Článek
Nejbohatší lidé planety si budují záložní varianty existence mimo země, ve kterých zbohatli. Rostoucí počet miliardářů a milionářů získává druhá občanství, přesouvá majetek do zahraničí a připravuje se na svět, který považuje za méně stabilní než kdykoliv v posledních desetiletích.
Když si elity pořizují druhý domov
Peter Thiel strávil poslední měsíce v Argentině, koupil si rezidenci v Buenos Aires a jeho děti začaly navštěvovat místní školy. Pro většinu lidí by podobná zpráva byla jen další zajímavostí ze života miliardářů. Ve skutečnosti však zapadá do mnohem širšího obrazu, který se v posledních letech začíná rýsovat stále zřetelněji. Nejbohatší a nejvlivnější lidé světa si budují alternativy. Pořizují druhá občanství, nakupují nemovitosti v jiných zemích, přesouvají část rodin i majetku mimo státy, v nichž vyrostli a zbohatli. Vzniká tak nový fenomén, který by bylo možné označit za geografickou diverzifikaci života.
Největší migrace bohatství v moderní historii
Na první pohled se nabízí vysvětlení v podobě daňové optimalizace. Takové zdůvodnění však přestává stačit ve chvíli, kdy se podíváme na rozsah celého trendu. Podle společnosti Henley & Partners změnilo v roce 2025 zemi pobytu rekordních 142 tisíc dolarových milionářů. Letos má jejich počet překročit 165 tisíc. Jde o nejvyšší čísla od začátku sledování tohoto ukazatele. Británie má letos přijít o přibližně 16 500 milionářů, což představuje historicky největší odliv bohatství z jedné vyspělé západní země. Současně prudce roste zájem o Spojené arabské emiráty, Singapur, Nový Zéland, Maltu, Kostariku nebo Argentinu.
Pohled na mapu těchto destinací ukazuje zajímavou věc. Nejde pouze o daňové ráje. Mnohem častěji se jedná o země, které nabízejí politickou stabilitu, geografickou vzdálenost od velkých konfliktů, relativní soběstačnost nebo příznivé podmínky pro získání pobytu a občanství. Lidé, kteří celý život přemýšleli v kategoriích rizika a návratnosti investic, začínají stejným způsobem uvažovat i o státech. Země se pro ně stávají součástí portfolia.
Proč je Peter Thiel jiný případ
Právě zde se příběh Petera Thiela stává zajímavým. Thiel není pouze úspěšný investor. Patří mezi osobnosti, které spoluvytvářely digitální ekonomiku současnosti. Byl u vzniku PayPalu, stal se prvním velkým investorem Facebooku a vybudoval společnost Palantir, která dodává analytické systémy vládám a bezpečnostním institucím po celém světě. Dlouhodobě se zajímá o geopolitiku, obranu, budoucnost technologií i dopady umělé inteligence. Když člověk s podobným přístupem rozkládá svůj život mezi více zemí, působí to jinak než u běžného investora hledajícího výhodnější daňový režim.
Thiel navíc není žádnou výjimkou. Zakladatelé a investoři ze Silicon Valley již řadu let nakupují rozsáhlé pozemky na Novém Zélandu, investují do soukromých ostrovů, budují soběstačné rezidence nebo získávají druhá občanství. V době, kdy veřejnost vedla debaty o nových aplikacích a sociálních sítích, vznikal mezi nejbohatšími lidmi světa zvláštní druh přípravy na budoucnost. Nešlo o přípravu na konkrétní katastrofu, ale na svět, který bude výrazně méně předvídatelný než ten současný.
Éra stability se možná uzavírá
Možná právě zde leží skutečný význam celého trendu. Miliardáři se nepřesouvají proto, že by očekávali bezprostřední kolaps civilizace. Jejich kroky spíše naznačují, že období stability, na němž vyrostla poválečná ekonomika, považují za uzavřené. Umělá inteligence mění trh práce, geopolitické soupeření mění globální obchod, zadlužení států roste a technologický vývoj zrychluje tempem, které nemá historickou obdobu. V takovém prostředí začíná být druhý pas nebo druhý domov podobnou pojistkou, jakou bývalo diverzifikované investiční portfolio.
Zajímavé není, že si nejbohatší lidé světa pořizují alternativy. Zajímavé je, že tak činí právě teď, v době, kdy technologický pokrok dosahuje úrovně, o které se předchozím generacím ani nesnilo. Veřejný obraz budoucnosti bývá plný optimismu, vizí umělé inteligence, robotiky a bezprecedentního růstu produktivity. Soukromé kroky části globálních elit však naznačují mnohem opatrnější pohled. Lidé, kteří mají nejlepší přístup k informacím, kapitálu a analytickým nástrojům, si vytvářejí záložní varianty života pro případ, že by se svět vyvíjel jinak, než předpokládají oficiální scénáře.
Když architekti systému hledají únikové cesty
Otázka proto nestojí tak, zda se Peter Thiel skutečně stěhuje do Argentiny. Mnohem zajímavější je, proč stále více lidí jeho formátu dospívá k názoru, že mít připravenou druhou možnost je rozumné rozhodnutí. Historie ukazuje, že velké společenské změny bývají nejzřetelnější právě ve chvíli, kdy je začnou předvídat ti, kteří mají nejvíce co ztratit.
Možná se tedy nedíváme na příběh několika bohatých lidí, kteří si pořizují luxusní domy v exotických zemích. Možná sledujeme tichý signál, že část globálních elit už nevnímá budoucnost jako pokračování současného světa, ale jako období hluboké transformace. A pokud si lidé, kteří mají nejlepší informace, největší kapitál a nejširší přístup k technologiím, připravují záložní plány, stojí za to přemýšlet nad tím, co vidí na horizontu oni a co zatím nevidíme my.
