Článek
Tato věta nikdy nebyla oficiální doktrínou NATO. Šlo spíše o realistické shrnutí geopolitické situace, která vznikla po druhé světové válce.
Evropa byla tehdy traumatizována dvěma světovými konflikty, které začaly v jejím středu. Sovětský svaz představoval vojenskou hrozbu z východu, Spojené státy byly jedinou mocností schopnou garantovat bezpečnost západní Evropy – a Německo, byť poražené, zůstávalo potenciální vojenskou silou, která musela být pevně zakotvena v aliančním systému.
Německo „při zemi“ – vojensky, nikoli ekonomicky.
Ismayova formulace neznamenala držet Německo při zemi ekonomicky. Naopak – hospodářská obnova Německa byla považována za klíčovou pro stabilitu Evropy.
„Držet Němce při zemi“ znamenalo především vojenskou kontrolu.
Po druhé světové válce byly německé ozbrojené síly zcela rozpuštěny. Jejich obnovení bylo možné až v roce 1955, a to výhradně v rámci NATO. Nově vzniklý Bundeswehr byl od počátku integrován do alianční struktury a podléhal přísným politickým a institucionálním kontrolám.
Německo znovu masivně ⁶zbrojí
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 zásadně změnila evropské bezpečnostní prostředí.
Německo reagovalo historickým rozhodnutím výrazně posílit své ozbrojené síly. Německá vláda vytvořila speciální obranný fond ve výši 100 miliard eur a zavázala se dlouhodobě zvýšit výdaje na obranu.
Bundeswehr, který byl ještě před několika lety kritizován za podfinancování a technické problémy, nyní prochází rozsáhlou modernizací.
Pokud budou tyto plány naplněny, Německo se pravděpodobně znovu stane nejsilnější vojenskou silou v Evropě.
Historická zkušenost Evropy
Tento vývoj je dnes vnímán jako logická reakce na ruskou agresi. Většina evropských států považuje posilování německé armády za správný krok v rámci kolektivní obrany.
Přesto považuji za důležité připomenout historickou paralelu.
Evropa už dvakrát zažila situaci, kdy se německá vojenská síla stala dominantní – během první a druhé světové války. Tyto konflikty zásadně poznamenaly celý evropský kontinent.
Moderní Německo je dnes stabilní demokracií pevně zakotvenou v evropských institucích a transatlantickém partnerství.
To ale neznamená, že historická zkušenost zcela ztratila význam a že bychom na ni měli zapomenout.
Platí Ismayova věta ještě dnes?
Aliance dnes plní jinou roli než v době svého vzniku. Jejím hlavním cílem je kolektivní obrana a stabilita euroatlantického prostoru.
Přesto se občas vrací otázka, zda slavná Ismayova formulace stále obsahuje určitou geopolitickou logiku.
Držet Rusko mimo Evropu. Udržet Spojené státy v evropské bezpečnostní architektuře. A zajistit, aby vojenská síla v centru Evropy zůstala pevně zakotvena v mezinárodním systému.
Otázka pro Evropu
Dnes je posilování německé armády reakcí na ruskou agresi a většina Evropy ho podporuje.
Otázka ale zní:
Bude tomu tak i do budoucna? Dokáže evropský bezpečnostní systém zajistit, že vojenská síla Německa zůstane vždy pevně zakotvena v aliančním rámci?
Historie Evropy ukazuje, že bezpečnostní architektury vznikají proto, aby předcházely krizím. Pamatuje si Evropa ještě, proč ta současná vlastně vznikla?
