Elitní právníci USA: Prezident není kmotr, aby proměnil úřad ve výběr soukromého výpalného

Richard Painter, bývalý hlavní právní poradce pro etiku v Bílém domě za prezidenta George W. Bushe, elitní americký právník a profesor práva na Minnesotské univerzitě, označil Trumpovo přijímání miliardových prebend a luxusních darů od autoritářských režimů za „velmi nebezpečnou situaci“. Veřejně varoval před možným porušením americké ústavy, závažným střetem zájmů a ohrožením národní bezpečnosti. Mnoho dalších právníků se k němu přidává – znovu a znovu, při každé nové příležitosti, kterou jim Trump svým chováním ochotně poskytuje.

Donald Trump už sice nemusí vést své neetické podnikání na očích veřejnosti – jako jeho předci, kterým vděčí za prvotní majetek svého rodinného klanu z provozování nevěstinců – ale jeho současné byznysové aktivity i tak vzbuzují etické kontroverze dosud nevídaného rozsahu. Trump má ale k dispozici nové technické nástroje, které mu umožňují podnikat ještě více neetickým způsobem, skrytěji a s globálním dosahem.

Donald Trump dovedl podnikatelský model svého děda – který během zlaté horečky zbohatl na ignorování etiky u „lásky s vysokou marží“ – k dokonalosti. Jen místo žen nejstaršího řemesla dnes pase celý svět a tuneluje historickou sílu své země. Sílu, která vznikla díky demokracii – tedy přesnému opaku systému, ke kterému Trump směřuje. Je to absurdní tragikomedie podávaná v přímém přenosu. A ještě absurdnější je, jak pasivně ji přijímáme. V éře pseudohumanity už totiž není „hezké“ říct o tuneláři, že je tunelář, a o destruktorovi civilizace, že ji skutečně zabíjí. Civilizovaný svět raději mluví o všech slušně – i když mu před očima zapalují vše dříve svaté.

Defraudant Trump sice vyrostl na neeticky nabytém majetku svých předků, ale ani jeho vlastní začátky nezaostávaly: byly prodchnuté podvody, daňovými machinacemi a cíleným klamáním veřejnosti. Možná by se o prezidentovi neměla psát tak ostrá slova? Historie i soudní dokumenty z USA dokazují, že nejsou přehnaná, ale naopak přesná (viz odkazy v další části textu). A protože svět i díky němu právě míří ke konci demokracie, do další vlny totalitních režimů a do dosud nepoznaného klimatického kolapsu, není čas na diplomatické fráze. Je nutné začít nazývat věci pravými jmény – bez ohledu na to, jak konfliktně a nepohodlně zní.

Než se dostaneme k současné fázi kleptokracie – kdy Trump inkasuje miliardy od ropných režimů za podporu pokračování profosilní politiky, a tedy i za ničení planetární budoucnosti – připomeňme, jak dlouho a cílevědomě budoval „obchodní model“ prezidenta, který svou funkci proměnil ve stroj na privatizaci moci.

Historie:

Trump během svého prvního mandátu odmítl odstřihnout své firmy od výkonu funkce. Jejich řízení předal synům, ale zůstal vlastníkem. Díky tomu mu během prezidentství proudily desítky milionů dolarů nejen od amerických daňových poplatníků (např. od Tajné služby (USSS), která platila přemrštěné částky za ubytování v jeho resortech), ale i od zahraničních vlád – především z Číny, Kataru a Saúdské Arábie.

Jen Saúdové utratili statisíce dolarů v Trumpových hotelech a luxusních Trumpových realitních projektech, zatímco prezident veřejně obhajoval saúdského prince i po vraždě novináře Džamála Chášukdžího (odkaz).

Už v roce 2015 se chlubil: „Saúdové kupují moje apartmány, utratili 40–50 milionů dolarů. Mám je rád!“ (odkaz)

Tyto platby přímo porušovaly ústavu USA, která zakazuje prezidentovi přijímat dary nebo platby od cizích států bez souhlasu Kongresu. Trump to ignoroval. Soudy se případy odmítly vážně zabývat, ačkoliv byly podány žaloby.

