Článek
Rozkládá se na 25 stupni severní šířky, asi jako Florida. Má příjemné zimy, pokud neprší, a vlhká horká léta. Mezi pouští a mořem, omýván vodami Perského zálivu, za mořem Irán.
Místo bylo osídleno už od pravěku, v 8. století přišel Islám, ve středověku je zaznamenána osada, o jejíž strategickou polohu se zajímala Persie i Turecko, později i Portugalci, Francouzi a Holanďané, nakonec přišli Britové a postavili zde pevnost.
V 19. století zde vládla rodina šejka al Maktúma, obyvatelstvo se živilo rybolovem, lovem perel a obchodem. Arabové jsou dobří obchodníci. Ve druhé polovině dvacátého století zde rostlo a prosperovalo město. V šedesátých letech minulého století odešli Britové, byla objevena rozsáhlá ložiska ropy a Dubaj se začlenila do svazku Spojených arabských emirátů.
Dobrá ekonomika podporuje politickou stabilitu. Místní prozíraví vládci nespoléhají jen na ropu. Budují město, které se stává cílem turistů i obchodníků z celého světa. Panuje zde přísnost, přistěhovalci se musí podřídit místním zákonům i tomu, že nikdy se nestanou plnoprávným občany Dubaje. Nesmí být nic, co by uráželo Islám.
Ale současně existuje tolerance, pokud prospívá obchodu. Tolerují se hinduisté, sikhové i křesťané. Vedle arabštiny se široce používá angličtina.
Město je budováno podle Zálivu (Creeku). Vlevo Bur Dubaj, vpravo Deira. Bur Dubaj je nejstarší část, postupně jsou zde rekonstruovány staré domy. Uvidíme zde historickou čtvrť Bastakía, Dubajské muzeem, mešitu, tržnici i Dům šejka Al Maktúma.
Vody Creeku brázdí obrovská teaková plavidla, dhou, naložená neuvěřitelným množstvím nejrůznějšího zboží, od kávy až po traktory. Menší, rychlé lodě, zvané abry, slouží pro dopravu osob mezi Bur Dubaj a Deirou.
V Deiře nás zaujmou restaurace, hotely a zejména trhy, zlatý, s kořením, s parfémy i tržnice s látkami a vším možným. Je příjemné, posedět večer v kavárně na břehu Creeku, poručit si kávu a vodní dýmku, šíšu, lenošit a pozorovat světla a čilý ruch na vodě.
Nebo navštívit předměstí Šardžá, kde na poměrně malé ploše najdeme trhy, kavárny, restaurace, hotel i pozoruhodné muzeum umění.
Samozřejmě lidé jezdí do Dubaje za mořem, plážemi, zábavou a výlety do pouště. Vše zde nalezneme v dech beroucím množství, včetně všech možných výstřelků architektury. Můžeme jmenovat sedmihvězdičkový hotel Burdž al Arab, výstřední mrakodrap, Burdž Chalífa, patrně nejvyšší budovu světa, nebo umělé ostrovy na pobřeží.
Co může turista zde očekávat. Nejjednodušší by bylo napsat, že všechno a jít od toho. Závisí pochopitelně na turistových preferencích, stavu peněženky a čase, který zde chce, či může zde strávit. Tak jen stručnou nabídku.
Let z Prahy do Dubaje trvá asi 6 hodin. K dopravě zde slouží dvě linky skvělého metra, spousta taxíků i fungující autobusová síť. Ubytování ve městě či na plážích poskytuje množství hotelů, které však převážně cílí na movitější klientelu. Naštěstí i levnější možnosti se nabízejí.
Gurmáni i prostí hladoví turisté zde naleznou nepřeberné možnosti najíst se a napojit. Uspějí i lidé kteří se chtějí vyhnout restauracích a stravovat se na vlastní pěst.
Možnosti pasívní a aktivní zábavy jsou nepřeberné. Kavárny s vodní dýmkou, kina, divadla, restaurace, bary, klasické hospody i vinárny. Kupodivu v tomto muslimském světě můžete navštívit pravou irskou hospodu, nebo protančit noc v baru, či vinárně a na závěr si dopřát koňak a kubánský doutník.
Milovníci nákupů, zde dostanou kromě typických produktů, jako je zlato, koření, různé suvenýry, luxusní parfémy, i pravý íránský kaviár, ománský med a zboží z celého světa.
I sportovci si přijdou na své. Vedle radovánek na plážích i všemožných vodních sportů, mohou sledovat závody lodí i velbloudů, podniknout safari do pouště s jízdou po dunách a večerního pikniku pod hvězdami v nějaké oáze. Na své si přijdou milovníci kriketu, dostihů, tenisu, golfu i ragby.
Co říci na závěr. Lidé se sem obvykle rádi vracejí a neodradí je ani horko, které je někdy opravdu nepříjemné.
