Článek
Chystaná demonstrace proti vládě a za prezidenta zřejmě zaplní náměstí, ale bohužel nejspíš zcela mine podstatu problému. Naše společnost je už dávno psychologicky proměněná, hybridní operace vítězí napříč celým Západem a spoléhat na automatickou regulaci dění prostřednictvím voleb dnes připomíná víru v to, že béčko Strakonic dokáže porazit kompletní jedenáctku Barcelony, navíc nadopovanou stimulanty a po anabolické kůře. Pokud nepochopíme, že naší jedinou šancí je radikální a tvrdá obrana demokracie před digitálním fašismem, bude náš křik na náměstích jen prodlužováním smrtelné křeče.
Uvízli jsme v obraně „demokracie 1.0“, která ve své naivitě dovolila extremistům ovládnout veřejný prostor. A zatímco my se snažíme tento děravý a nemocný systém zachránit, lidé jako Vachatová a Rajchl už pracují na jeho definitivní demontáži. K tomu jim má posloužit i návrh zákona o „registraci subjektů se zahraničními vazbami“, věrná kopie ruské legislativy. Impotentní demokracie, skrze kterou se prolhali k vlivu, jim přestala stačit – potřebují ji postupně a nenápadně transformovat v totalitní zřízení, jež jejich moc zabetonuje. Že návrh obsahuje výjimku pro média, která ochrání i dezinformační stoky jako Protiproud? To není chyba zákona, ale jeho účel. Je to nepokrytá snaha udržet ruské hnojomety rozvracející náš stát v nepřetržitém provozu. Musíme pochopit že pouze demokracie 2.0 na to reagující naše svobody uchrání. Ale za tu demonstrovat nejspíš nikdo nepůjde.
Velká demonstrace 21. března proti vládě a za prezidenta bude sice velmi potřebná a správná, ale vnitřně bude mít cíl, který se dna králičí nory ani nedotkne. Jistě na ní uslyšíme spoustu řečí proti politikům, co nás táhnou orbánovským směrem do pekla, v kterém ruské vlivové a dezinformační operace masivně pomáhají udržet Viktora a další své favority u moci, aby mohl dál rozkládat EU a sloužit ruskému digitálně fašistickému režimu. Stejná trajektorie přitom čeká nás.
Je snadné říct: může za to Babiš, je jako jeho bratr a spoluoligarcha Orbán, to on se spojil s fašisty a pavědci, aby nás posunul identickým směrem, aby místo nekonečné vděčnosti Ukrajině za její vzdor parazitoval na jejích těžkostech a byl za to odměněn ze strany ruské internetové hydry. Je skvělé mít personálního nepřítele, symbol, který nás svým soukromým estébácko-fízlovským aparátem vede do maďarsko-ruské temnoty. Je pak tak jasné vědět, že právě s ním musíme bojovat… Opravdu? Je chyba v nich, v lídrech, nebo jinde? Stane se něco podstatného, když špatný lídr zmizí?
Skutečnost je mnohem děsivější. Trajektorie světa pod sociopaty a mediálními manipulátory, proměňujícími občany v zombie, je už daná a žádná demonstrace ani personální změny ji nezmění. Pokud občanské hnutí stojící za demonstracemi nepochopí, proti čemu a komu má skutečně bojovat, bude jen zpomalovat nevyhnutelné a prodlužovat smrtelnou křeč.
Odbočka do zámoří a temnota chladného kalkulu
Udělejme si malou odbočku. Nedávno největší Trumpův kritik Gavin Newsom, guvernér Kalifornie – 4. největší ekonomiky světa –, jenž kritizuje a zesměšňuje Trumpa nejvíc ze všech kopírováním jeho mediálních absurdních výkřiků, prohlásil zajímavou věc ze soukromé komunikace s prezidentem. Ta je totiž častější, než byste čekali: Trump mu občas volá a povídá mu svoje nesouvisející „moudra“, vlastně docela v přátelském duchu. Ze všeho nejvíc chce být milován a obdivován, i právě od Newsoma. A těmito svými mentálně nemotornými pokusy se o to pokouší.
