Článek
Co se to stalo? Kde to jsem?
Byla to iluze, nebo jen sen?
Nikdo tu není, doma jsem sám
tak proč celý hořím a polštář objímám?
V blednoucí noci za svitu večernice
matně si vzpomínám že svedla mě tanečnice.
Za zvuků píšťal a bubnů, za záře ohně
chytla mě za ruku a vtáhla mě k sobě.
Teď tančí jen pro mne, jak had se vine
na čele perlu má a v očích čas ji hyne
její rty jsou tak sladké a svěží
jsem ztracen a odolávám už jen stěží
Ve vůni hřebíčku, koky a skořice jak kobra se svíjí
za víření bubnů, za svitu měsíce
ruce se míjí a sárí k zemi padá
Na lodním kufru teď nastává má éra
ta krásná bajadéra sladká jako réva
učí mě věci prosté a taky Kámasůtru
S pomocí Šivy dělám teď divy
v sedmém jsem nebi, Šiva už šílí
Osmý div světa Šiva neviděl
hodně se naštval, asi mi záviděl.
Ze země pohádek, zlata a slonů
přenes mě ve snu nad ránem domů
Do země brahmánů, hadů a bajadér
vrátit se nesmím, „Šivo to není fér!“