Jeho zeť Jared Kushner dostal po odchodu z Bílého domu investici 2 miliardy dolarů od saúdského státního fondu – jen pár měsíců po konci funkce (BBC News). Investice přišla navzdory výhradám interních poradců fondu.

To vše jsou jen „předkapitoly“ k dnešnímu dění, kdy Trump už ani neskrývá, že své politické pozice přímo zpeněžuje – tentokrát přes vlastní kryptoměnu. A jak uvidíme, tentokrát už nejde jen o úplatky. Jde v podstatě o „dary“ fosilních středověkých totalit za pokračování ekologického zničení planety.

Ještě před popisem současného dění vám ale dlužím odpověď na otázku:

Protože to není urážka – je to právně doložený fakt. Donald Trump rozkrádal vlastní charitu. A soud mu za to zakázal působení v neziskovém sektoru státu New York. Konec diskuse.

Ještě před nástupem do funkce prezidenta čelil Trump skandálu kolem své Donald J. Trump Foundation. Vyšetřování newyorské generální prokurátorky v roce 2018 odhalilo, že nadace opakovaně porušovala zákony a sloužila jako „osobní šeková knížka“ pro Trumpa a jeho rodinu (The Guardian).

Z peněz určených na charitu platil Trump například soudní spory svých firem, nákup portrétů sebe sama nebo memorabilie amerického fotbalu. Dokonce část prostředků použil i k financování vlastní prezidentské kampaně v roce 2016.
(The Guardian, AG NY – tisková zpráva)

Soud v roce 2019 nadaci nařídil zrušit, uložil Trumpovi osobní pokutu 2 miliony dolarů a prohlásil, že nadace „opakovaně a vědomě porušovala zákon“. Trump se musel navíc zavázat, že po dobu 10 let nesmí působit v žádné jiné neziskové organizaci v New Yorku. Jeho děti Ivanka, Don Jr. a Eric dostaly zákaz na 1 rok – i ony byly zapojeny jako členové představenstva.

Celý případ – v podstatě rozkrádání veřejně deklarované charity – je bezprecedentní. U jakéhokoli jiného prezidenta by vedl minimálně k veřejnému konci politické kariéry, možná i k trestnímu stíhání. U Trumpa však ve víru dalších skandálů rychle zapadl.

Ale fakta zůstávají. Trump dostal rozkrást dokonce od daní osvobozenou charitu, a zneužít ji k vlastnímu obohacení. Z dnešního pohledu to ale byly jen směšné drobné.

Donald Trump byl kdysi hlasitým odpůrcem kryptoměn – ještě v roce 2021 označoval Bitcoin za „podvod“ a volal po regulaci (The Guardian). Jenže jakmile pochopil, že kryptosvět může být stroj na peníze a loajalitu jeho voličů, obrátil. V kampani 2024 se stylizoval jako „krypto prezident“ a slíbil z USA udělat světové centrum kryptoměn (PBS).

Tři dny před inaugurací v lednu 2025 oznámil vydání vlastního „memecoinu“ – $TRUMP. O pár dní později následoval $MELANIA. Nešlo o žádné seriózní projekty, ale o spekulativní tokeny bez hodnoty – vytvořené pouze proto, aby zpeněžily jeho značku (The Guardian).

Zahájení prodeje odstartovalo šílenství. Během dvou dnů se $TRUMP stal 19. nejhodnotnější kryptoměnou světa a jeho tržní kapitalizace přesáhla 13 miliard dolarů (Wikipedia). Jenže – 80 % všech tokenů nad rámec emise držely firmy přímo napojené na Trumpa. On i jeho lidé tak měli většinu trhu pod kontrolou a mohli kdykoli prodávat s obrovským ziskem (NY Times).