Trumpovo politické i osobní chování je podle Newsoma hnáno marnivostí a zoufalou potřebou získat uznání od ostatních, nikoliv nutně hlubokým ideologickým přesvědčením. Zdroj leží v nešťastném dětství a vztazích se stejně sociopatickým otcem, vztazích bez lásky, kterou dítě nutně potřebuje, aby jeho vývoj byl zdravý.
Zatímco Trump je podle Newsoma chaotický, ale čitelný skrze své ego a jeho potřeby, J. D. Vance označil za mnohem systematičtější a závažnější hrozbu pro zemi. Vance nepohání touha po potlesku ani potřeba být lidmi milován, ale spíše chladný, ideologicky vyhraněný úkol a kalkul.
Nejzásadnější myšlenkou Newsomova vystoupení bylo, že opravdová „temnota“ nedříme v Trumpovi. Ani člověk přivádějící svou hloupostí a chamtivostí svět k dosud nepoznanému kolapsu není pro Newsoma největším nebezpečím. Tím je právě Vance a jeho napojení na techfeudály, kteří z našeho demokratického světa chtějí udělat nežitelnou otrockou dystopii, kde kauzální logikou například nakonec běžné lidi nahradí efektivnější roboti s AI. Tím chtěl guvernér říct, že Vance má skutečně nebezpečnou vizi, kterou je připraven tvrdě a systematicky prosazovat bez ohledu na to, co si o něm lidé myslí, bez potřeby nebýt prokazatelným padouchem. Vanceova absence potřeby být kolektivně adorován ho paradoxně činí mnohem děsivějším a efektivnějším v prosazování autoritářských kroků.
Budiž toto jako příklad toho, že odstavením či smrtí nenáviděného lídra nic negativního nekončí a soustředit se i na tak dominantní demokracii destruující osoby jako Trump je omylem. Naopak, situace může být ještě nekonečně horší. Protofašisté na význam osobností ale věří a tak např. odstranili Chameneího st., i když se tím agresivní protizápadní islamistická hydra ještě více zatvrdila a přeprojektovala do jeho syna a žádná změna k lepšímu nenastala.
Tohle je jasný důkaz, že víc než různé ekonomicko-politické směřování politických stran by dnes ve volbách měly rozhodovat atributy jako je psychologie politiků, jejich napojení na lež a ochota páchat šílenosti dle svého mozku, neschopného racionální extrapolace situace. A to zejména tehdy, když má takový lídr ještě ke všemu tendenci se obklopovat patolízaly, šílenci nebo náboženskými či ezoterickými fanatiky, kteří jeho patologii znásobí tím, že mu nalžou, že není idiot vedoucí svět do katastrofy, ale bohem vyvolený k velkému úkolu.
Jádro problému: Proměněná společnost a disociace od reality
Naše situace v ČR totiž naprosto přesně kopíruje situaci v USA. Nemusíte mít Babiše rádi, ale skutečnost, že nějaká marginální část jeho osobnosti skutečně také chce, aby se dařilo i ČR a on nebyl opovrhovaným trestně stíhaným STBákem a čarodějem s dotacemi, ale naopak oslavovaným státníkem, co zemi pozvedl, se vidět dá i u něj. Nic na tom nemění jeho základní nepochopení faktu, že jeho oligarchická cesta napojená na ruskou síťovou pomoc z principu nikdy nemůže přinést nic lepšího než férový a spravedlivý demokratický západní systém. Ten, kdo přijde po Babišovi, už ale tuhle záklopku nejspíš mít také nebude.
Nástup právě této generace protodiktátorů není žádná mystická shoda okolností. Je to trajektorie společnosti, ve které hybridní válka vymyje většinu obyvatelstva tak, že ta novými technologiemi proměněná masa zvolí do vedení právě ty sociopaty, co se takto získané moci neštítí. Dokáží ji plně akceptovat, protože lhát pro ně představuje zcela přirozený způsob komunikace a dosahování cílů. A právě ti nakonec připraví půdu pro ty ještě horší. Všechny tyhle lokální trajektorie se slévají v současný civilizační přerod a novou vlnu totality, hnanou těmi novými technickými prostředky, na které ještě lidská mysl nenalezla protijed.
