Článek
Je to velké, kosmopolitní město, obchodní a finanční centrum Číny. Takový čínský New York. Přímý let z Prahy do Šanghaje trvá asi 13 hodin, s centrem města spojuje letiště rychlodráha. Žádný problém. Jako doprava po městě se doporučuje taxi, metro a autobusy.
Šanghaj leží na břehu Východočínského moře, na stejné rovnoběžce severní šířky jako Káhira, na jih od ústí třetí nejdelší řeky světa, řeky Jangtse. Městem protéká další velká řeka, jménem Chang-phu, nebo tak nějak. Klima je zde subtropické, mírné zimy a horká, deštivá léta. V Šanghaji je vše veliké. Spousta výškových budov, velká řeka, nejrozsáhlejší síť metra, největší kontejnerový přístav, nejrušnější letiště. K tomu patří dopravní hluk a znečištěné ovzduší a vody.
Co se týče historie vzniku města, Šanghaj nevystačí s jedním datem, uvádí se přímo tři. První zmínky o městě pocházejí z prvního tisíciletí po Kristu, kdy zde vznikl obchodní přístav, lokálního významu. Plynula staletí a Šanghaj zůstávala osadou či městem místního formátu.
Až do 19.století, kdy podpisem tzv. Nankigské smlouvy se Šanghaj stala jedním z center mezinárodního obchodu. Vznikla zde cizinecká čtvrť, nepodléhající čínským úřadům a vedle cizinců, hlavně Evropanů, do města proudily i davy uprchlíků z venkova, kteří zde hledali práci a bezpečí. Počet obyvatel rostl.
Na začátku 20.století byla Šanghaj už symbolem prosperující a moderní Číny, ale také působištěm drogových gangů a městem hříchu. Číňané neměli rádi cizince. Nazývali Evropany bílými či mořskými ďábly. Po prohrané první čínsko-japonské válce zde vypuklo tak zvané povstání boxerů. Boxeři byli tajnou čínskou organizací, zaměřenou proti cizincům. Do povstání se zapojila i čínská vláda a vyhlásila válku všem západním mocnostem. Výsledkem boxerského povstání však byla porážka Číny, oslabení pozice císařství a posílení Evropy v Číně.
Postupem doby se stále větší a významnější Šanghaj stávala dějištěm demonstrací jednak proti cizincům, ale i proti císařství. Převládaly levicové myšlenky, a v roce 1921 zde byla založena Komunistická strana Číny.
V roce 1927 se dokonce místní dělníci pokusili ovládnout město, ale povstání bylo krutě potlačeno generálem Čankajškem. Posléze vypukla druhá čínsko-japonská válka a od roku 1937 až do porážky Japonska v roce 1945, byla Šanghaj okupována císařským Japonskem.
Ale už od května 1949 je Šanghaj pod komunistickou vládou. V šedesátých až osmdesátých letech minulého století město spíše stagnovalo, ale potom přišel ohromný hospodářský rozvoj, spolu s nekončícím proudem přistěhovalců z venkova, jako zdrojem levné pracovní síly.
Šanghaj je nyní moderní kosmopolitní město, bez středověkých památek. Největší pozoruhodností jsou výškové budovy, kterými se město přímo hemží. Nacházejí se zde jedny z nejvyšších budov světa, například 632 metrů vysoká Šanghaj Tower. Město má okruh pro závody Formule 1, světoznámou obchodní třídu, skvostnou promenádu Bund, nějaké budhistické chrámy, překrásné zahrady, muzea, a množství restaurací, kaváren i obchodů s uměleckými předměty.
Nankingská třída je několik kilometrů dlouhá, je možné strávit zde při nákupech libovolně dlouhou dobu, dostaneme zde vše a můžeme utratit všechny své peníze, když nás to bude bavit. Jsou zde i restaurace, kina, a občasná umělecká i cirkusová představení přímo na ulici. O svátcích jsou i ohňostroje.
Ubytování ve městě není problém, jsou zde hotely všech kategorií, od luxusních až po levné. Ani jídlo není problém. Čínská kuchyně je vyhlášená, mezinárodní speciality též, a jídlo se dostane všude. V restauracích, bistrech, obchodních centrech i pouličních stáncích.
Budova Šanghajského muzea je unikátní kombinací kruhového a čtvercového, vyjadřující dávnou čínskou představu kruhového nebe a čtvercové země. V muzeu je sbírka klasického čínského umění, mimo jiné i exposice bronzů a keramiky od prehistorie až po 19. století.
Pro turisty je to zde ideální a je zde i bohatý noční život. Prominentní Šanghajská promenáda Bund na břehu řeky spojuje moderní čínské mrakodrapy s klasickými evropskými stavbami. Možno obdivovati rozličné architektonické slohy, gotiku, renesanci, neoklasicistní budovy i styl Art Deco.
Na severovýchodě starého města je nádherná zahrada štěstí Yu, skládající se z historické vnější a novější vnitřní části. Je to nejen zahrada, ale i řada pozoruhodných budov, umělých skal a rybníků.
Za návštěvu stojí zajímavý chrám Jade Budhy, z minulého století, má nádhernou síň nebeských králů. Na jihozápadě města je významný chrám Longhua, jedno z nejstarších náboženských míst v Číně. Pozoruhodný je pohled na asi pět set zlatých Budhů.
Nepřehlédnutelnou dominantou města je orientální Perlová věž, kterou můžeme vidět na břehu řeky. Kromě vynikajícího výhledu na řeku, mrakodrapy i město, poskytuje věž i zážitek z architektonického konceptu, sestávajícího z několika propojených koulí různých velikostí. Součástí věže je otáčivá restaurace, nákupní centrum a hotel.
Když se nasytíme zážitky z hektické Šanghaje, můžeme uniknout na jednodenní výlet do okolí města. Tam nalezneme zahrady, pagody, historické budovy i ukázky lidového umění staré Číny.