Po několika dnech přišel tvrdý pád. Investoři přišli o miliardy, zatímco Trumpova struktura si podle forenzní analýzy přišla na stovky milionů jen na poplatcích (Fortune). Kritici – včetně jeho vlastních příznivců – označili projekt za „největší ponziho schéma v historii americké politiky“ (The Guardian).

A pak přišla ta skutečná zrada: ukázalo se, že memecoiny jsou jen předehrou. Ten hlavní příběh – a mnohem větší penězovod – měl teprve přijít.

Tohle není vedlejší kauza. Jde o jádro celého mechanismu, kterým Donald Trump proměnil prezidentský úřad v osobní výběrní místo výpalného – tentokrát globálního.

Zatímco zákony USA zakazují cizím státům posílat prezidentovi dary, Trump objevil způsob, jak se jim otevřít a zároveň obejít veškerý dohled: kryptoměny. Nákup jeho „mincí“, nebo „investice“ do kryptofirem spojených s jeho rodinou, nepodléhají zákonu o zahraničních příjmech (emolumentech) – a právě toho využili cizí mocní naplno.

Trumpova rodina v roce 2024 založila kryptofirmu World Liberty Financial (WLFI), která měla působit v oblasti decentralizovaných financí (DeFi). V březnu 2025 firma oznámila, že získala 550 milionů dolarů od „investorů“ – údajně za správu neobchodovatelných tokenů $WLFI. Zdroj: Reuters

Až později vyšlo najevo, že Trumpovi lidé nenápadně změnili stanovy: získali 60% podíl a 75 % všech čistých výnosů.
Z půl miliardy tak připadá až 400 milionů přímo Trumpově rodině, zatímco na vývoj platformy zbylo cca 27 milionů.

Tento model je bezprecedentní i na poměry krypta. Prakticky celý zisk plyne insiderům, riziko nesou ostatní – především anonymní a zahraniční „investoři“.

A právě ty je třeba sledovat.

Jedním z největších známých investorů do kryptoměnového projektu World Liberty Financial (WLFI), spojeného s rodinou Donalda Trumpa, je čínský podnikatel Justin Sun. V listopadu 2024 Sun investoval 75 milionů dolarů do tokenů WLFI. Krátce po této investici, v únoru 2025, americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) stáhla obvinění proti Sunovi týkající se údajného podvodu a manipulace s trhem.

GD Culture Group, malá technologická firma s vazbami na Čínu, oznámila záměr investovat až 300 milionů dolarů do kryptoměn Bitcoin a $TRUMP, přičemž financování má pocházet z prodeje akcií neznámému subjektu z Britských Panenských ostrovů. Tato investice je vnímána jako pokus o získání přízně Donalda Trumpa v neustále odkládaném zákazu TikToku. Po něm volala Bidenova administrativa. Trump ho neustále odkládá a zvyšuje svou „nabídkovou“ cenu. Není navíc v jeho zájmu likvidovat síť manipulující populaci v jeho prospěch.

Další významnou investici uskutečnila v dubnu 2025 společnost DWF Labs se sídlem v Abú Zabí, která zakoupila tokeny WLFI v hodnotě 25 milionů dolarů. Tato transakce byla prezentována jako strategická soukromá investice, přestože tokeny WLFI nejsou volně obchodovatelné a poskytují pouze hlasovací práva v projektu.

Pouhé čtyři dny po této investici oznámilo ministerstvo spravedlnosti USA rozpuštění své Národní jednotky pro vymáhání kryptoměnových zákonů (NCET), která byla zodpovědná za vyšetřování kryptoměnových podvodů, včetně praktik jako je „wash trading“. Tento krok byl vnímán jako součást širšího úsilí administrativy Donalda Trumpa o deregulaci kryptoměnového sektoru (asisonline.org).

Senátorka Elizabeth Warrenová vyjádřila obavy ohledně těchto událostí, označila je za „učebnicový případ politického výpalného“ a požadovala důkladné vyšetření možného střetu zájmů a korupce v souvislosti s těmito investicemi a následnými politickými rozhodnutími.

