump v nové bezpečnostní strategii chce na země této části EU zaměřit. Jsou nejslabším místem Evropského demokratického projektu, který chce spolu s Putinem zničit. Oběma vadí, že je pro lidi lepším místem k životu než fašistické oligarchie, které budují, a proto právě EU stojí v cestě globálnímu vítězství internetového fašismu, jehož jsou oba mírně se lišícími klony.

Současné domácí „zločinné spolčení“ stran internetového fašismu, které se navzájem chrání před trestní odpovědností svých lídrů, tedy není jen hrou o naše životy a přítomnost, ale tím, čím „přispíváme“ do globální lidské populace a charakteru budoucího světa.

Tento text je závěrečným dílem trilogie a navazuje na dva předcházející:

Lidé, kteří do sebe začlenili lži internetového fašismu, jsou dnes v Česku spokojení. (Na Slovensku jejich spokojenost již po srážce s realitou klesá). Jsou konečně emočně nasyceni a vysvobozeni z nepříjemného pocitu, že v nespravedlivé tržní loterii demokratického kapitalismu prohráli. Vinou někoho jiného, samozřejmě. Ne že by se jejich situace nějak reálně zlepšila – a pokud ano, tak na dluh, který sami budou jednou muset zaplatit – ale dostavilo se uspokojení z pomsty. Z pokoření těch, co fašismu nepodlehli jako oni.

Podařilo se jim „zavařit“ to těm povýšeným demokratům, humanistům a liberálům. “Slyšíte, jak kvičí “, když nechtějí fašistu, konspiračního pavědce nebo ruského kolaboranta na ministerstvu? Vidíte, jak se klepou o nezávislost médií? To je pro voliče internetového fašismu slast a důkaz jejich vítězství. „Teď vládneme my,“ nalhávají si. Tím, že demokraté naše hajlující proroky odmítají, navíc dokazují, že nejsou lepší než my, také nejsou demokraty!

Jejich opojení je ale tragickým omylem, který bude mít nakonec velmi hořké vyústění. Tím, že tito lidé podporují produkty profašistické hybridní války, neustále vychylují světové váhy i ve svůj neprospěch. Vyvažují je ve prospěch asociálních sociopatů, kteří je v budoucím uspořádání světa budou potřebovat ještě méně než dnes, kdy je jednou za 4 roky ještě skutečně potřebují. Potřebují je proto, že příklon části populace k internetovému fašismu a jeho lživým narativům ještě není nevratný — na rozdíl od hardcore konspirátorů, u nichž cesta zpět prakticky neexistuje.

Pojďme si extrapolovat současné trendy. Každá historická forma fašismu byla živena i reálnými problémy — i těmi, které sama nutně nevyvolala (třeba hospodářskou krizí 30. let). A z tohoto pohledu má globálně nastupující internetový AI-fašismus před sebou hostinu královských rozměrů. Tolik paralelních krizí na jednom stole je potenciálním „obžerstvím“, které může lidstvo dovést k absolutní moci a brutalitě v měřítku, jaké dosud nepoznalo.

Souhra faktorů, které by i individuálně dokázaly způsobit civilizační kolaps, má parametry dokonalé bouře:

V současnosti můžeme od nejrenomovanějších odborníků ve všech výše uvedených oblastech číst varování před obrovskými riziky, kterým budeme čelit. Například lidé, co sami stvořili AI, dnes varují před vyhlazením lidstva. Téměř nikdo však nepíše o tom, co je nejnebezpečnější — o jejich vzájemné kombinaci. Jsme již ve svých oborech tak specializovaní, že téměř nikdo nevnímá vzájemné interakce problematických oblastí. Přitom víme, že u vysoce komplexních systémů, jako jsou dopravní letadla, bývá příčinou katastrof téměř vždy souběh více současných selhání, která by jednotlivě byla zvládnutelná.

Přesuňme se do zcela reálné budoucí situace: představte si kolabující, bouřící se trpící svět ve varu. Jste jedním z „vyvolených“, kterým internetový AI fašismus dal moc. Představte si tu nejhorší verzi sebe sama, jste zcela narcisticky sobecký, bezcitný, megalomanský sociopat, zároveň máte nekonečné možnosti nakládat s těmi, co vám berou zdroje a bouří se proti vaší obří nakumulované moci, bouří se proto, že už nemají co ztratit a proto, že někteří ve vší té hrůze pochopili, jakou hru jste s nimi hráli. Jsou obdobou Němců, co v březnu 1945 začali chápat, čím jejich milovaný audiovizuální fašismus je ve skutečnosti. Tihle lidé budoucnosti konečně pochopili, čím je ten váš další fašismus zrozený z moci AI, sítí a internetu a kam je dovedl. Uvědomíte si jednu změnu oproti minulosti.

