Článek
(Reakce na můj předchozí článek: „Katastrofální Trumpova podpora nemusí být pro demokracii jen dobrou zprávou“
https://medium.seznam.cz/clanek/milan-cech-katastrofalni-trumpova-podpora-nemusi-byt-pro-demokracii-jen-dobrou-zpravou-208458)
Existují chvíle, kdy demokratický svět hraje o samotné přežití na šachovnici – a právě v tu chvíli Trump shodí z vlastního stolu královnu. Jeho zrada a nové napojení na Putinův režim otevřely již zcela jasnou fašisticko-oligarchickou kooperaci, která ohrožuje celý demokratický svět.
Zatímco většina komentátorů ještě minulý týden nadšeně křičela, že „Trump přece drtí Rusko sankcemi“ a „je to jiný Trump, pragmatický Trump“, stačilo pár dní – a „nový Trump“ udělal přesně to, před čím jsem varoval ve svém předchozím textu, který Seznam opět učinil neviditelným:
Zradil Ukrajinu. Otočil jako vždy. A vrátil Rusku prostor, po kterém touží už roky.
A jestli si někdo myslí, že tím to končí, nečetl dějiny ani psychologii moci.
Tohle je teprve první krok.
A ten další povede přímo do Evropy.
1) Rusko-americký oligarchický fašismus není metafora. Je to systém.
Historici se mohou hádat, zda je Trumpismus doslova fašismus. Ale na základní charakteristice se shodují:
- korporátní stát
- nacionalismus
- kult osobnosti
- destrukce demokratických institucí
- trestání opozice
- pohrdání právem
Tohle není náhoda.
Tohle je modus operandi.
Rusko je dávno korporátní autokracie s imperiálním mýtem.
Trumpova Amerika je korporátní autokracie v zárodku – s mediálním kultem a sponzoringem miliardářů, kteří hledají ztracený svět bez regulací.
A dohromady tvoří toxic-mix, který popisuji roky:
oligarchický fašismus napojený napříč státy skrz korporace, média a digitální infrastruktury.
To není aliance dvou států.
To je symbióza dvou systémů, které se dokonale doplňují a vzájemně potřebují:
- Putin potřebuje chaos na Západě, slabou EU, vyčerpané NATO.
- Trump potřebuje „zahraniční úspěch“, aby přebil vlastní skandály (včetně pedofilního) a získal zpět ruské trollí továrny, které mu pomohly k moci.
Výsledek?
Vzniká transatlantický fašistický hybrid.
Ne nacionální – ale oligarchický.
A právě Ukrajina je jeho první předkrm na hostině, jejíž bohatost si už dokážeme s hrůzou v očích představit.
2) Ukrajina jako nový Mnichov. A Evropa jako příští oběť.
Když Chamberlain v r. 1938 přivezl z Mnichova papír s podpisem diktátora, svět jásal.
„Mír pro naši dobu!“
Za půl roku nebyl ani mír, ani důstojnost, ani Československo.
Dnes jsme na stejném místě. Jen s lepším internetem a rychlejší propagandou.
Trump má k Putinovi blíž než k demokratům a nijak se tím netají.
A jeho zrada není mír.
Je to kapitulace.
Ukrajinské území a nepochybně jednou i Ukrajina sama má být odevzdána agresorovi.
Rusko má být odměněno.
Evropa má být rozeštvána.
NATO zrušeno.
Tohle není jen zrada.
Tohle je plán.
A největší tragédie?
Evropa mezitím kroutí prsty a hraje na mrtvého brouka. Občas někdo zabručí, že „tohle není hezké, co ti dva dělají“.
Stejně jako v roce 1938:
„No tak ať si vezmou nějaké území, hlavně že bude klid…“
Nebude.
3) Evropa pevnost nebo Evropa kolonie. Nic mezi tím už neexistuje.
Vždy jsem psal, že na Trumpa se nelze spolehnout.
Ani jako na spojence, ani jako na protivníka.
Protože není loajální nikomu – kromě svého ega.
Když ztratí podporu doma, hledá si novou za hranicemi.
Když mu klesnou preference, zradí kohokoliv.
A když mu hoří pedofilní skandál pod nohama, potřebuje okamžitý „úspěch“. A také potřebuje Ruské internetové hnojomety opět na své straně.
Evropa se ocitá v existenčním dilematu:
A) Buď vytvoříme vlastní bezpečnostní doktrínu, vlastní průmysl, vlastní strategii – a postavíme se Rusku i bez USA.
B) Nebo celá EU projde stejným procesem jako Maďarsko, Slovensko a ČR a dojde k převzetí proruskými pol. subjekty, rozkladu institucí a konci demokracie.
To není přehnané.