Kdyby na téhle trajektorii šlo něco reálně změnit křikem demokratické menšiny na náměstích, nepadlo by po Maďarsku tak snadno i Slovensko. Nepadla by pod Trumpem nejsilnější demokracie světa, nepadlo by Česko a nechystalo by se poškození Německa pod nadvládou ruské AfD či rozklad ve Francii. Je to globální dominový efekt, kde hybridní operace zkrátka nakonec v současném systému zvítězí. Dokonce i státy jako Belgie dnes zbaběle podléhají ekonomickým a právním lžím Ruska, nedodávají Ukrajině slíbená letadla a paralyzovaně blokují využití zmrazených ruských peněz k její záchraně. To všechno je důkazem, že systém je rozložen zevnitř.
A tady se dostáváme k podstatě problému. Je marné se jako menšina křikem domáhat zachování demokracie na demonstracích, které nechápou, v jakém světě nyní žijeme, co ho ovlivňuje a jak beznadějné je stát s holýma rukama proti stávajícím hybridním operacím Ruska i americké tech-oligarchie, které vytvořily většinu, co přeprogramována demokracii svými volbami prostě nakonec zruší. K toto připravujícím trumpistům se mimochodem ne náhodou lísá jak ANO (Havlíčkovy návštěvy v republikánském Texasu), tak Motoristé (Macinkovy návštěvy right-wing think tanků).
Pokud nepochopíme tohle, bude to na Letné jen demonstrace za starého nemocného umírajícího koně, který sice kdysi vyhrával závody, ale v nové éře přicházejících parních strojů a motorů se dostává do pozice, v které ho ty motory maximálně tak namelou do salámu.
Zakopaný pes totiž leží v minulých dekádách, kdy stát na tuto hybridní operaci nereagoval. Jak je pro něj typické, vlastní prospěch a „klid na práci“ byl většině politiků vždy přednější. Vzniklo tak tvrdé jádro proměněných voličů zcela disociovaných od reality – milion afektovaných, nenávistných bloudů ochotných se paranoidně vymezovat proti všemu demokratickému a od demokratů pocházejícímu. Na tuto skupinu se postupně nabalují další a další vrstvy; negativní emoce zkrátka fungují jako dokonalé lákadlo na „řešení“ vlastních problémů.
Nakonec se tahle skupina v různých fázích své psychologické proměny stala většinovou. Jsou to lidé, pro které je normální, že spolupracovnice justičního vraha si hraje na spravedlivou a tváří se, že o trestní odpovědnosti svého majitele rozhoduje spravedlivěji než soud, kterému ho odmítá vydat, jakoby její vraždící kolega Urválek na tom soudu stále ještě seděl a nespravedlivě sekal hlavy. Je pro ně normální, že pornoherec si hraje na strážce morálky a že ruský digitální fašista, sloužící zemi, co nás chce vyhladit, je uctívaným českým vlastencem.
V téhle mase je ten skutečný problém. V ní a v informační technice, která má takovou moc, že dokáže demokracii ovládnout poměrně levnou psychologickou operací. Ta si postupně zaháčkovala a rozvrátila kdysi poměrně demokratický stát, který je pak už pouze atrapou s fasádou demokracie, v jejíchž útrobách dávno žijí viry ruské, čínské a americké totalitní moci je jen otázkou, který virový kmen bude nakonec ten smrtelný. Brzy to uvidíme v plné síle, až se maďarská státní moc před volbami napojí na tajné ruské operace, aby tento maďarský protofašistický moloch dál běžel po stejné trase. (podobnou podporu přitom Orbán paradoxně dostane i od USA)
Stále ještě je sice technicky možné ve volbách odstavit populistické politiky, ale je nebezpečnou iluzí věřit, že to znamená rovnost volebního boje. Není tomu tak. Ano, atributy demokracie ještě nebyly narušeny natolik, aby bylo technicky nemožné populisty porazit. Je to ale stejné, jako si myslet, že béčko Strakonic porazí kompletní jedenáctku Barcelony. Není to technicky nemožné, ale je naprosto jasné, že se to nestane. Navíc bohužel platí, že i kdyby se naše spirála dějin ještě jednou zvládla otočit v neprospěch Babišů, Rajchlů a Okamurů, bude to bez strukturálních změn v systému jen další marně vzdorující mezietapa před konečným vítězstvím digitálního fašismu.
