Článek
Milenko noci zrádná jak lvice
svedlas mě vůní a hřálas mé plíce
laskala jsi jazyk můj i zrak
já věřil ti tolik, měl jsem tě rád
mělas mě hladit, ne se mnou se prát
Pod závojem noci v opojném objetí
nespal jsem roky, snad celé století
pod svitem luny celý jsem bílý
srdce mi buší, nemám už síly
hlavu jak granát a za malou chvíli
asi se na tisíc kusů rozletí
Milenko zrádná, ve tvé jsem moci
po probdělé noci zůstal jsem bez pomoci
nohy se lámou, hlava se točí
jazyk se lepí, mám čtyři oči
Vidět tě nechci nikdy už více
ty prokletá slívovice!