Zvláště znepokojivý je kontext, za co Trump tyto peníze dostává. Nejde o služby, nejde o veřejný zájem.
Jde o sabotáž planetární budoucnosti.

Trump otevřeně hlásá, že obnovitelné zdroje jsou podvod. Požaduje, aby umělá inteligence v USA běžela na fosilní paliva. Zpochybňuje klimatickou vědu, ruší ekologické regulace, a chce z USA udělat pevnost ropy, uhlí a plynu.
A právě za to mu proudí peníze z ropných režimů, které v něm vidí spásu svého byznysu. Ani ve snu je nenapadlo, že i uprostřed planetárního kolapsu – kdy každý den sledujeme, jak extrémy nahrazují klimatickou rovnováhu – bude jejich byznys dál vydáván za spásu světa, a ne za to, co ho ničí.

Ale není to ten jediný důvod.

Emiráty po investicích do WLFI podle Reuters vyjednaly zrušení omezení exportu špičkových čipů pro AI. Zdroj: Reuters

Saúdská Arábie díky napojení na Trumpova zetě Jareda Kushnera získává zakázky a ruší se zbrojní embarga. Zdroj: BBC

Takto vytvořený systém výpalného přes kryptoměny je zcela mimo tradiční demokratické kontrolní mechanismy.
Tokeny se nakupují anonymně, bez dohledatelného původu, přes fondy v daňových rájích. Nejde o cenné papíry – takže neplatí žádné pravidelné hlášení SEC, žádné přiznání střetu zájmů, žádný dohled Kongresu.

Kdysi musel diplomat vyjednávat. Dnes stačí kryptopeněženka. Kdo chce přízeň prezidenta, koupí si ji na blockchainu.

Etici proto mluví jasně: Trumpův kryptomodel není jen střet zájmů. Je to demontáž ústavního pořádku. Zdroj: Wikipedia

Trump není jen patologický narcis. Je to i defraudant bez hranic a symptom hlubšího rozkladu. Spojené státy se z modelu liberální demokracie stále víc posouvají k oligarchii – systému, v němž vládne úzká skupina superbohatých, která si kupuje politiku ve vlastní prospěch. Už v roce 2014 ukázala slavná studie Princetonské a Northwesternské univerzity, že běžní Američané mají na vládní rozhodování nulový vliv, zatímco zájmy ekonomických elit prosazovány jsou. BBC o studii

Trump tento trend vystupňoval do absurdních rozměrů: ponechal si svůj majetek, inkasoval peníze od cizinců, dosazoval do vládních funkcí vlastní rodinu – a nakonec si dokonce vydal vlastní kryptoměnu. To vše bez následků. Normalizoval míru střetu zájmů, která by ještě nedávno vedla k povstání voličů. Kritici mluví o nástupu sociopatických elit – extrémně bohatých jedinců bez morálních zábran, kteří veřejnou moc chápou jako nástroj osobního zisku.

Ne každý miliardář je ale Trump. Existují výjimky jako Bill Gates či Warren Buffett, kteří ukazují, že bohatství může být využito i ve prospěch společnosti. Gates prostřednictvím své nadace již věnoval přes 100 miliard dolarů na očkování, vzdělávání a boj s chudobou – a veřejně se zavázal rozdat většinu svého majetku. Právě proto se stal hlavním terčem konspiračních médií, která ho obviňují z plánů na vyhlazení lidstva a likvidaci svobody – tedy přesně z toho, co ve skutečnosti podporují ti, kdo za těmito dezinformacemi stojí: destrukci planety a ovládnutí mas psychopatickými elitami. BBC o Gatesovi

Jenže dokud bude v USA legální, aby si miliardáři kupovali zákony, prezidenty a média, budou mít Trumpové volné ruce. Americký systém spoléhá spíš na tradice než na zákony – a jak ukázalo Trumpovo prezidenství, bez tvrdých pravidel a funkčních brzd se demokracie stává jen dekorací moci.

Expresident Jimmy Carter to řekl naplno: „Amerika se stala oligarchií neomezeného úplatkářství.“ (odkaz)

Trump jen potvrdil, jak pravdivé to bylo.

Donald Trump a jeho rodina vytvořili nový model výkonu moci, v němž se státní správa prolíná s privátním byznysem a osobní obohacení je každodenní normou. Od přijímání zahraničních peněz přes vlastní hotely, přes zneužití charitativní nadace až po globální tunel s prezidentskou kryptoměnou – Trump postupně zrušil všechny dřívější mantinely, které měly bránit přímému obohacování se na veřejné funkci.

Veškerý osobní profit se obvykle ztratí za mlhou gigantických, údajně dojednaných státních zakázek, u nichž se můžeme jen dohadovat, zda nebudou mít ve spleti vznikající americké oligarchie vliv i na soukromé zisky lidí kolem Trumpa a jeho instalátorů a sponzorů – obzvlášť u zakázek z autoritářských arabských režimů, kde se státní a soukromé zájmy často prolínají natolik, že korupce přestává být vůbec rozpoznatelná. Preferování amerických firem firem před lepší, bezpečnější a zákazníky preferovanou evropskou konkurencí z čistě ideologických důvodů pak nelze u arabských diktatur chápat jinak než jako formu systémové korupce, která přímo přispívá k oslabení demokratických struktur a posilování fosilní proto-diktatury zcela nového typu, jež před našima očima vzniká v USA – proto-diktatury se zcela paradoxním a hluboce antihumánním cílem: co nejintenzivněji využít zbývající zásoby fosilních paliv, bez ohledu na důsledky pro planetu, svobodu i budoucnost samotného lidstva.

V normálním světě by takové skandály zničily politickou kariéru. Trumpovi se však podařilo vybudovat kolem sebe kult osobnosti a atmosféru post-pravdy, v níž jsou korupční aféry vnímány buď jako důkaz „síly“ vůdce, nebo jako spiknutí „elit“. Jeho příznivci jsou často emočně lapeni v manipulativním příběhu, odpůrci demoralizováni beztrestností. Tento posun má mezinárodní dopad: zpochybňuje důvěryhodnost USA jakožto bývalého garanta demokratických standardů. Pokud může nejvyšší představitel Západu beztrestně monetizovat svou funkci, vysílá to do světa jasný signál: korupce není výjimkou, ale novou normou.

Je velmi pravděpodobné že sledujeme pád Říma v přímém přenosu.

V té nově ustavené normě spočívá největší hrozba. Tento trend má následovníky – oligarchové v evropských demokraciích, často s pomocí ruských dezinformačních sítí, už dávno testují, jak si koupit voliče a ovládnout stát pro vlastní zisk. Česká „Agrofertizace“ nebyla náhodnou epizodou, ale lokální variantou téhož modelu: politická moc jako štít a nástroj byznysu. Likvidace konkurence, manipulace médií, podvodné dotace – to vše už dávno probíhá. Trump jen ukázal, jak daleko se dá zajít, když se nikdo nebojí důsledků. A s ruskou podporou a technologickými oligarchy v zádech už se bát nemusíte – zmanipulované masy vám budou ochotně zobat z ruky i své vlastní sebezničení.

Tato cesta vede do světa, kde jedinec není občan, ale dojná kráva hrstky vyvolených, kteří ovládli politiku skrze lež, manipulaci a strach. A pokud tuto trajektorii nezměníme, svět, na který jsme v pohodlí a blahobytu zvyklí, skončí. Nahradí jej nová forma autoritářství – s válkami, kontrolou, možná jednou i převýchovnými tábory pro „nepřizpůsobivé“. Lidé zvyklí na blahobyt se totiž bouřit nakonec budou.

Totality mají co nabídnout. Demokracie jen vlaječku a úsměv.