To je vývoj, který už běží.
4) Rusko je na lopatkách. A Trump ho může oživit.
Tohle je klíč:
Rusko válku prohrává. Ekonomicky, technologicky, demograficky, vojensky.
Zůstalo mu jediné – pletichy s podobnými zrůdami.
Jedině s ním provázaný všehoschopný sociopatický protofašista Trump mu může nabídnout:
- vítězství, i když je na lopatkách
- „mírové“ uspořádání a legalizaci jeho nelegálních zisků
- zapomenutí jeho dluhů za zničení Ukrajiny
- znovunabití zásob a restart vojenské výroby
- přípravu nové vlny války
Tak jako Hitler po Mnichovu dostal rok a půl navíc –
Putin teď může získat roky. Třeba tři.
A co bude pak?
Pobaltsko.
Moldavsko.
Polsko.
Možná Finsko.
A nakonec celá evropská demokracie.
5) Základní pravda: nehrajeme o krk Ukrajiny. Hrajeme o náš.
Ukrajina je první na ráně, protože byla nejblíž a příliš přesvědčivě ukazovala, že demokratická cesta je možná i v postsovětském prostoru.
Ale zároveň je jediný důvod, proč ruské tanky nestojí v Košicích a Bělověži.
Pokud Ukrajinu „odložíme“ ve jménu Trumpova PR, podepisujeme si vlastní rozsudek.
Evropa stojí před volbou, jakou nepamatuje desítky let:
Buď dokončíme porážku nejhoršího fašistického režimu naší doby a zajistéme i ukončení i jeho hybridního vlivu.
Nebo:
Obnovíme ruský imperiální sen – tentokrát s americkým krytím.
A pak nás čeká:
Orbánizace Evropy → destrukce demokracie → oligarchická kleptokracie → fašistická normalizace.
A vše high-speed, turbo poháněné americkými sociálními sítěmi a AI.
To není film.
To je realita.
6) Co musí Evropa udělat okamžitě
1) Vytvořit evropský obranný fond a nakoupit Ukrajině vše, co potřebuje pro vítězství.
Bez USA.
Bez výmluv.
2) Zavést tvrdé sankce bez politických výjimek.
Bez ohledu na to, zda některé státy EU dlouhodobě blokují společnou reakci a objektivně nahrávají agresorovi.
3) Politicky izolovat Trumpovu administrativu do doby, než přestane s Putinem koordinovat kroky, které mají znaky oligarchicko-autoritářského projektu namířeného proti demokratickému světu.
4) Přestat se tvářit, že „jsme malí“.
Evropa je ekonomicky silnější než USA i Rusko dohromady.
Jen věří vlastnímu komplexu méněcennosti.
5) Bránit se proti vnitřnímu rozvratu.
Jakékoliv vědomé šíření ruských propagandistických narativů a aktivit ve prospěch agresora (včetně těch na úrovni naší nové proruské vlády) musí být vyšetřováno a řešeno v rámci zákonů na ochranu bezpečnosti státu.
Demokracie má povinnost bránit se proti hybridní agresi – jinak neobstojí.
7) A teď k Trumpovi: proč musí být vnímán jako toxický prvek, ne jako partner
Donald Trump selhal ve všem, co sliboval.
Uvnitř země i venku.
Dokonce i jeho vlastní voliči se začínají obracet zády – ne kvůli politice, ale kvůli pedofilnímu skandálu, který prorazil iluzi neporazitelnosti.
A právě to je důvod, proč je tak nebezpečný:
Člověk v koutě je ochotný obětovat celý svět, jen aby zachránil sebe.
Trump potřebuje rychlý úspěch.
Potřebuje, aby se Rusko znovu postavilo za něj.
Potřebuje „mírovou dohodu“, kterou si dá na billboardy.
A když přitom padne Ukrajina?
Evropa?
Demokracie?
To je pro něj statistika.
Ne tragédie.
Navíc nikdy nechtěl demokracii udržet – naopak, roky je zřejmé, že ji touží nahradit osobní mocí, císařstvím na způsob Kim Čong-una.
Závěr: Jestli si Evropa neuvědomí, co se děje, dostane nejen Mnichov 2.0, ale i světovou válku, kterou tentokrát prohraje.
A tentokrát nepadne jedno malé Československo – padne celý demokratický svět.
Ukrajina je štít.
Evropa je cíl.
A Trump je páčidlo, kterým Rusko páčí naše hranice, naše instituce, naši psychiku.
Pokud se Evropa nesemkne a nezačne jednat sama za sebe, bude historie psát další kapitolu „o slabých, kteří věděli – a nic neudělali“.
A tohle už není článek o politice.
Tohle je článek o přežití.