V předchozích epochách potřebovali fašističtí diktátoři lidi. Potřebovali je do dolů, do továren, jako vojáky na frontu. I v těch nejhorších režimech měl „obyčejný člověk“ hodnotu alespoň jako otrok systému. To se nyní mění. Vy je už nepotřebujete. Ani ti otroci již nejsou třeba. Poprvé v dějinách máte k dispozici neživé, robotické nástroje, jak je nahradit. Roboti s AGI budou brzy poslušnější (vy co se právě ušklíbáte máte pravdu), levnější, výkonnější, chytřejší a méně energeticky i ekologicky nároční než lidská populace. Jaké řešení vás v tomhle bezohledném psychickém nastavení napadne jako první?

Například firma Amazon plánuje do roku 2033 nahradit půl milionu pracovních pozic, a to je AI a robotizace ještě na počátku.

Z pohledu chladné logiky efektivity je snazší obejít se bez lidské práce, než ji kontrolovat, platit a manipulovat. Pro pány nové éry se tak většina populace stane jen „rebelujícím problémem“, který zbytečně konzumuje vzácné zdroje, produkuje odpad a ničí svou existencí a konzumem klima. Sociopatická moc se nebude dlouho zabývat drahou kontrolou „nadbytečných 95 %“ obyvatel. Až začnou kolabovat ekosystémy a zdroje dojdou, nebo až si tech-elity dostatečně uvědomí, že se tak stane, pokud nezasáhnou, přijde na řadu nejchladnější důsledek absence osvícenské etiky: eliminace nepotřebných.

Z jistých důvodů byly gulagy a koncentrační tábory zvrhlou „nutností“ pro fašistické sociopaty 20. století. Pro ty budoucí, vybavené technologiemi 21. století, bude stejně „nezbytné“ zredukovat počet obyvatel jinak. Ekologickými hledisky neomezovaný růst, který prosadili, totiž prokazatelně narazí na planetární limity a i oni nakonec pochopí, že ani vlastnictví všeho a absolutní moc ekologický kolaps planety nevyřeší.

Nemusí to vypadat jako genocida nebo válka. Představte si AI stvořenou virovou infekci s absolutní smrtností, na kterou si tvůrci rovnou vytvoří očkování. Naočkují sebe, své rodiny, své „pretoriánské gardy“ a nezbytnou obsluhu tam, kde AGI roboti nebudou pro digitální šlechtu lepší variantou. Zbytek světa, ona „nepotřebná a hlučná lidská většina“, prostě zmizí. V řádu týdnů. Pandemie Covid-19 ukázala, jak křehká je civilizace. A to šlo „jen“ o málo letální virovou událost bez zlomyslného autora. V tomto scénáři se anonymita internetového fašismu projeví i v jeho vyústění: nikdo nebude vědět, kdo vir vypustil, a poražení nebudou mít koho potrestat. O to lákavější taková varianta bude. Bunkry, kam se mohou na čas stáhnout i v případě, že se vývoj vymkne kontrole, si oligarchové stavějí už dávno.

Zní to jako sci-fi? Uvědomte si, že volíme lidi, kterým nevadí bombardování dětských nemocnic na Ukrajině a přemýšlí, jak z byznysu s těmi bombardujícími ještě víc zbohatnout na úkor těch bránících se, i když jim kdysi slíbili, že je budou bránit. Volíme lidi, kteří lžou o všem, protože jen na lžích postavený internetový fašismus jim za to dá moc. Myslíte, že tito lidé budou mít morální zábrany použít biotechnologie, aby si zajistili své přežití, nadvládu v hroutícím se světě a pokračování jejich nekonečného hedonistického tripu? Psychologie davu, mechanismus lží, vzestup sociopatických politiků a oligarchů, eroze pravdy, normalizace brutality – to není předpověď. To je přítomnost.

Je zcela absurdní, že ti, kteří jsou z hlediska této budoucnosti nejvíce nepotřební a ohrožení, si do vedení zemí volí sociopaty, kteří k nim budou nejvíce bezohlední. Ekonomičtí aktéři, kteří si raději zaplatí „fosilně ekocidní-fašistickou“ stranu, než aby alespoň část svých předchozích zisků investovali do udržitelnosti a nápravy ekologických škod, nejsou dobrodinci. Jejich pořizování médií není snahou o informovanost, ale o další prosazování jim výhodných lží. Dávat jim politickou moc je naší kolektivní sebevraždou.

Svým současným lokálním hlasováním pro oligarchy, pavědecké fosílie a pro ruské páté kolony nebo sociopaty, kteří se k Trumpovi a jeho techoligarchii chtějí připojit, se tak nevědomky stáváme akcionáři tohoto globálního autodestruktivního projektu. Jsme to my, kdo otevírá brány. Hajlující fašisté, kteří by studenty důvěřující vědě hnali do pecí a upalování „zbytečných cikáňat“ pokládají za polehčující okolnost, jsou totiž semínkem plevele, který jednou zcela zaplaví kulturní krajinu. A přinese s sebou něco, proti čemu je i Stalinův ukrajinský hladomor z předchozí fašistické etapy jen marginální epizodou. Sami aktéři si to ještě dnes nepřiznávají, ale přicházející události a jejich vlastní neúspěchy v nich rozezní ty nejpatologičtější struny, které je ukotví na stejné nehumánní dráze jako jejich fašistické kolegy z předchozích etap.

Pokud se nechceme stát jen statistikou v plánech sociopatů a jejich nových nástrojů, musíme se postavit proti lokálním produktům internetového fašismu právě teď. To oni jsou nutným mezistupněm k ještě patologičtějším formám moci. Cesta ven vede přes eliminaci lživých fašistických vlivů, přes renesanci období, na které Západ zapomněl a jež Rusko nikdy nezažilo: přes novou formu osvícenství jako reakci na novou formu fašismu.

Nepotřebujeme primitivní zákazy, ale technologické protilátky proti digitálnímu fašismu na stejné technické úrovni, jako jsou samotné hrozby, nelze stát proti samopalu s kyjem:

Dnešní rozhodování – zda dovolíme, aby o našem životním prostředí rozhodoval ekocidní fašista, nebo zda odevzdáme veřejnoprávní média poslušným relativistům (chvilku Hitler, chvilku židé) – není jen politickou chybou. Je to zásadní rozhodování o budoucí (ne)hodnotě lidského života.

Nedokážeme-li světu vtisknout etický imperativ, že každý lidský život je nepopiratelně hodnotný, a zvolíme-li si fašisty verze 3.0, pak se nesmíme divit, až nás jejich algoritmy brzy vyhodnotí jako „nadbytečné“. Ve skutečnosti už nyní – právě v této chvíli – si nasazujeme oprátku, i když někteří ji pokládají za svůj věnec vítězství.

Stejně jako se budoucnost obvykle samovolně řítí jedním kauzálním směrem, může se pod dostatečně silným tlakem vědomých lidí, kteří nebezpečí pochopí, náhle zlomit a vydat na zcela opačnou trajektorii. K vědomému zpracování reality a aktivní reakci — místo pasivních, kataklyzmatických projekcí kolektivního nevědomí — vyzýval už Carl Gustav Jung, když varoval před totalitní fašistickou psychózou své doby."

Naší možná poslední — vzhledem k již probíhajícímu pohlcení internetovým fašismem jen částečně realistickou — nadějí je ekonomický kolaps Ruska po neúspěšném ukrajinském tažení. Společně s ním by se zhroutila i celá ta mnohahlavá dezinformační hydra, která už proměnila kritickou část západní populace v poslušné pěšáky bojující s fanatickým nadšením za likvidaci vlastního společenského systému a za dosazování oligarchů a sociopatů do čela států. Hydra stále ještě pupeční šňůrou krmí i svou evolučně vyšší variantu, která se právě rodí za oceánem. I ona ještě může být poražena.

Takový otřes by nám poskytl alespoň krátké, ale nepostradatelné okno času — jen tolik, abychom se dokázali připravit na další fázi této války. Protože ani pád současného ruského režimu by ten konflikt mezi pravdou a lží a možnostmi současných technologií nezrušil. Vracel by se znovu, v jiných variantách a tvarech, dokud nevytvoříme demokratický imunitní systém využívající všechny nové nástroje ve prospěch společnosti a ne jednotlivců.