Nastupující trumpovská kleptokracie si rozumí s totalitními režimy a ropnými sultanáty mnohem lépe než s demokratickými spojenci. Proč? Protože tyto režimy mají co nabídnout – peníze bez pravidel. Desítky milionů v kryptoměnách, miliardové investice do Trumpových firem, letadlo za miliardy dolarů, přístup k trhům výměnou za změnu americké politiky. Neetické planetu zabíjející kontrakty? Žádný problém, pokud zaplatíte výpalné.

Ale co mají nabídnout demokracie, které si zachovaly soudní systém, transparentnost a volby? Pár milých slov? Deklarace o hodnotách? Trumpova politika tak zcela přirozeně směřuje ke korupčnější ose světa – protože právě tam proudí peníze. Demokratické státy pod tlakem vlastního právního rámce nemohou konkurovat. A Trump to ví.

Je více než pravděpodobné, že i jeho brutální celní válka nebyla o principech, ale o vyštelování ceny vlivu. Kdo se bojí jeho ekonomické agrese, raději zaplatí dopředu. Totality to chápou a platí, protože se jim to stále vyplatí.

Ale co může zaplatit Evropská unie? Nic, co by Trump zajímalo.

Trump i Putin rozumí pouze síle. A jen před skutečnou silou couvnou.

Oba sdílejí podobný psychologický profil – duševně narušení lídři předstírající sílu, kteří se sesypou, jakmile narazí na sílu opravdovou. Bojí se i setkání se svými oponenty. Neuznávají respekt, neznají kompromis. Znají jen dominanci. Pokud se jim někdo podřídí, zničí ho. Pokud cítí strach, využijí ho. Jediné, co je kdy zastavilo, byla reálná odveta nebo tvrdý tlak.

A zde je klíčová otázka:
Jsme ještě těmi, kdo mohou představovat takovou sílu?
Nebo už jsme i my jen upadající civilizací, jejíž politiku určují algoritmy a hlas ulice – masy voličů, kteří nevědomky touží po vlastní záhubě, protože už ani netuší, že jsou jen bezduchými roboty papouškujícími ty, co usilují o jejich zničení?

Právě proto je třeba opakovaně zdůraznit zásadní poučku, kterou svobodný svět často zapomíná: v tomto novém světovém řádu přežijí jen silní a jednotní – pouze ti, kdo mohou jednat i z pozice síly. Ne vojenské agrese, ale technologické převahy, ekonomické suverenity a politické odolnosti vůči hybridní válce a korupčním tlakům. Kdo bude dál věřit, že „hodnoty“ stačí, ten se brzy probudí v roli kolonie ovládané těmi, kdo si demokracii koupili jako značku – a přetvořili ji ve vlastní výkladní skříň pro kleptokracii.

I Trumpa je ale možné zkrotit a dokonce postavit proti Putinovi, ovládnout ho a donutit k udržování demokracie – ale pouze za předpokladu, že na něj bude vyvíjen enormní tlak jak zvenčí, tak zevnitř USA a že nebude mít jinou možnost. Jinak si vždy zvolí totalitu.

Na druhé straně však Trumpova éra probudila i odpor: novináře, soudce, části občanské společnosti i některé politiky, kteří se snaží prosadit reformy, jež by tomuto oligarchickému skluzu zabránily. Výsledek tohoto střetu zatím není jistý. Jisté je pouze to, že Trumpův příběh nebude zapomenut – buď jako varování před kolapsem demokratického systému, nebo jako příklad nové, oficiálně posvěcené tech-kleptokracie. To druhé je bohužel pravděpodobnější.

Většina lidstva bohužel ve zcela novém tech-prostředí dospěla do takového stavu vědomí, že si globální kolaps – patrně jedinou zbývající šanci, jak zastavit klimatickou destrukci – vlastně zasloužíme. Tragické je jen to, že přicházejícím sociálně-ekonomicko-ekologickým hurikánem budou smeteni i ti, kteří usilovali o pravý opak a prosazovali evoluční vývoj lidstva a jeho demokratického systému.