Článek
Věčné město zbudované na sedmi pahorcích, s protékající řekou Tiber, prožívající antické, císařské, středověké, renesanční a barokní periody, je archeologickým archivem západní kultury i vyspělým městem současnosti.
Turisté procházející se městem možná ani netuší, že v hloubce 4 metrů pod chodníkem se ukrývá docela jiné město, jehož zbytky jsou poodhaleny v okolí pahorků Capitolinu a Paladinu.
Prohlídku města můžeme zahájit návštěvou nejmenšího státu světa - Vatikánu. Vylezeme na střechu dómu sv. Petra a zjistíme, že nad námi se stále zdvihá majestátní kopule chrámu o výšce srovnatelné s výškou běžného kostela. Až i tam se vyšplháme, zjistíme, že teprve odsud máme ten správný pohled na Řím.
Toto město bylo původně založeno zvolením Romula králem území na třech pahorcích, Palatinu, Esquilinu a Qurinalu, dne 21. dubna roku 753 před Kristem. Léta plynula, Julius Caesar byl nejslavnějším římským vojevůdcem, ale prvním císařem byl až jeho prasynovec, Augustus. To už se nacházíme na počátku našeho letopočtu. První křesťanští apoštolové byli umučeni, přesto se toto náboženství z Říma rychle rozšířilo do celého vyspělého světa.
Řím zůstal „centrem světa“ až do roku 330, kdy první křesťanský císař Konstantin přenesl svoji základnu do Byzance. Na západě však zůstal centrem katolíků Řím a prvním papežem byl svatý Petr, jeden z učedníků Krista. Od něho pak odvozují další papežové svoji autoritu.
Přestože starověké město bylo v 5. století zničeno vpádem Góthů a Vandalů, Řím nadále zůstal hlavním městem katolíků. O to se postaraly celé generace papežů. Svou moc ve středověku posílili, když papež Leo III korunoval Karla Velikého císařem Svaté říše římské.
Papežové novověku budovali město, aby posílili svou moc, za vydatné pomoci vynikajících umělců té doby. Vatikánská muzea obsahují ohromné bohatství, nashromážděné papeži během staletí.Mohli bychom týden strávit v nádherných Vatikánských muzeích a Sixtinské kapli, ale i jeden den musí stačit.
Sixtinská kaple, asi nejcennější místo Vatikánu, byla stavebně dokončena v roce 1484, pro papeže Sixta IV. Výzdoba kaple však pokračovala dál a je spojena hlavně se jménem Michelangelo Buonarroti. Tento geniální sochař, architekt i malíř vyzdobil strop i stěnu kaple a významně se podílel i na výzdobě chrámu svatého Petra. Sixtinská kaple je magnetem pro turisty a je také místem, kde se koná konkláve, čili volba papeže.
Nabaženi Vatikánem můžeme minout Andělský hrad, překročit řeku Tiber, a posléze se vydat na toulky městem. Nepřehlédnutelá Via del Corso míří rovně, jako šíp, směrem ke Kapitolu. Navštívíme starověké Forum Romanum, Kapitol a Palatin , abychom si na troskách bývalých pompézních staveb udělali představu o slávě starověkého Říma. Ikonické Colosseum, aréna pro zápasy gladiátorů, vzniklo v 1. století po Kristu.
Slavné Forum Romanum posléze nezničily ani tak nájezdy ranně středověkých barbarů, jako spíše chamtivost samotných obyvatel města, kteří postupně rozkrádali drahocenný stavební materiál z něhož byly zhotoveny císařské imperiální stavby.
Neměli bychom zapomenout navštívit světoznámé Španělské schody ani ohromnou zahradu Villy Borghese, nacházející se severně od centra. Projít se a posedět na nádherném náměstí Navona, obklopeném barokními paláci s fontánou Čtyř řek uprostřed. Nedaleko odtud se nachází pozoruhodná stavba Pantheon, nejzachovalejší stavba starověkého Říma.
Menší náměstí Campo de` Fiori je dnes barvitým trhem se zeleninou a květinami. Ve středověku bývalo popravištěm inkvizice a byl zde, v roce 1600, upálen známý mnich Giordano Bruno, protože tvrdil, že Země se točí kolem Slunce a nikoliv naopak. Galileo Galilei a Mikuláš Koperník, kteří tvrdili totéž měli větší štěstí.
Fontána di Trevi, jeden ze symbolů „dolce vita,“ sladkého života, je dalším neopomenutelnými cílem turistů v Římě. Kdy do fontány nevhodí alespoň malou minci riskuje, že už se do Říma nevrátí.
Na závěr můžeme navštívit malebnou čtvrť Trastevere, kde se můžeme věnovat pizze, dobrému vínu a jiným kulinářským specialitám. A pokud dorazíme v době horkého léta stojí za úvahu návštěva přímořského letoviska Ostie. Tu si ostatně oblíbili i římští císařové.