Pro některé čtenáře může být matoucí, že text varuje před americkým techfašismem a zároveň volá po vytvoření civilizačního imunitního systému, který by stejnými technickými prostředky chránil základní hodnoty demokracie. Rozdíl mezi ochranou a destrukcí bývá skutečně oním pověstným ďáblem v detailu. Systém navržený oligarchy a autokraty maximalizuje moc těch, kteří jej ovládají – a proto je ve své podstatě nástrojem útlaku. Naopak systém vybudovaný pro ochranu kolektivních, demokratických a humánních principů může vypadat podobně, až na pár odlišných algoritmických nastavení, díky nimž bude funkčně i morálně opačný. I on ovšem bude vyžadovat soustavnou údržbu, transparentnost a kontrolu, jinak zdegeneruje ve svůj opak.

Imunitní systém těla může zachraňovat život – ale když se ho zmocní virus, zmutovaný signál nebo genetická chyba, obrátí se proti vlastní tkáni. S technologiemi je to stejné: v okamžiku, kdy jsme je vytvořili, jsme tím zároveň rozhodli, že buď je začleníme a evolučně použijeme pro svou obranu, nebo budou někým využity k našemu ovládnutí a zničení. Neexistuje třetí možnost, protože technologie nejsou neutrální – vždy slouží něčí motivaci. (Zda si AGI vytvoří i vlastní motivace a stane syntetickou bytostí, je ještě otázkou. Zatím se spíše strašíme variantou, že bude tak inteligentní a samostatná, že se může rozhodnout nás zničit. Bohužel se nezabýváme sebezpytující otázkou, jestli tím vlastně nedojde k „logickému“ závěru, že lidské počínání skutečně vede k planetárnímu kolapsu a je lepší jej ukončit, než budou negativní změny nevratné.)

A právě motivace je klíč – jak říká buddhistická filozofie, intence je tím rozdílovým faktorem, jedinou hranicí mezi silou, která prospívá, a silou, která ničí.

Problém je, že zatímco demokracie stále váhá, fašisté napříč světem už budují své vlastní autoimunitní systémy: soukromé struktury s parciálními zájmy, které se tváří jako obrana národa, víry či tradice, ale ve skutečnosti rozkládají demokratické tělo zevnitř. A protože liberální svět dosud nevytvořil své veřejnoprávní funkční ochranné prvky, nemá proti těmto mutantním privátním systémům, zatím v podobě hlavně sociálních sítí, adekvátní protilátky. Pro první pokusy o regulaci sítí nyní Musk, místo zaplacení pokuty, požaduje zrušení EU, moc dobře chápe, co stojí v cestě jeho fašistického snu.

Proto proti lokálním sluhům a klonům internetového nebo AI fašismu musíme bojovat právě teď a v každém bodě, kde se snaží prosadit. Třeba tím, že nedovolíme, aby pavědecký fašista pomocí ekocidních lží rozhodoval o našem životním prostředí. Každá lež a pavěda, která zvítězí, deformuje náš prostor a preferuje tu variantu vesmíru, která byla právě popsána.

Jednou z mála ukrajinských výhod je, že se jim ruský fašismus zhmotnil do naprosto reálné, nezaměnitelné podoby: přichází jasně v ruských uniformách a s bombardéry s trikolorou nad hlavou. Ve většině ostatních zemí ale působí v maskování — rozpuštěný v médiích, sítích, politice a „názorech“ — a místo odporu se mu dostává tolerance, relativizace, nebo dokonce kolaborace.

Pravda je bohužel jednoduchá: pokud se i té každé jednotlivé, skryté, zdánlivě marginální podobě fašismu nepostavíme se stejnou rozhodností, s jakou se mu Ukrajinci staví v zákopech, náš osud je zpečetěn.

Tomuhle fašismu už nepůjde jen o menšiny. „Jen“ o Židy, „nesprávně“ barevné, „nemravně“ orientované, ekology, Ukrajince či všechny ostatní, kterých jsme se nezastali — nebo které někteří dokonce obviňovali v domnění, že tím sami sebe pozvednou. Tentokrát půjde o všechny bez rozdílu.

Bitvu s internetovým fašismem prohrajeme možná proto, že v individuálním, uměle posilovaném narcismu nových technologií nakonec nezbude nikdo, kdo by se ještě zastal někoho „cizího“. Jako kolektivní lidská entita jsme se vypařili, když nás rozdělili a opanovali na nové technologické úrovni.

Jediné, co dnes můžeme udělat, je změnit trajektorii dřív, než překročí bod, odkud už není návratu. NEMLČME.

V souboji s internetovým fašismem neexistují malé bitvy — všechno je součástí té jedné jediné.