Někteří se domnívají, že až Orbán padne, ukáže se, že demokracie přeci jenom dál funguje. To, že po bezmála šestnácti letech jeho nepřetržité vlády bude možná poražen fanatický Putinův obhájce a destruktor EU, považují za dobrou zprávu a důkaz konečné funkčnosti demokracie. Nechápou ale, že svět a vývoj jsou tak rychlé, že nemůžeme ztratit ani měsíc či rok, natož dekádu a půl v boji s podobnými produkty digitálního fašismu, protože ten nás dokáže zničit daleko rychleji, než se my vůbec dokážeme takto „probrat“. Tempo této destrukce se s novými prostředky AI a „vylepšenými“ algoritmy amerických sítí bude nadále jen zvyšovat. Ne, ani případná Orbánova prohra neznamená vítězství – znamená to jen, že někdo v řítícím se autě digitálního fašismu dokázal na chvilku nepatrně šlápnout na brzdu.
Je to zároveň ukázka naprosto základní nerovnováhy. Protofašisté často nesmyslně prohlašují, že jim někdo ukradl volby, a neváhají nezákonně tlačit na ostatní, aby jim podvodem zajistili vítězství. Účelově lžou, že systém už dávno není svobodný ani demokratický a že ho řídí temné spiknutí sil na straně demokratů. Tuto lež pak mistrně využívají k dokonalému ovládnutí svých stoupenců.
Demokraté se naproti tomu tváří, jako by nesměli nahlas vyslovit ani holou pravdu: že existuje skutečné, reálné spiknutí, které je právě teď připravuje o demokratický systém, na nějž mají ústavní právo. Systém už totiž opravdu je nespravedlivý, ovšem přesně opačným směrem, než tvrdí protofašisté. Pravidla plíživě přepsala hybridní psychologická válka a demokracie v tomto střetu fatálně prohrává.
Svět se obrátil zcela naruby. Pravda je lží a takový systém nemůže kolektivně fungovat, protože ztratil jakékoliv společné atributy a cokoli, na čem by se dalo shodnout a vytvořit nějaké kolektivní obecně platné základy. Systém zkrátka nemůže fungovat, když jedna strana může dělat to, co druhá nesmí – brutálně lhát pomocí nástrojů silnějších než lidské mozky ve snaze zničit systém, který tomu dalšímu šíření lži a nesvobody ještě brání .
Znamená to definitivní prohru demokracie? Ne nutně, ale staré systémy a metody nás už nezachrání. Za co by se tedy mělo na Letné demonstrovat? Pokud chcete zjistit, proč má právě Česká republika díky svým tvrdým dějinným zkouškám ty vůbec nejlepší historické předpoklady k tomu, aby se jako první dokázala digitální totalitě efektivně bránit, přečtěte si navazující text. Dozvíte se v něm mimo jiné, jak absurdní dvojí metr se na nás chystá: proč se mocní na jedné straně snaží zajistit beztrestnost pro ty, kteří kolaborují s nepřátelskými diktaturami, a na straně druhé připravují likvidační zákony k zakleknutí na demokratické neziskovky. A především o tom, čím by pro nás těžce vydobytá svoboda vlastně měla být a proč ji nesmíme nechat v boji proti technické totalitní přesile padnout.
viz Cesta nové systémové obrany demokracie – čtěte navazující text zde:
